Bischofswerda
| Bischofswerda Biskopicy | |
|---|---|
 Altmarkt, v pozadí radnice | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°7′39″ s. š., 14°10′47″ v. d. |
| Nadmořská výška | 304 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Budyšín |
| Administrativní dělení | 9 místních částí[1] |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 46,2 km² |
| Počet obyvatel | 10 686 (2022)[2] |
| Hustota zalidnění | 231,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Němci 98,6 %[3] |
| Náboženské složení | protestantství 23,2 % římskokatolická církev 5,0 %[3] |
| Správa | |
| Status | velké okresní město |
| Primátor | Holm Große (nezávislý) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Altmarkt 1 01877 Bischofswerda |
| Telefonní předvolba | 03594 |
| PSČ | 01877 |
| Označení vozidel | BZ, BIW, HY, KM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bischofswerda (
[bɪʃɔfsˈvɛʁda], hornolužickosrbsky Biskopicy [bɪskopɪtsɛ], česky zastarale Biskupice[4]) je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Budyšín a má přibližně 11 tisíc[2] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
K možnému, byť historicky nepodloženému založení Bischofswerdy mohlo dojít v letech 970 až 1076, protože v roce 1076 prý míšeňský biskup svatý Benno povýšil Werdu na město. Svatému Bennovi je rovněž připisováno založení Bischofswerdy. První písemná zmínka pochází z roku 1227, kdy je zmiňován jistý Meinhardus de Biscofiswerde, roku 1229 je zmíněn farní kostel. Roku 1361 je Bischofswerda uváděna jako město. Mezi lety 1952 a 1994 byla Bischofswerda okresním městem stejnojmenného okresu. Roku 1950 se k městu připojila do té doby samostatná obec Belmsdorf, roku 1974 Geißmannsdorf, roku 1994 Schönbrunn a nakonec v roce 1996 Großdrebnitz. V roce 1998 získala Bischofswerda status velkého okresního města.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Bischofswerda leží na okraji Horní Lužice, proto je také nazývána „Brána do Horní Lužice“. Nejvyšším vrcholem je Butterberg (384 m n. m.). Městem protéká řeka Wesenitz, pravý přítok Labe. Bischofswerdou prochází železniční trati Drážďany – Zhořelec a Bischofswerda – Žitava.
Správní členění[editovat | editovat zdroj]
Bischofswerda se dělí na 9 místních částí.[1] V závorce je uveden hornolužický název, počet obyvatel je k roku 2011.
- Belmsdorf (Baldrijanecy), od roku 1950, 344 obyvatel
- Bischofswerda (Biskopicy), 9 007 obyvatel
- Geißmannsdorf (Dźibrachćicy), od roku 1974, 562 obyvatel
- Goldbach (Kadłobja), od roku 1996, 424 obyvatel
- Großdrebnitz (Drjewnica), od roku 1996, 847 obyvatel
- Kynitzsch (Kinič), od roku 1994, 39 obyvatel
- Neuschönbrunn (Nowy Šumborn), od roku 1994, 21 obyvatel
- Schönbrunn (Šumborn), od roku 1994, 414 obyvatel
- Weickersdorf (Wukranćicy), od roku 1996, 282 obyvatel
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- klasicistní radnice z roku 1818
- evangelicko-luterský Kristův kostel, obnovený roku 1818 po požáru
- římskokatolický kostel svatého Bena z roku 1924
- hřbitovní kostel svatého Kříže
- biskupská rezidence
- zoologická zahrada Tier- und Kulturpark Bischofswerda
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bischofswerda na německé Wikipedii.
- ↑ a b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
- ↑ a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu. (německy)
- ↑ Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bischofswerda na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky velkého okresního města Bischofswerda
- (německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen
