Bezručovo údolí (přírodní památka)
 Bezručovo údolí | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Louky v dolní části údolí | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 28. prosince 2013 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Ǔsteckého kraje |
| Nadm. výška | 400–820 m n. m. |
| Rozloha | 952,70 ha[1][2] |
| Správa | Krajský úřad Ústeckého kraje |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Chomutov |
| Umístění | k. ú. Chomutov I, Chomutov II, Krásná Lípa u Křimova, Hrádečná, Blatno u Chomutova, Bečov, Menhartice u Křimova a Suchdol u Křimova |
| Souřadnice | 50°29′19,32″ s. š., 13°22′13,08″ v. d. |
  Bezručovo údolí | |
| Další informace | |
| Kód | 5918 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezručovo údolí je přírodní památka a součást stejnojmenné evropsky významné lokality a přírodního parku v okrese Chomutov. Důvodem vyhlášení přírodní památky jsou různorodé biotopy bučin, suťových lesů, vegetace silikátových skal a štěrbin, údolních jasanovo-olšových luhů a stanovišť s výskytem zástupců čeledi modráskovitých. Jádrem chráněného území je údolí řeky Chomutovky s přilehlými svahy mezi Chomutovem a Horou Svatého Šebestiána. Území rezervace je rozděleno do dvou rozsáhlých územních celků oddělených v místech bývalého Třetího mlýna.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 28. prosince 2013.[3]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží je tvořeno starohorními horninami krušnohorského krystalinika (břidlice, fylity, svory, pararuly). Na severu se objevují také ortoruly a migmatity.[4]
Horopisně se území nachází v provincii Česká vysočina, podsoustavě Krušnohorská hornatina, v celku Krušné hory a v podcelku Loučenská hornatina. Jižní část území patří do okrsku Bolebořská vrchovina a severní do okrsku Přísečnická hornatina,[4] což je kerná hornatina se zbytky zarovnaných povrchů, které jsou právě v místech přírodní památky rozděleny kaňonovitým údolím Chomutovky.[5] Bolebořská vrchovina je níže vyzdvižená a rozčleněná zářezy svahových toků a s denudačními plošinami na meziúdolních hřbetech.[6] Výškový rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší částí území přesahuje 400 metrů.
Oblast odvodňuje řeka Chomutovka s menšími přítoky, ze kterých jsou nejdůležitější Křimovský potok a Kamenička. Na obou se nacházejí přehrady určené k zadržování pitné vody: vodní nádrž Kamenička z roku 1904 a vodní nádrž Křimov dokončená roku 1958. Obě nádrže se však nacházejí těsně mimo hranice chráněného území.
Velký rozdíl nadmořských výšek ovlivňuje klimatické podmínky. Zatímco jižní část území patří podle Quittovy klimatické klasifikace do mírně teplých oblastí MT4 a MT7, severní část spadá do chladné oblasti CH7.[4]
Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]
Z chráněných druhů rostlin se v lokalitě vyskytuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) nebo koprník štětinolistý (Meum athamanticum). Obratlovce zastupuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), slepýš křehký (Anguis fragilis), zmije obecná (Vipera berus) nebo vydra říční (Lutra lutra).[7] Zvláštní pozornost je věnována obhospodařování vlhkých luk, na které je vázán výskyt motýlů modráska bahenního (Phengaris nausithous) a modráska očkovaného (Phengaris teleius). Oba motýli se v chráněném území v roce 2011 vyskytovali jen v málo početných populacích.[8]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Předmětem ochrany je soubor ekosystémů, z nichž převažují acidofilní bučiny, které zaujímají asi 35 % území.[9] K dalším chráněným ekosystémům patří květnaté bučiny (1,5 % rozlohy), suťové lesy (1,4 %), štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (0,4 %) a údolní jasanovo-olšové luhy (5,5 %).[10] Předmětem druhové ochrany jsou modrásek bahenní a modrásek očkovaný. Cílem ochranných podmínek je vytváření a udržování stanovišť na vlhkých loukách pro oba druhy modrásků, šetrný způsob hospodaření v lesích se snahou postupně se přiblížit k přirozenému druhovému složení lesů.[8]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Bezručovo údolí je přirozeným rekreačním zázemím Chomutova. Údolím vede silnice třetí třídy a s ní souběžná cyklostezka k bývalému Třetímu dolskému mlýnu, po které jsou vedeny cyklotrasy číslo 3078 a 3079. Převážně po pravém břehu Chomutovky je vyznačena modrá turistická značka. V areálech Prvního dolského mlýna a Druhého dolského mlýna se nacházejí restaurace a ubytovací zařízení.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Bezručovo údolí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-03-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Plán péče o přírodní památku Bezručovo údolí na období 2014–2023 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2014-06-13 [cit. 2014-09-22]. S. 21. Dále jen Plán péče (2014–2023). Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. Kapitola Přísečnická hornatina, s. 425.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. Kapitola Bolebořská vrchovina, s. 115.
- ↑ Plán péče (2014–2023), s. 22–23.
- ↑ a b Plán péče (2014–2023), s. 20.
- ↑ Plán péče (2014–2023), s. 18.
- ↑ Plán péče (2014–2023), s. 19.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezručovo údolí na Wikimedia Commons
- Kategorie IUCN IV
- Přírodní památky v okrese Chomutov
- Chráněná území v Krušných horách
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2013
- Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji
- Lesy v Krušných horách
- Lesy v okrese Chomutov
- Vodstvo v Krušných horách
- Vodstvo v okrese Chomutov
- Povodí Chomutovky
- Přírodní park Bezručovo údolí
- Blatno (okres Chomutov)
- Příroda v Chomutově
- Křimov