Bezplatná veřejná doprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bezplatná tramvaj v Tallinnu

Bezplatná veřejná doprava je veřejná doprava, která je v plné (nebo i v částečné) výši financována jiným způsobem než vybíráním jízdného od cestujících. Financována může být státní, regionální či místní správou nebo může být založena na sponzorování od komerčních subjektů.

V moderní Evropě existuje několik desítek měst s bezplatnou dopravou.[1] Významným příkladem je od roku 2013 Tallin, hlavní město Estonska, kde je však doprava bezplatná jen pro rezidenty.[2] V Česku je bezplatná MHD ve Frýdku-Místku (od roku 2011), v Hořovicích (od roku 2008), ve Valašském Meziříčí (od roku 2017), Strakonicích, Lovosicích a Litoměřicích (od roku 2018). Po kratší dobu byla zavedena i v Třeboni (2002–2007), Přelouči (2009–2010) či Valašském Meziříčí (experiment roku 2009). Od září 2018 zavedly Říčany systém nových šesti linek bezplatné MHD, zatímco regionální linky Pražské integrované dopravy, které dopravu na území města zajišťovaly dosud, zůstaly přitom beze změny a placené.

Analýza[editovat | editovat zdroj]

Veřejná doprava je ekologičtější a efektivnější než cestování osobním automobilem. V zájmu měst je, aby co největší část obyvatelstva využívala veřejnou dopravu. Úplný přístup do systému nemusí být pro uživatele zcela "bezplatný", může být použit například průkaz s předem zaplacenou měsíční nebo roční jízdenkou (tedy v rámci nějaké smlouvy uživatelů s dopravní podnikem), přičemž část faktické ceny jízdenky je často hrazena z jiných zdrojů, např. jako ve většině měst ve Francii, kde část finančních prostředků potřebných k placení dopravních služeb pochází z jiných zdrojů, než je cena jízdného (jako daně apod.).[3]

Jednou z velkých výhod snížení počtu aut (což je hlavním zmiňovaným přínosem zavedení bezplatné dopravy, přestože data ukazují, že se nejedná o velký efekt, viz výše) je výsledné snížení znečištění ovzduší, včetně snížení emisí skleníkových plynů. To napomáhá zmírnění globálního oteplování. Jsou i jiné přínosy pro zdraví: snížení pravděpodobnosti vzniku astmatu a dalších nemocí spojených s automobilovým znečištěním.[4]

Bezplatná doprava také pomáhá efektivitě pracovního trhu: chudí lidé se mohou snadněji dostat na své pracovní místo. To je také výhoda pro zaměstnavatele, protože usnadňuje zaměstnávání lidí. Výsledkem je přínos pro společnost jako celek, protože přispívá k dlouhodobému snížení chudoby.[4]

Podle amerického výzkumu z roku 2002 bezplatná doprava přitahuje mladé lidi a ti s sebou přináší kulturu vandalismu, graffiti a špatného chování. To pak vyžaduje nákladnou údržbu. Zpráva dospěla k závěru, že zrušení jízdného "by mohlo být úspěšné v malých dopravních systémech v poměrně homogenních komunitách, je však téměř jisté, že bezplatná doprava není vhodná pro větší dopravní systémy."[5]

Další výzkum proběhl o deset let později a bylo v něm zahrnuto zhruba 40 amerických měst s bezplatnými dopravními systémy. Většina byla velmi úspěšná ve zvyšování počtu cestujících. Jejich počet stoupl o 20 až 60 procent během několika měsíců. Úspěchy však byly zejména v malých městech: téměř všechny studované oblasti byly buď malými městy, rekreačními komunitami s populací, která se nadměrně zvětšuje během turistických sezón a v oblastech s vysokými školami. Ve velkých městech zavedení bezplatné dopravy nemělo velký vliv na celkovou dopravní situaci.[6]

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Provozní výhody[editovat | editovat zdroj]

Doba nástupu je kratší, když lidé nemusejí kupovat jízdenky při nástupu a řidič nemusí žádné doklady kontrolovat. Zkrácení doby nástupu lze docílit i jinými způsoby, jako například prodej jízdenek uvnitř vozidla prostřednictvím platebních automatů (v případě opravdové bezplatné dopravy takové automaty vůbec nejsou nutné).

