Bitva u Portlandu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Portlandu
Konflikt: První anglo-holandská válka
[[Soubor:{{{obrázek}}}|300px|]]
Trvání: 28. únor - 2. březen 1653
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Lamanšský průliv nedaleko Portlandu
Casus belli: snaha Angličanů zastavit nizozemský konvoj
Výsledek: taktické vítězství Anglie
Změny území:
Strany
Vlajka Anglické republiky Anglická republika Vlajka Spojených nizozemských provincií Spojené nizozemské provincie
Velitelé
Vlajka Anglické republiky Robert Blake
Vlajka Anglické republiky William Penn
Vlajka Anglické republiky George Monck
Vlajka Spojených nizozemských provincií Maarten Tromp
Vlajka Spojených nizozemských provincií Michiel de Ruyter
Vlajka Spojených nizozemských provincií Cornelis Evertsen st.
Síla
70 válečných lodí 75 válečných lodí
280 obchodních lodí
Ztráty
  min. 5 potopených a 4 zajaté válečné lodě
43 obchodních lodí


Bitva u Portlandu bylo námořní střetnutí loďstev Anglické republiky a Spojených nizozemských provincií, odehrávající se roku 1653 za první anglo-holandské války. Trvala od 28. února do 2. března a skončila taktickým vítězstvím anglického loďstva.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

První anglo-holandská válka propukla v roce 1652. Její součástí byly hlavně námořní boje. Anglické loďstvo se pokoušelo přerušit pro Nizozemce tolik důležitý zámořský obchod. V prosinci 1652 však bylo poraženo v bitvě u Dungenessu, což umožnilo Nizozemcům pokračovat v obchodní dopravě přes Lamanšský průliv. V únoru 1653 dostal nizozemský admirál Maarten Tromp za úkol bezpečně přepravit přes kanál konvoj 280 nizozemských obchodních lodí, vracejících se ze zámoří. Dne 28. února narazli nedaleko Portlandu na anglickou flotu čítající 70 válečných lodí pod velením generála moře Roberta Blakea, jejímž cílem bylo zastavit a zneškodnit konvoj.

Rozmístění a síla soupeřů[editovat | editovat zdroj]

Tromp měl k dispozici na 75 válečných lodích, které rozdělil podle tehdejších zásad boje do 3 eskader. Levému křídlu velel admirál Michiel de Ruyter, pravému Cornelis Evertsen starší a středu samotný Tromp (vlajková Brederode). Také anglických 75 válečných lodí bylo rozděleno na tři eskadry. Červené (vlajková HMS Triumph) velel Blake, modré (vlajková HMS Speaker) William Penn a bílé (vlajková HMS Vanguard) George Monck.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Nizozemci využili lepšího větru, který jim vanul do zadoboku a zaútočili jako první. Tromp a de Ruyter napadli Blakea z obou stran, zatímco Evertsen vyzval Moncka. Z počátku měli navrch Holanďané, ale následně se do bojů zapojil i Penn, který zaútočil na bok Trompovy eskadry. Lodě se brzy promísily a veškerá taktika se ztratila ve změti bojů vedených na blízko. Boje trvaly tři dny a obě floty se dostaly k mysu Gris Nez. Zde se Blake rozhodl ke stažení a přeskoupení svých sil. Boje nebyly obnoveny, neboť se Blake domníval, že kvůli silnému severozápadnímu větru nedokáže Tromp obeplout Gris Nez a uvízne tedy u francouzského pobřeží, kde by s ním druhý den odpočatý Blake svedl rozhodující bitvu. Jenže Trompovi se za tmy tento mys podařilo obeplout a dokázal tak uniknout.

Výsledek[editovat | editovat zdroj]

Angličanům se podařilo zničit či zajmout přes deset nizozemských válečných a 43 obchodních lodí, avšak hlavního cíle, tedy přerušení zámořského obchodu, nedosáhli. Lze tedy proto mluvit o taktickém vítězství Anglie, ale strategickém vítězství Nizozemska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ, František. Plachty v ohni. Od Vikingů k Sinopu. 1000 let námořních bojů. Praha : Albatros, 2009. 413 s. ISBN 987-80-00-01873-7. S. 49-51.