Bitva u Cressonských pramenů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Cressonských pramenů
konflikt: Křížové výpravy
Bitva u Cressonských pramenů, obrázek Jeana Colomba ze středověkého rukopisu kolem roku 1474
Bitva u Cressonských pramenů, obrázek Jeana Colomba ze středověkého rukopisu kolem roku 1474

Trvání1. května 1187
Místopoblíž Nazaretu, dnešní Izrael
Souřadnice
Výsledekvítězství Ajjúbovců
Strany
Řád templářůŘád templářů Řád templářů
Řád johanitůŘád johanitů Řád johanitů
Jeruzalémské království Jeruzalémské království
Ajjúbovský sultanát Ajjúbovský sultanát
Velitelé
Znak velmistra Gérarda z Ridefortu Gérard z Ridefortu
Roger de Moulins
Robert Fraisnel †
Ajjúbovský sultanát Muzaffar ad-Dín Gökböri
Ajjúbovský sultanát Kajmaz al Nájmi
Ajjúbovský sultanát Dildirím al Jaruki
Síla
400 pěších a 130 rytířů,
neznámý počet turkopolů
700-7 000 mužů
Ztráty
pouze 3 rytíři přežili
včetně velmistra templářů,
velmistr johanitů padl
malé

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Cressonských pramenů proběhla 1. května 1187 mezi Jeruzalémským královstvím a Ajjúbovci u místa zvaného Cressonské prameny nedaleko Nazaretu. Křižáci byli poraženi. Ze 130 rytířů bitvu přežili pouze tři včetně velmistra templářů Gérarda z Ridefortu. Velmistr johanitů Roger de Moulins padl. Ke smůle křižáků byla bitva u Cressonských pramenů jen pouze předehrou porážky daleko rozsáhlejší, a tou byla o dva měsíce později bitva u Hattínu. Než došlo k této osudné bitvě, sultán Saladin vyslal napřed na křižácké území ve směru k Tiberiadě menší vojsko vedené vojevůdcem Gökbörim, aby se pomstil za útok Renauda de Châtillon, pána Zajordánska, na muslimskou karavanu. Na vpád vojska nejrychleji zareagoval velmistr Gérard z Ridefortu, který shromáždil menší armádu, čítající templářské rytíře z posádek řádových hradů spolu s rytíři z Nazaretu, kterých bylo dohromady 130, dále 400 pěších a neznámý počet turkopolů. Křižácké vojsko se však u Cressonských pramenů nedokázalo početně ani takticky vyrovnat ajjúbovským silám a podlehlo. Johanité v bitvě přišli také o svého velmistra.

O dva měsíce později Gérard vedl templáře znovu, a to k Hattínským rohům, kde už na křižáky čekal hlavní muslimský voj vedený sultánem Saladinem. Bitva u Hattínu dopadla pro křižáky katastrofálně a Gérard z Ridefortu tentokrát padl do muslimského zajetí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]