Bitva u Lewes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitva u Lewes
konflikt: Druhá válka baronů
Orientační plán bitvy u Lewes
Orientační plán bitvy u Lewes
trvání: 14. květen 1264
místo: Lewes v Sussexu
výsledek: vítězství vzbouřených baronů
strany
vzbouření baroni Royal Banner of England.svg královské síly
velitelé
Armoiries seigneurs Montfort.svg Simon de Montfort
CoA Gilbert de Clare.svg Gilbert de Clare
Arms of John Segrave, 2nd Baron Segrave (d.1325).svg Nicholas de Segrave
Royal Arms of England.svg král Jindřich III.
Arms of Thomas of Brotherton, 1st Earl of Norfolk.svg princ Eduard
Arms of Richard of Cornwall, Earl of Cornwall.svg Richard z Cornwallu

síla
cca 5 000 cca 10 000

Bitva u Lewes (anglicky Battle of Lewes) byla jednou ze dvou hlavních bitev druhé války baronů. Odehrála se 14. května 1264 u Lewes v Sussexu. Byla největším úspěchem velitele baronských sil Simona de Montfort, protože se po ní stal nekorunovaným králem Anglie.

Bitva byla vyvrcholením sporů mezi anglickým králem Jindřichem III., který odvolal svůj původní souhlas s Oxfordskými ustanoveními, které dříve podepsal, a vzbouřenými barony vedenými Simonem de Montfort. Král se svou pěchotou tábořil u převorství St Pancras, zatímco princ Eduard tábořil se svou jízdou asi dva kilometry na sever u Leweského hradu. Noční pochod umožnil Montfortovým silám Eduarda překvapit a zaujmout výhodnější pozici na kopci, nedaleko Lewes a připravit si lepší pozici pro bitvu.

Královské síly měly asi dvojnásobnou převahu. Na pravém křídle zaujalo pozici Eduardovo jezdectvo, síly vedené královým bratrem Richardem z Cornwallu tvořily levé křídlo a král Jindřich velel silám v centru vojenského uskupení. Eduard vyvedl své vojáky od hradu a v počáteční fázi boje dosáhl úspěchu. Poté začal pronásledovat severní křídlo baronského vojska a ztratil možnost dosáhnout celkového vítězství. Mezitím Montfort porazil zbytky královské armády vedené Jindřichem a jeho bratrem. Poté co poznal, že je poražen, snažil se Richard z Cornwallu zachránit v převorství. Nebyl schopen dorazit až do něj a tak se ukryl v blízkém větrném mlýnu, kde byl ale brzy odhalen. Všichni tři královští velitelé byli zajati, uvězněni a Montfort se tak stal de facto vládcem Anglie.

Král byl donucen podepsat dohodu z Lewes. I když se tento dokument nedochoval, zdá se jisté, že Jindřich byl nucen akceptovat Oxfordská ustanovení a Eduard se stal rukojmím baronů. Montfortova neomezená vláda ale neměla dlouhého trvání. Eduardovi se podařilo v první polovině roku 1265 uniknout z vězení, postavil se do čela královského vojska a 4. srpna 1265 v bitvě u Eveshamu Montforta porazil.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Lewes na anglické Wikipedii.