Bitva u Mühlberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Bitva u Mühlberga)
Bitva u Mühlberka
konflikt: Šmalkaldská válka
Na dřevorytu z roku 1550
Na dřevorytu z roku 1550

Trvání24. dubna 1547
MístoMühlberg poblíž Liebenwerdy v dnešním Braniborsku
Souřadnice
VýsledekRozhodující vítězství římského císaře a spojenců
Strany
Šmalkaldský spolek: Znak Karla V. říše Karla V.:
Velitelé
Saské kurfiřtství Jan Fridrich Saský
Hesenské lankrabství Filip Hesenský
Pomořanské vévodství Filip Pomořanský
Anhaltsko-köthenské knížectví Wolfgang Anhaltsko-köthenský
Karel V.
Španělská monarchie Fernando Álvarez de Toledo
Svatá říše římská Ferdinand
Saské kurfiřtství Mořic Saský
Španělská monarchie Gian Giacomo Medici
Síla
12 000 pěších
300 jízdních
15 děl
25 000 pěších
4 500 jízdních
20 děl
Ztráty
7 000 padlých či raněných
1 000 zajmuto
200 padlých či raněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Mühlberka byla rozhodující bitvou vybojovanou 24. dubna 1547 v rámci šmalkaldské války, kdy byl císařem Karlem V. a jeho spojenci definitivně poražen sbor protestantských kurfiřtů ve šmalkaldském spolku. Tato porážka protestantů měla dopad i v zemích Koruny české, protože umožnila českému králi Ferdinandovi potrestat stavy za neposkytnutí vojenské pomoci.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Protestanti disponovali silou čítající sedm až dvanáct tisíc mužů pod vedením saského kurfiřta Jana Fridricha a tábořili u Mühlberka (Mühlberg), severně od Labe. Jan Fridrich se domníval, že má situaci plně pod kontrolou, podcenil nezbytnost stráží a odebral se se svými důstojníky do polní kaple na bohoslužbu.

Mezitím dorazil Karel V. k druhému břehu Labe, které nechal svou armádou přebrodit a přeplavat. Poté, co začal boj, dal Jan Fridrich velet k ústupu, aby se proti přesile dostal do některého z nedalekých opevněných saských měst jako bylo Torgau či Wittenberg. To se mu nakonec nepovedlo, byl obklíčen, zraněn a jat. Téměř celá jeho armáda padla.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Nedlouho po porážce se postupně vzdala všechna odbojná města v Německu císaři a šmalkaldský spolek byl rozpuštěn.

V Koruně české[editovat | editovat zdroj]

V zemích Koruny české se mezitím začali stavové radit na dalším postupu. Na sněmu v Praze hájili stavové zápisu proti výtkám královským, jmenujíce jej "zrcadlem pravým všech těžkostí, které na zem přišly" za vlády Ferdinanda, vložili jej do zemských desk a vyslali nové posly ke králi a k císaři. Český král Ferdinand nechal posly bez odpovědi a táhl do Čech s úmyslem rozpoltit stavovskou opozici, čímž by stavy oslabil. Proto rozeslal zvláštní listy osobám stavu panského a rytířského, aby dostavily se k němu do Litoměřic, odkud 3. června vydal zvláštní mandát, ve kterém sliboval milost těm, kteří by k němu se dostavili a od zápisu upustili. To se mu nakonec povedlo a většině šlechticů odpustil, o to více potom dolehl jeho trest na městský stav.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlacht bei Mühlberg na německé Wikipedii.

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Čechy - dějiny - dějepis politický - věk střední - Habsburkové-Bílá hora (1526-1620)“ Ottova slovníku naučného od anonymního autora.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]