Agresivita cestujících během jízdy může být snížena. V roce 2008 řidiči autobusů společnosti Société des Transports Automobiles (STA) ve francouzském Essonně požadovali z tohoto důvodu dopravu za nulové ceny. Tvrdili, že 90 % agresivity během jízdy souvisí s odmítnutím placení.[7]

Komerční výhody[editovat | editovat zdroj]

Některé "bezplatné" dopravní služby jsou finanсovány soukromými podniky (jako například v obchodních centrech).Obchodníci tím zvyšují tržby a popularitu obchodních míst. Dalším příkladem bezplatné dopravy jsou školní autobusy (např. v USA), studentské či pracovní autobusy (zaměstnavatelé často provozují bezplatnou kyvadlovou dopravu jako benefit pro své zaměstnance nebo jako součást dohody s místní veřejnou správou). Chudí lidé tedy mají více příležitostí k práci a zaměstnavatelé mohou najmout více lidí.[4]

Společenské výhody[editovat | editovat zdroj]

Ddůsledkem zavedení bezplatné dopravy by mohlo být rozšíření možnosti cestování pro obyvatele. Také se může snížit silniční provoz (lidé budou častěji využívat hromadnou dopravu), což pozitivně ovlivní ekologickou situaci, zmenší počet dopravních nehod, sníží opotřebení silnic a zmenší hluk z provozu. Menší počet aut by také přispěl ke zpomalení globálního oteplování.[4]

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Experimentální zavedení modelu bezplatné veřejné dopravy ukázalo několik významných nevýhod:

  • Zvýšení vandalismu, což vede ke zvýšení nákladů na bezpečnost a údržbu vozidel.
  • Zvýšení počtu studentů a osob bez domova ve vozidlech (není možné určit, zda jezdí bezcílně jen proto, aby projeli čas, nebo zda využívají dopravu pro přístup k potřebným službám).
  • Ve velkých dopravních systémech došlo k výraznému poklesu ve výnosech, pokud nebylo poskytnuto dodatečné financování.
  • Zpomalení služeb a nedodržování jízdního řádu.[5]

Místní bezplatná doprava ve světě[editovat | editovat zdroj]

Bezplatná koněspřežná dráha v Disneylandu

Místní bezplatná doprava je běžná věc, na rozdíl od bezplatné dopravy po celém městě. Často se lze setkat s bezplatnou kyvadlovou dopravou (na letiště apod.) nebo dočasnou bezplatnou linkou. Bezplatné linky se používají na kampusech univerzit, v areálech nemocnic a podobných veřejných institucí.

Místní veřejná doprava se používá také v případě velké dopravní stavby. Přístavní města, kde by přepravy vyžadovaly stavbu vysokých mostů, by mohly místo toho nabízet trajekty. Ty jsou pak zdarma, stejně jako použití mostu. Stroje instalované v budově nebo nákupním centru mohou být považovány za "bezplatnou dopravu": výtahy, eskalátory a pohyblivé chodníky jsou často poskytovány majiteli nemovitostí a financovány prostřednictvím prodeje zboží a služeb. Různé městké programy, které poskytují jízdní kola zdarma pro krátkodobé veřejné použití, lze také považovat za bezplatnou dopravu.

