Bhútánský ngultrum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bhútánský ngultrum
Země BhútánBhútán Bhútán
ISO 4217 BTN
Inflace 7,2%[1] (2015 odhad)
Dílčí jednotka chhertum (chetrum)

Bhútánský ngultrum je měnou asijského království Bhútán. Jeho ISO 4217 kód je BTN. 1 ngultrum je rozdělen na 100 chhetrum.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Začátky platebního systému v Bhútánu jsou zajímavé. Před používáním mincí a bankovek jako platebního prostředku se používaly tradiční systémy směnného obchodu.

Platilo se například: rýží, máslem, masem, sýrem, vlnou a dalšími pro nás neuznávanými platidly.

Mince jako platidla se začínaly používat na konci 18. století v provedení stříbrném, měděném nebo bronzovém. Byly používány k malým nákupům. Tyto mince nesly pojmenování Ma-trum či Chhe-trum. Byly raženy spíše místními vládci než centrální vládou.

Produkce mincí pokračovala do 20. století pod vládou prvního krále Druk Gyalpo Ugyen Wangchucka (1907-1926), kdy se zvyšovala jejich kvalita za druhého krále Druk Gyalpo Jigme Wangchucka (1926-1952). Tento panovník zahájil ještě lepší a výraznější ražby mincí. Začaly se konečně v letech 1928/29 používat jako platební prostředek pro placení v hotovosti. Jejich oblíbenost mezi lidmi velice rostla. Razily se ve dvou formách: ve formě stříbrné a měděné.

Za vlády třetího Bhútánského krále Džigme Dordže Wangčhuga (1952 až 1972) země začala ekonomicky sílit a začaly se razit stříbrné mince a dokonce i niklové. V roce 1968 byla vytvořena Bhútánská národní banka, která měla zahájit a dokončit plnohodnotnou monetizaci Bhútánu. Doposud se vedle mincovního obchodu používal hojně směnný obchod.

Vznik ngultrumu[editovat | editovat zdroj]

Peněžní reforma z roku 1974 za vlády krále Džigme Singgjä Wangčhuga ve spolupráci s Ministerstvem financí Bhútánu posloužila k vytvoření prvních bhútánských bankovek. Nové bankovky se začaly nazývat ngultrum.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. INFLATION RATE (CONSUMER PRICES). The World Factbook [online]. CIA [cit. 2016-10-1]. Dostupné online. ISSN 1553-8133.  (anglicky)