Berthierit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Berthierit
Berthierite-224182.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec FeSb2S4
Identifikace
Barva ocelově šedá s náběhy
Vzhled krystalu jehličkovité, plstnaté až zrnité agregáty, sloupcovité krystaly
Soustava kosočtverečná
Tvrdost 2-3
Lesk kovový
Štěpnost dobrá ve směru prodloužení
Vryp hnědošedý
Hustota 4,6 g ⋅ cm−3
Rozpustnost rozpustný v HNO3

Berthierit (Haidinger, 1821), chemický vzorec FeSb2S4, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán nedaleko Chazelles ve Francouzském středohoří. Je pojmenován po francouzském geologovi Pierru Berthierovi (1782-1861).[1][2]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Berthierit vzniká výhradně na hydrotermálních žilách. Doprovází ho nejčastěji antimonit, křemen a arsenopyrit, dále pak tetraedrit, baryt či pyrit.[1][2][3][4]

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Vzorek berthieritu, Vlastějovice

Berthierit se vyskytuje převážně v podobě jehličkovitých, vláknitých, plstnatých až zrnitých agregátů, vzácněji tvoří i samostatné sloupcovité krystaly, dosahující délky až 15 cm.[3][4]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji je berthierit ocelově šedý, na vzduchu nabíhá do hněda, žluta až fialova. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, dobře štěpný ve směru prodloužení, má nepravidelný, tříštivý lom a hnědošedý vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné a taje před dmuchavkou.[1][2][4]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Berthierit je vedlejší rudou antimonu, jenž se využívá k legování ocelí, na výrobu liteřiny, akumulátorů, polovodičů, pyrotechniky či například smaltovaného skla a keramiky.[5]

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Mezi minerály podobné berthieritu patří:

Dále je součástí skupiny chemicky podobných minerálů, do níž patří:

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš; SLIVKA, Dušan. Minerály. Praha: Aventinum, 2008. S. 76–77. 
  2. a b c d Berthierite: Mineral information, data and localities [online]. Dostupné online. 
  3. a b c VELEBIL, Dalibor. Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Praha: Academia, 2012. S. 85. 
  4. a b c d BAUER, Jaroslav. Svět minerálů. Praha: Granit, 2009. S. 82. 
  5. VELEBIL, Dalibor. Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Praha: Academia, 2012. S. 54. 
  6. Berthierite na databázi RRUFF™

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]