Mnoho velkých zábavních parků provozuje tramvaje obsluhující velká parkoviště nebo vzdálenejší oblasti. Kupříkladu Disneyland v Anaheimu v Kalifornii provozuje bezplatnou (pro návštěvníky parku) tramvaj od vchodu přes parkoviště a přes ulici do hotelu.[8]

Nejstarší městský experiment s bezplatnou dopravou se uskutečnil v Římě na počátku 70. let. Byl ale byl neúspěšný a město se brzo vrátilo ke standardnímu systému s jízdenkami, který uplatňuje dodnes. Tři podobné pokusy v USA: v Denveru, v Trentonu v 70. letech a v Austinu kolem roku 1990 se také ukázaly jako neúspěšné. Hlavním cílem těchto experimentů bylo přesvědčit řidiče osobních aut, aby používali hromadnou dopravu. Podařilo se sice zvýšit počet cestujících hromadnou dopravou, noví cestující však většinou byli lidé, kteří obykle chodili pěšky nebo používali kolo. Obyčejní řidiči však jezdili dále svými auty.[9]

V lednu roku 2013 zavedlo hlavní město Estonska, Tallin, plnou bezplatnou dopravu pro všechny obyvatele s trvalým pobytem na území města. Následně se počet obyvatel s trvalým pobytem na území Tallinu zvýšil o 1,2 procenta, mnoho lidí si totiž přehlásilo trvalý pobyt do hlavního města, aby mohli využívat této výhody. Návštěvníci a turisté z jiných měst musí za jízdné i nadále platit. Místní průzkumy dospěly k podobným závěrům jako ty předchozí: volné jízdy MHD lákají spíše obyvatele, kteří chodí pěšky, než ty, kteří jezdí auty.[9][2] Od července 2018 zavedlo 11 z 15 estonských krajů bezplatnou veřejnou dopravu pro občany Estonska. Cestující využívající tuto bezplatnou dopravu musí zaregistrovat nástup a výstup do vozidla pomocí „chytré“ karty. V autobusech, které nemají potřebnou elektroniku pro práci s těmito kartami, vydá řidič cestujícím doklad o bezplatné jízdě.[10]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Od února 2002 do srpna 2007 za starosty Jiřího Houdka (KDU-ČSL) byla díky dotaci města bezplatná autobusová linka 340300 dopravce ČSAD Jindřichův Hradec a. s., plnící funkci MHD v Třeboni, třebaže oficiálně nemá status MHD.

V Hořovicích funguje od 19. února 2008 bezplatně jediná městská autobusová linka C 9 SID (licenční číslo 210009, tedy licenčně nejde o městskou linku), jejímuž provozovateli, Probo Trans Beroun s. r. o., hradí veškeré náklady město (v roce 2008 se jednalo o 750 tisíc korun).[11][12]

Zkušebně byl od 14. června do 14. července 2009 zaveden bezplatný provoz v síti 5 linek MHD ve Valašském Meziříčí, provozované dopravcem ČSAD Vsetín a. s. V dubnu 2017 zastupitelstvo města rozhodlo, že bude bezplatnost MHD od září 2017 zavedena znovu; v předchozím zastupitelstvu před rokem 2014 obdobný návrh rady města těsně neprošel. Vzhledem k tomu, že jízdné pokrývá jen 17,5 % nákladů, roční platba bude navýšena z dosavadních 9 milionů jen o 1,9 milionu od města Valašské Meziříčí a o 0,6 milionu od obcí Krhová a Poličná. Využity mají být příjmy za překračování povolené rychlosti na základě stacionárních radarů, které byly instalovány ve městě na podzim 2016 a za půl roku bylo díky nim vybráno téměř 7 milionů korun.[13][14]

Od 1. prosince 2009 do 6. března 2010 byl nulový zaváděcí tarif na nově zavedené první lince MHD v Přelouči, 665101, provozované dopravcem Veolia Transport Východní Čechy a. s.

Ve MHD ve Frýdku-Místku byl 27. března 2011 spuštěn projekt „MHD zdarma“, v rámci kterého mohou držitelé předem zakoupené čipové karty cestovat na městských linkách zdarma. Cena karty však je 300 Kč, prodloužení její platnosti stojí 1 Kč. Nárok na kartu nemá ten, kdo městu dluží. V systému MHD ale nadále zůstalo zachováno jízdné s klasickým tarifem pro cestující bez této karty.[15][16] Provozovatelem této sítě je ČSAD Frýdek-Místek a. s. Opatření bylo deklarováno jako dočasné do doby otevření městského obchvatu pro silniční dopravu.

