Bezděkov (okres Havlíčkův Brod)
| Bezděkov | |
|---|---|
-obecní_úřad.JPG) Obecní úřad | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Chotěboř |
| Obec s rozšířenou působností | Chotěboř (správní obvod) |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′58″ s. š., 15°43′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 235 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,35 km²[2] |
| Katastrální území | Bezděkov u Libice nad Doubravou |
| Nadmořská výška | 433 m n. m. |
| PSČ | 583 01 |
| Počet domů | 90 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bezděkov 22 583 01 Chotěboř oubezdekov@seznam.cz |
| Starosta | Zdeněk Dvořák |
| Oficiální web | bezdekovobec |
  Bezděkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 548430 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezděkov (v letech 1960–1985 Bezděkov u Libice nad Doubravou, německy Besdiekow) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Nachází se na území CHKO Železné hory. Severně od Bezděkova protéká potok Cerhovka, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Žije zde 235[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Bezdiekow (1544), na Bezděkově (1615). Místní jméno znamenalo Bezděkův (dvůr)[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1544.[5] Existují však nepotvrzené zprávy, že zde stála od starodávna tvrz, což by nasvědčovalo tomu, že měla obec držet ochranu nad středověkou Libickou stezkou spojující Čechy a Moravu. Název, původně Bezdiekow pochází buď ze spojení „bzděti ohněm a dýmen“ – od ochranného charakteru obce, anebo spíše od jména Bezděka.
Bezděkov patřil k Předboři. V roce 1563 dělil předbořský statek Petr z Předboře mezi čtyři bratry a dva mladší z nich – Aleš Předbořský a Jindřich Předbořský dostali Bezděkov, srub na místě staré tvrze, a dále Lhotu Nadobovu (později Hařilova Lhotka), Kroměšín a Plhov. Majetek byl ale hodně zadlužen a ještě byl Jan Předbořský z Předboře odsouzen v roce 1623 za odboj a vystěhoval se.
Obec získal jeho strýc Albrecht Hyldebrant Lukavský z Lukavice. Během třicetileté války byla ves několikrát pustošena a tak byla tvrz a ves v roce 1650 syny Albrechta prodána i s okolními vesnicemi Kroměšín, Plhov, Štěpánov, Hařilova Lhotka, Malochyně a Křivá paní Evě Kustošové na Horním Studenci. Tím byly statky spojeny a tvrz v Bezděkově úplně zaniká. Další osudy obce jsou součástí osudů Horního Studence.
Školní docházka byla od roku 1783 zajišťována ve škole v Libici nad Doubravou a díky velkému počtu obyvatel začátkem 20. století (kolem 630 obyvatel) zde vznikla dvoutřídka. Velké zásluhy na tom měl hejtman Rudolf Seichert. Na návsi stojí dřevěná zvonička a křížek z roku 1886. Funguje zde TJ Sokol Bezděkov, který pořádá volejbalové závody pro družstva z celého kraje Vysočina. Dále je zde i Sbor dobrovolných hasičů a veřejná knihovna.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Katastrem protéká potok Cerhovka, na níž se rozkládá rybník Lhotka. Obcí protéká potok Bezděkovka, která se vlévá do Cerhovky. Cerhovka se poté severozápadně vlévá do Doubravy. Nejvyšší bod katastru, Na kopaninách, se nachází na západní hranici v nadmořské výšce 503 metrů.[6] Část území přírodní rezervace Mokřadlo[7] a CHKO Železné hory[8] zasahuje i do katastru Bezděkova.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 28 domech 161 obyvatel. 161 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 144 římských katolíků a 17 příslušníků Církve československé husitské.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 435 | 408 | 416 | 411 | 432 | 432 | 360 | 293 | 315 | 290 | 264 | 256 | 235 | 241 | 225 |
| Počet domů | 55 | 57 | 58 | 55 | 62 | 62 | 67 | 67 | 68 | 68 | 70 | 79 | 81 | 87 | 90 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 1850–1976 byl Bezděkov obcí v okrese Chotěboř (1850–1950) a později v okrese Havlíčkův Brod. Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 patřil jako část městyse k Libici nad Doubravou a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí, ale Kladruby a Malochyně už zůstaly součástí Libice nad Doubravou.[12]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Bohumil Marek. V letech 2010–2014 byl starostou Jaroslav Stehno, od roku 2014 funkci vykonává Zdeněk Dvořák.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Bezděkov
- Hařilova Lhotka
- Štěpánov
V letech 1850–1976 k obci patřily i Kladruby a Malochyně a v letech 1965–1976 také Sloupno.[12]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. října 20008.[13] V červeno-zeleně polceném štítě znaku se vlevo nachází stříbrný mořský pes se zlatým jazykem, vpravo zlatá sedmihrotá hvězda. Vlajku tvoří červený žerďový pruh široký třetinu délky listu a tři vodorovné pruhy, zelený, žlutý a zelený. V červeném pruhu bílý mořský pes se žlutým jazykem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[13]
Významní rodáci a občané
[editovat | editovat zdroj]- Miroslav Čapek (* 1927), lesník, entomolog, botanik, publicista
- Václav Beránek (1888–1937), malíř
- Ondřej Marek (* 1974), volejbalový trenér žen, asistent u reprezentačního týmu ČR
- Miloslav Čermák (* 1986), extraligový hokejista (mistr ČR s týmem HC Slavia Praha)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Náves
Křížek a zvonička
Požární nádrž
Lhotecký dvůr
-náves-2.JPG)
-křížek_a_zvonička_na_návsi.JPG)
-požární_nádrž.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 66–67.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–551.
- ↑ Bezděkov [online]. ČÚZK, 2016-01-01 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Mokřadlo [online]. AOPK ČR, 2016-01-01 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Mokřadlo [online]. AOPK ČR, 2016-01-01 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 21.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- 1 2 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 16, 229, 318, 518.
- 1 2 Udělené symboly – Bezděkov [online]. 2008-10-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezděkov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bezděkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Bezděkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Dynastia Bezděkovcov a rodov príbuzných Webové stránky o obcích Bezděkovech
