Bernhard von Wüllerstorf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bernhard von Wüllerstorf
Ministr obchodu Rakouského císařství a Předlitavska
Ve funkci:
23. září 1865 – 18. dubna 1867
PředchůdceJosef Kalchberg
NástupceFranz Karl Becke

Narození29. ledna 1816
Terst
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. srpna 1883
Bolzano
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profeseobjevitel a politik
CommonsBernhard von Wüllerstorf-Urbair
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernhard von Wüllerstorf, též Bernhard von Wüllerstorf-Urbair, uváděn i jako Wüllersdorf (29. ledna 1816 Terst10. srpna 1883 Bolzano), byl rakouský důstojník rakouského válečného námořnictva a politik, v letech 1865–1867 ministr obchodu Rakouského císařství a Předlitavska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1833 absolvoval vojenskou školu v Tulln an der Donau v hodnosti kadeta. V roce 1839 se stal důstojníkem. V letech 1848–1849 byl velitelem přístavu v Terstu. Od roku 1859 působil jako poradce vrchního velitele námořnictva Ferdinanda Maxmiliána (pozdějšího císaře mexického). V letech 1857–1859 velel plavbě kolem světa s lodí Novara. V roce 1864 byl velitelem rakouského námořnictva během operací proti dánské flotile při dánsko-německé válce.[1]

Za vlády Richarda Belcrediho se stal ministrem obchodu Rakouského císařství. Ve funkci setrval i za následující vlády Ferdinanda von Beusta, která již působila v době implementace rakousko-uherského vyrovnání, nyní jako ministr obchodu Předlitavska. Funkci zastával od 23. září 1865 do 18. dubna 1867.[2] Z vlády tak odešel před formálním provedením rakousko-uherského vyrovnání a fakticky tak nikdy nebyl ministrem Předlitavska, pouze jednotného Rakouského císařství.

Ve funkci ministra se zasloužil o rozvoj železniční sítě.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Wüllerstorf-Urbair, Bernhard Freiherr von [online]. austria-forum.org [cit. 2013-03-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 585–586. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]