Betty MacDonaldová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Betty MacDonaldová
Narození 26. března 1908
Boulder
Úmrtí 7. února 1958 (ve věku 49 let)
Seattle
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Betty MacDonaldová, nar. Anne Elizabeth Campbell Bard (26. března 1908 Boulder, Colorado7. února 1958 Seattle, Washington) byla americká spisovatelka, autorka memoárových románů, vesměs autobiografických. Její sestrou je americká spisovatelka Mary Bardová.

Humoristický žánr obohatila čtyřmi romány, které otevřeně a volně vypovídají o době, ve které žila. Svou bezprostředností, upřímností si získaly její romány velkou oblibu. Tuto oblibu zahájila vydáním knihy Vejce a já z roku 1945. Náměty čerpala z vlastního života – nesčetné množství lidí, dobrých i zlých příhod atd. Nikdy beznadějně nepropadá sebelítosti a pesimismu, ale předkládá nezdolnou naději. Mezi jejích pět sourozenců patří také neméně úspěšná spisovatelka Mary Bardová. Její otec byl důlní inženýr.

Sourozenci: Mary Bard Jensenová (1904–1970), Sydney Cleveland Bard, Dorothea “Dede” Bard Goldsmithová, Alison Bard Burnettová (1920–2009). Sestra Sylvia, kterou autorka ve svém díle nezmiňuje, zemřela v dětství. V trilogii Co život dal a vzal je uváděna i další osoba, která do rodiny přibyla až v dospělosti – Madge Baldwinová, kterou spisovatelka označuje za adoptivní sestru.

Prvním manželem Betty MacDonaldové byl Robert Eugene Heskett (1895–1951). Manželství uzavřeli v roce 1927 a vzešly z něj dvě dcery, Anne „Anka“ MacDonald Canhamová (nar. 1928) a Joan „Janka“ MacDonald Keilová (1929–2005). V roce 1931 Betty MacDonaldová manžela opustila a vrátila se zpět k své rodině do Seattlu. Manželství bylo oficiálně ukončeno roku 1935. Zkušenosti z prvního manželství, které trávila na slepičí farmě blízko Port Townsend ve státě Washington, zúročila spisovatelka ve svém románu Vejce a já.

Spisovatelka se v dalším období svého života usadila v Seattlu, kde v době světové hospodářské krize vystřídala mnoho zaměstnání. V období 1937–1938, kdy onemocněla tuberkulózou, pobývala v plicním sanatoriu – Firland Sanatorium. Zkušenosti a zážitky ze sanatoria naplno zužitkovala v románu Morová rána (Plague and I). Za zmínku stojí i přátelství se spolupacientkou, spisovatelkou Monicou Sone (autorkou Nisei Daughter, 1953), která v knize vystupuje pod jménem Kimi Sanbo.
V roce 1942 se autorka provdala za Donalda C. MacDonalda (1910–1975) a spolu s dcerami přesídlili na ostrov Vashon v blízkosti Seattlu. Život na ostrově se všemi jeho specifiky autorka vylíčila v knize Dusím se ve vlastní šťávě (Onions in the Stew). Z ostrova se MacDonaldovi odstěhovali v roce 1956, kdy koupili ranč v Kalifornii.

Betty MacDonaldová zemřela na rakovinu v roce 1958.

Podle průzkumu čtení a čtenářů, který podle článku v MF Dnes z roku 2008 pod patronací Národní knihovny a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd zpracoval literární vědec a vysokoškolský profesor Jiří Trávníček a publikoval v knize Čteme?, je román Vejce a já od Betty MacDonaldové nejoblíbenější knihou v Česku, před Švejkem a Harry Potterem.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1945 Vejce a já (The Egg and I). – Vtipné vyprávění o životě mladé městské ženy, novomanželky (uvyklé žít v široké rodině) na slepičí farmě uprostřed hlubokých lesů. S nadhledem líčený „boj o život“ v bohem zapomenutém koutu světa, v němž se ústředním bodem dne stává zápolení se svéhlavým sporákem či paličatými kuřaty, svátkem návštěva sousedů s prostými potřebami a názory, a čermou můrou manželovy vize, odzbrojující zručnost a přesvědčení, že „to zvládneš, Betty“.
  • Trilogie Co život dal a vzal obsahuje tři humorné autobiografické romány navazující na knihu Vejce a já:
    • 1948 Kdokoli může dělat cokoli (Anybody Can Do Anything). – Líčení života s dcerami uprostřed všeobjímající rodiny v Seattlu v období ekonomické krize 30. let, hledání práce a strastí nejrůznějších zaměstnání – opět s neutuchajícím humorem, tolik povzbuzujícím čtenáře.
    • 1950 Morová rána (The Plague and I) – Přes vážné téma léčení v tuberkulózním sanatoriu je knížka svěžím vyprávěním plným laskavého humoru i sebeironie, zachycujícím a humorně vykreslujícím jak plejádu postav – pacientů, jejich příbuzných či personálu –, tak svérázné vypořádávání se zákařnou nemocí.
    • 1955 Dusím se ve vlastní šťávě (Onion in the Stew). – Okouzlující vyprávění o novém životě v novém domě na pláži, kde vás sice neohrožuje divá zvěř, chudoba ani nemoc jako v knihách předchozích, zato máte co do činění s novomanželem, pubertálními dcerami a jejich přáteli, psy, kočkami, mývaly, nevypočitatelnými manýry domu, rostlinstva a počasí, a to na obtížně dostupném ostrově Vashon.

Knihy pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • 1947 Paní Láryfáry (Mrs. Piggle-Wiggle), první díl povídek pro děti o paní Láryfáry, která má ráda děti a umí vyléčit jejich různé neduhy
  • 1949 Čáry paní Láryfáry (Mrs. Piggle-Wiggle's Magic), druhé pokračování povídek pro děti
  • 1954 Farma paní Láryfáry (Mrs. Piggle-Wiggle's Farm), třetí povídání
  • 1957 Haló, paní Láryfáry! (Hello, Mrs. Piggle-Wiggle), čtvrté setkání

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Luděk Navara: Co Čech, to knihomil: Podle průzkumu jsou Češi jedni z největších čtenářů, iDnes.cz, 23. 12. 2008, Kavárna on-line, MF Dnes

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

HistoryLink.org