Bitva na Krbavském poli

Bitva na Krbavském poli
	konflikt: Stoletá chorvatsko-osmanská válka, expanze Osmanské říše
	Bitva na rytině Leonharda Becka (asi 1514)
Trvání	9. září 1493
Místo	Krbava, Chorvatské království
Souřadnice	44°36′ s. š., 15°42′ v. d.
Výsledek	osmanské vítězství
Strany
Osmanská říše	Chorvatské království
Velitelé
Hadım Jakup Paša z Bosny; Ismail Bej z Alaca Hisaru; Mehmed Bej z Üsküpu	Emerik Derenčin †; Bernardin Frankopan; Jan Frankopan Cetinský †; Nikola VI. Frankopan; Franjo Berislavić; Petar II. Zrinski †
Síla
8 000–10 000	2 000–3 000 jezdců,; 8 000 pěšáků
Ztráty
1 000	5 000–7 000 mrtvých,; 1 500 zajatých
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva na Krbavském poli (chorvatsky Bitka na Krbavskom polju, maďarsky Korbávmezei csata, turecky Krbava Muharebesi) byl ozbrojený střet mezi Osmanskou říší pod vládou Bájezída II. a Chorvatským královstvím, v té době v personální unii s Uherským královstvím pod vládou Vladislava II. Jagellonského. Odehrála se dne 9. září 1493 poblíž obce Udbina, v regionu Lika v Chorvatsku. Osmanské síly byly pod velením Hadıma Jakupa Paši, sandžak-beje z Bosenského sandžaku, chorvatskou armádu vedl chorvatský bán Emerik Derenčin (maďarský šlechtic, původním jménem Imre Derencsényi).

V létě roku 1493 podnikli bosenští Osmané nájezd přes Chorvatsko do Kraňska (dnešní Slovinsko) a Štýrska (dnešní Rakousko). Přibližně ve stejnou dobu zuřily v Chorvatsku střety mezi rodem Frankopanů a chorvatským bánem, ale zprávy o osmanské invazi je přinutily uzavřít mír. Chorvatští šlechtici shromáždili velkou armádu (asi 3 tisíce jezdců a 8 tisíc pěšáků ze všech částí Chorvatska) a zadrželi osmanské síly, které se vracely z Kraňska do Bosenského sandžaku. Špatná taktika bána Derenčina (bitva na otevřeném poli) vedla k úplné porážce chorvatské armády. Bitva byla vedena muž proti muži s meči, bez použití luků. Derenčin byl v bitvě zajat a v zajetí i zemřel. Mír mezi Chorvatským královstvím a Osmanskou říší byl podepsán v dubnu 1495.

Přestože chorvatská šlechta utrpěla těžkou porážku, označovanou dobovými kronikáři za „první zhroucení Chorvatského království“, pro Osmanskou říši bitva nepřinesla žádné bezprostřední územní zisky.^[1] Chorvaté však byli oslabeni, což Osmany vedlo k setrvalému tlaku na Chorvatsko v příštích sto letech (Chorvatská stoletá válka), díky němuž Osmané postupně expandovali do jižního Chorvatska. Mnoho Chorvatů z tohoto území uprchlo.

Bitvu popsal mj. český cestovatel Jan Hasištejnský z Lobkovic ve své knize Putování léta Páně 1493 k božímu hrobu vykonané. Zaznamenal zde vyprávění očitého svědka bitvy, jehož potkal v Zadaru.^[2]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva na Krbavském poli na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Krbava Field na anglické Wikipedii.

↑ KEKEZ, Hrvoje. The Consequences of the Battle of Krbava (1493) as Seen by its Contemporaries. Review of Croatian History. 2018-12-20, roč. XIV, čís. 1, s. 63–90. Dostupné online [cit. 2022-06-26]. ISSN 1845-4380. (anglicky)
↑ STEHLÍK, Petr. Přehled dějin česko-chorvatských vztahů. www.kroatistikabrno.cz [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-12-20.

[1] KEKEZ, Hrvoje. The Consequences of the Battle of Krbava (1493) as Seen by its Contemporaries. Review of Croatian History. 2018-12-20, roč. XIV, čís. 1, s. 63–90. Dostupné online [cit. 2022-06-26]. ISSN 1845-4380. (anglicky)

[2] STEHLÍK, Petr. Přehled dějin česko-chorvatských vztahů. www.kroatistikabrno.cz [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-12-20.

[1]

[2]