V MHD ve Strakonicích, v síti o 5 linkách, bylo v roce 2017 zavedeno bezplatné jízdné pro děti a seniory a od roku 2018 pro všechny. Tento tarif platí pouze ve vnitřním, prvním pásmu. Cílem bylo zvýšit komfort pro obyvatele města i turisty, aby si nemuseli kupovat jízdenky, dále omezit pohyb automobilů v centru, přimět místní k většímu využívání autobusů a snížit tak dopady dopravy na životní prostředí. Za rok 2017 činila městská dotace 6,9 milionu korun, v roce 2018 to má být 8,2 milionu. Podle opozičního zastupitele, bývalého starosty Pavla Vondryse jde o ryzí populismus – podle něj nemohou být ekologie ani snaha o omezení automobilové dopravy ve městě, jako jsou Strakonice, argumentem, pokud městská doprava nejezdí třeba každou čtvrthodinu. Podle Vondryse nepředcházela změně tarifu žádná dlouhodobá příprava nebo například průzkum vytíženosti jednotlivých spojů, takže do budoucna bude velmi těžké odhadnout, zda měla novinka nějaký efekt, například jestli MHD využívá více lidí. Rovněž mluvčí města potvrdila, že neexistují žádné informace o tom, kolik lidí dosud jezdilo městskou dopravou.[17]

O zrušení jízdného MHD v Lovosicích od neděle 28. ledna 2018, tedy ode dne 10. výročí zavedení MHD, rozhodlo městské zastupitelstvo na svém prvním zasedání toho roku. Cestující se nemusí prokazovat žádnou kartou a zdarma mohou převážet i zavazadla, kočárky a psy. Cílem je navrátit cestující do autobusů MHD, snížit nárůst automobilové dopravy ve městě a uspořit drobnou část výdajů především starším, sociálně slabším občanům a žákům základních škol, jimž má MHD sloužit. Zatímco v roce 2016 autobusy přepravily 55 279 cestujících, v roce 2017 už jen 35 556, náklady na provoz (přes 35 tisíc kilometrů ročně) přitom vzrostly o více než sto tisíc korun. Lovosice MHD dotovaly MHD částkou přes 1,3 milionu ročně a tržby z jízdného činily v roce 2017 jen 148 742 korun. Provozovatelem linky je i nadále BusLine a.s.[18]

Od května 2018 je bezplatná městská autobusová doprava v Litoměřicích, zastupitelstvo návrh schválilo 2. března 2018. Roční výdaje města by tím měly vzrůst asi o 700 tisíc korun.[19]

Od 3. září 2018 byly v Říčanech zavedeny mimo systém PID tři autobusové linky, odlišené barvami (v pracovních dnech o intervalech 30 až 90 minut), a tři školní linky, označované Š1 až Š3 (vždy jeden spoj ráno). Na všech linkách je doprava bezplatná, dopravcem na všech šesti linkách je ČSAD Benešov a.s.[20]

Bezplatný provoz bývá též na tzv. nákupních linkách, které jsou provozovány zpravidla formou veřejné linkové dopravy a objednávány provozovateli velkých nákupních center. V Praze patřila mezi nejrozsáhlejší sítě skupina 6 autobusových linek Obchodního centra Letňany, které byly označeny písmeny značky TESCO (T, E, S, C, O) a šestá linka zkratkou obchodního centra (OCL). Po dvou městských svozových linkách míval například štěrboholský Europark nebo stodůlecký Carrefour. Dále si v Praze svoje linky platily či platí například IKEA a Tesco Zličín, HM Globus Zličín, Centrum Černý Most, IKEA Černý Most, Galerie Butovice, kika Průhonice, OC Šestka či Outlet centrum Štěrboholy.[21] Podobné linky existují i v řadě dalších větších měst. Pravidelné regionální svozy bývají většinou organizovány jinou formou než jako veřejná linková doprava.

Podobně bezplatné jsou linky BB1 (103123) a BB2 (103103) do kancelářského komplexu BB Centrum v Praze-Michli.

