Bernard Falkenberský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbuzenstvo
otec Boleslav III. Opolský
matka Anna Opolská
strýc Vladislav II. Opolský
bratr Jan Kropidlo
bratr Boleslav IV. Opolský
bratr Jindřich Opolský

Bernard Falkenberský († 1455) byl opolský, falkenberský a střelecký kníže z rodu slezských Piastovců.

Byl synem Boleslava III., opolského knížete a Anny neznámého rodu. Jelikož jeho strýc Vladislav II. Opolský konspiroval proti polskému králi Vladislavovi II. Jagellovi, byl roku 1396 donucen přenechat faktickou vládu nad Opolským knížectvím svým synovcům, tedy i Bernardovi.[1] Ten obdržel jako svůj úděl Falkenberské a Střelecké knížectví. Po smrti českého krále Zikmunda Lucemburského byl koncem května 1438 prohlášen svými straníky v Mělníku českým králem Kazimír IV. Jagellonský jako protikrál k Zikmundovu zeti Albrechtu Habsburskému. Za této situace Kazimír vytáhl do Slezska, kde 6. října 1438 ve vojenském táboře u Střelců uzavřel s opolskými knížaty, mezi nimiž se Bernard nacházel, smlouvu o respektování polských nároků na český trůn.[2] Přesto po vpádu Uhrů do Polska a následném stažení se Kazimíra holdoval Bernard Albrechtovi Habsburskému. Po jeho náhlé smrti a po zvolení Ladislava Pohrobka českým králem se přesto opět přimkl k polské straně.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice : Veduta, 2007. 344 s. Dále jen Neznámá země. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 106.  
  2. Neznámá země, s. 130
  3. Neznámá země, s. 132