Biele Albatrosy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Biele Albatrosy je název oficiální akrobatické skupiny Vzdušných sil Slovenské republiky, působící v letech 1991–2004 pod hlavičkou tehdejší Vojenské letecké akademie v Košicích. Používala letadla Aero L-39 Albatros v barvách slovenské trikolory. Zanikla roku 2004.

Vznik a začátky[editovat | editovat zdroj]

S myšlenkou založit akrobatickou skupinu přišel koncem osmdesátých let 20. století pplk. Ing. Marián Sakáč, který začal shromažďovat piloty z tehdejšího 2. školského leteckého pluku. Začátkem devadesátých let vznikl „Display team“ československého vojenského letectva, který se divákům představoval na letadlech Aero L-39 Albatros, MiG-23, MiG-29, Su-22, Su-25 a vrtulnících Mi-24.

3. srpna 1991 se u příležitosti konání mistrovství světa v parašutismu na letišti v Boľkovcích u Lučence konal konkurz, zaměřený na výběr vhodných pilotů a začaly první nácviky. Na výběru a výcviku pilotů se podílel pplk. Ing. Jiří Dobeš.

První sestava Bielých Albatrosů, 1991:

V roce 1992 na košickém letišti probíhala rekonstrukce, proto se nácviky skupiny přesunuly do Přerova. Následovalo vystoupení na 1. Moravsko-slezské airshow v Přerově, které uzavřelo první výcvikovou fázi skupiny.

Vystoupení doma i v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Slovenský L-39ZA (1701) v barvách Bielých Albatrosů

V následujících letech začaly Albatrosy slavit úspěchy na leteckých dnech v Dánsku, Francii, Nizozemsku, Anglii, Maďarsku, Rakousku a v České republice. Při přeletech do vzdálenějších zemí provázel skupinu navigátor kpt. Ing. Miroslav Kelemen. V roce 1995 přibyl do skupiny sólo pilot pplk. Ing. Jozef Kello, který sólovým vystoupením vyplňoval časovou prodlevu během vzdálení se a seřazení hlavní skupiny.

Po generálních opravách letadel začaly Albatrosy sezónu v rakouském Zeltwegu, na bratislavské přehlídce SIAD, kde získali ocenění za nejlepší letovou ukázku a dále na přehlídkách ve Waddingtonu, Hradci Králové a italském Cameri.

V roce 1997 opustil skupinu její zakladatel Marián Sakáč a na jeho místo nastoupil pplk. Ing. Róbert Rozenberg. V novém složení absolvovala vystoupení v Trenčíně, Klagenfurtu, Fairfordu, Nitře, Hradci Králové, kde získala ocenění za absolutně nejlepší letecké vystoupení a sezónu zakončila doma v Košicích.

V dalších sezónách navštívili letci i letecké dny v Žilině, Očové, Fairfordu, Hradci Králové (kde opět získali ocenění, tentokrát, tentokrát Cenu Aero Vodochody, za nejlepší prezentování letadla tohoto výrobce), Kecskemétu a Sliači, kde se stala tragická nehoda, při které zahynul mjr. Luboš Novák. Na jeho místo nastoupil mjr. Marián Koňár.

Na sestupu[editovat | editovat zdroj]

V dalším roce skupinu opustili mjr. Jaroslav Baláž a mjr. Peter Lele. Ze strany velení Vzdušných sil přišel rozkaz na převelení školského pluku z Košic do Sliače, což by znamenalo zánik skupiny. Za obrovské pomoci Vojenské letecké akademie, Slovenského leteckého svazu, fanoušků i médií se podařilo skupinu zachránit. Na místo číslo 4 nastoupil mjr. Bohumír Baroš a skupina nacvičila jen omezený program pro 5 letadel. Navštívila kromě domácích i letecké dny v okolních zemích a vykonala několik slavnostních přeletů na Slovensku. K omezením se přidal další nátlak ze strany vzdušných sil a navíc další technické problémy letadel.

15. dubna 2004 z košického letiště odletěl do Sliače poslední Albatros a světově uznávaná letecká skupina Biele Albatrosy oficiálně zanikla.

Po zániku Albatrosů se začalo uvažovat o výcviku nových pilotů, o nové skupině, která by pokračovala v tradici Bielých Albatrosů, původním pilotům však nebyla nabídnuta přiměřená místa[zdroj⁠?] a tak zůstalo jen u úvah. Výcvik nové skupiny by znamenal opět velké úsilí a množství prostředků, které se v tehdejších Vzdušných silách nenašly.

Nehody[editovat | editovat zdroj]

  • 17. červenec 1996, Košice, vlivem turbulence se srazily čísla 2 a 6 (posádka Dvojky, pplk. Sakač a kpt. Rozenberg se katapultovali, pplk. Fianta přistál s poškozeným strojem)
  • 3. červen 2000, Sliač, během vystoupení havaroval mjr. Luboš Novák, při nehodě zahynul (podle vyšetřovací komise byla příčinou nehody nevysvětlitelná chyba pilota)

Poslední létající sestava Bielých Albatrosů[editovat | editovat zdroj]

  1. pplk. Ing. Ivan Chvojka
  2. pplk. Ing. Róbert Rozenberg
  3. mjr. Ing. Marián Koňár
  4. pplk. Ing. Peter Fianta
  5. mjr. Ing. Bohumír Baroš
  6. pplk. Ing. Jozef Kello

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Biele albatrosy na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]