Bezplatný byl od roku 2008 také provoz zoobusu, speciální sezonní linky veřejné dopravy k pražské zoologické zahradě, která byla v některých letech zaváděna.[22] V letech 2008 a 2009 byla přeprava zdarma, v následujících letech bylo deklarováno symbolické jízdné 1 Kč,[23] které však fakticky nebylo vyžadováno.

V souvislosti s přemístěním uzlu dálkové autobusové dopravy od hlavního nádraží v Hradci Králové to nedalekého nově vybudovaného terminálu hromadné dopravy je od roku 2008 povolena bezplatná doprava městskými autobusy a trolejbusy mezi těmito dvěma uzly.

V Praze bývá vyhlašována bezplatná přeprava v celé síti MHD při povoďňových nebo smogových situacích v souvislosti s omezením automobilového provozu.

7. a 8. září 2006 v souvislosti s celkovou krizí autobusové dopravy v Ústeckém kraji objednal Ústecký kraj kvůli ohlášené stávce oprávněného dopravce náhradní dopravu u jiných dopravců, kterou neodvolal ani poté, co byla stávka odvolána. Protože duplicitní náhradní spoje nesplňovaly podmínky pro linkovou osobní dopravu, byly formálně prezentovány jako „příležitostná osobní doprava“ a nebylo na nich vybíráno jízdné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Free public transport na anglické Wikipedii.

  1. Fare Free Public Transport - Cities
  2. a b The Tallinn experiment: what happens when a city makes public transport free?
  3. Should Urban Transit Subsidies Be Reduced?
  4. a b c d Should All Public Transit Be Free? [online]. http://bigthink.com. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Perone, Jennifer S. (October 2002).  "Advantages and Disadvantages of Fare-Free Transit Policy". NCTR Report Number: NCTR-473-133, BC137-38. National Center for Transportation Research. 
  6. Implementation and Outcomes of Fare-Free Transit Systems
  7. Volkskrant.nl Franse chauffeurs voor gratis buskaartje (V holandštině)
  8. Riding the Bus to the Disneyland Resort
  9. a b Why Can't Public Transit Be Free?
  10. Estonsko zavádí rozsáhlou bezplatnou veřejnou přepravu cestujících, BUSportál.cz, 27. 7. 2018, rebus
  11. MHD v Hořovicích zdarma [online]. Dopravni.net, 2008-02-23 [cit. 2014-01-01]. Dostupné online. 
  12. MHD [online]. Probobus.cz [cit. 2014-01-01]. Dostupné online. 
  13. Viktor Chrást: Valašské Meziříčí chystá MHD zdarma, zaplatí ji pokuty za rychlou jízdu, iDnes.cz, 19. 4. 2017
  14. Ve Valašském Meziříčí bude městská hromadná doprava zdarma a pro všechny, město Valašskké Meziříčí, 13. 4. 2017
  15. ŠTALMACH, Darek. O MHD zdarma je ve Frýdku-Místku zájem, kartu žádají už dva tisíce lidí [online]. Idnes.cz, 2011-03-23 [cit. 2014-01-01]. Dostupné online. 
  16. „MHD zdarma“ [online]. Frydekmistek.cz, 2011-02-22 [cit. 2014-01-01]. Dostupné online. 
  17. Radek Štěpánek: Strakonice mají MHD zdarma pro všechny. Je to populismus, říká opozice, idnes.cz, 12. 1. 2018
  18. Pavel Křivohlavý: Lovoosice zavedly MHD zdarma, chtějí tím snížit počet aut ve městě, Idnes.cz, 29. 1. 2018
  19. Litoměřice budou mít MHD zdarma, stejně jako sousední Lovosice, iDnes.cz, 2. 3. 2018
  20. Změny linek ČSAD Benešov, a.s., projekt Zastávka
  21. Nákupní linky, Společnost pro veřejnou dopravu, prahamhd
  22. Zoobus zdarma, Zoo Praha
  23. Zoobus opět jezdí, Zoo Praha, 13. 6. 2014