Bismarckovo souostroví

Bismarckovo souostroví
Geografie
Poloha	5° j. š., 150°6′ v. d.
Souostroví	Bismarckovo souostroví
Rozloha	48 200 km²
Časové pásmo	UTC+10
Hlavní ostrov	Nová Británie, Nové Irsko
Země
Stát	Nová Guinea,
Provincie	Islands Region
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	472 163 (2000)
Etnika	Papuánci, Melanésané

Bismarckovo souostroví je skupina ostrovů ležící severovýchodně od ostrova Nová Guinea v západní části Tichého oceánu. Součástí souostroví jsou i Admiralitní ostrovy. Dnes je souostroví součástí ostrovů regionu Papuy Nové Guineje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První obyvatelé připluli k souostroví asi před 33.000 roky od Nové Guineje, pravděpodobně přes Bismarckovo moře. Prvními Evropany, kteří se v blízkosti ostrovů pohybovali, byli španělští mořeplavci pokoušející se přeplout Tichý oceán od západu na východ, mezi které patřili Álvaro de Saavedra Céron a Inigo Ortiz de Retez. Za objevitele ostrovů je považován holandský mořeplavec Willem Schouten, který do souostroví vplul v roce 1616. Ostrovy zůstaly do roku 1884 Evropany neobsazeny, poté byly připojeny k německé kolonii Německá Nová Guinea. Tato oblast byla pojmenována na počest německého kancléře Otto von Bismarcka. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 ostrovy obsadila australská vojska. Po válce ostrovy patřily Commonwealthu a byly řízeny Austrálií v rámci Společnosti národů, od níž měli mandát. Pod správou Austrálie zůstaly až do roku 1975, pouze během druhé světové války ostrovy obsadila japonská armáda. V roce 1975 ostrovy vyhlásily nezávislost a dnes jsou součásti státu Papua Nová Guinea.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bismarckovo souostroví zahrnuje většinou sopečné ostrovy s celkovou rozlohou 48.200 km².^[1] Ostrovy jsou seskupeny podle administrativních provincii: