Bitva u Jassínu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva o Jassínu
Konflikt: První světová válka
Bitva o Jassínu
Bitva o Jassínu
Trvání: 18. leden 191519. leden 1915
Místo: Jassína, Německá východní Afrika
Výsledek: německé vítězství
Strany
Spojené království Spojené království Německé císařství Německé císařství
Velitelé
Cpt. G. J. G. Hanson

Cpt. J. Turner

Paul von Lettow-Vorbeck

Síla
300 mužů v Jassíně
800 mužů pomocné síly
244 evropských vojáků
1350 Askarijů
23 kulometů
4 polní děla
Ztráty
92 mrtvých
95 raněných [1]
86 mrtvých
200 raněných (2 zranění důstojníci později podlehli následkům zranění)[2]

Bitva u Jassínu (18.19. leden 1915) představovala druhé významné střetnutí První světové války v bojích o Německou východní Afriku. Německé jednotky vedené plukovníkem von Lettow-Vorbeckem v ní odrazily pokus britských sil o pozemní invazi do své kolonie.

Jassin, tehdy malá vesnice severně od přístavu Tanga bylo obsazené Brity, aby byla zajištěna hranice mezi Britskou východní Afrikou a Německou východní Afrikou. Bylo však velmi slabě bráněno pouhými čtyřmi rotami indických vojáků což čítalo něco málo přes 300 mužů.

Německý velitel Paul Emil von Lettow-Vorbeck se rozhodl na toto místo zaútočit aby zabránil nebezpečí útoku britských sil na přístav Tanga, který ležel o 50 kilometrů jižněji a byl již více než dva měsíce předtím úspěšně ubráněn při britském útoku v bitvě o Tangu. K útoku bylo shromážděno devět rot německých koloniálních jednotek, tzv. Schutztruppe, povětšinou askarijů, vedených evropskými důstojníky.

Bezprostředně poté, co byly britské síly poraženy, byly nepřátelští velitelé, kapitáni Hanson a Turner odvedeni na setkání s Lettow-Vorbeckem. K jejich překvapení jim poblahopřál k ukázkové obraně města a oba britské velitele propustil výměnou za slib, že se nebudou dále angažovat v této válce.

Ačkoli britské jednotky porazil, uvědomoval si Lettow-Vorbeck, že výše německých ztrát důstojníků a střeliva dosahovalo úrovně, ve které by si mohl jen zřídka dovolit konfrontace v tak velkém měřítku a proto se rozhodl vyžívat spíše partyzánské taktiky. Namísto toho, aby vyhledával rozhodující bitvy proti Britům, soustředil se na záškodnické operace proti Ugandské železnici a narušování zásobovacích tras. Britskou odpovědí bylo soustředění stále většího počtu sil, která měla snížit rizika takových akcí a zjednodušit obranu. Tím pádem Lettow-Vorbeck vázal na svou malou armádu mnoho britských vojáků až do konce války.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BY JINGO - Colonial History & Wargames Page. www.oocities.org [online].  [cit. 2017-03-06]. Dostupné online.  
  2. BY JINGO - Colonial History & Wargames Page. www.oocities.org [online].  [cit. 2017-03-06]. Dostupné online.