Berchar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Berchar
Narození7. století
Úmrtí688
Povolánípolitik
ChoťAnstruda[1]
DětiAdaltruda[1]
PříbuzníArnulf[1], Hugo z Rouenu[1], Pipin[1] a Gottfried[1] (vnoučata)
Funkcemajordomus (Neustrie; 686–687)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Berchar také Berthar (7. století - 688[2]) byl v letech 686 až 687/688 franský majordomus královského paláce v Neustrii. Byl nástupcem Warattona, s jehož dcerou Anstrudou byl v manželském svazku.[3]

Berchar byl franský aristokrat, který byl ženatý s Anstrudou, dcerou Warattona a Anseflédy. Když Waratto v roce 686 zemřel, vdova Ansfléda do úřadu majordoma prosadila právě svého zetě Berchara. Berchar se na rozdíl od svého předchudce snažil vrátit k politice bývalého majordoma Ebroina, který se snažil franské šlechtice podřídit centrální moci.[4] Nespokojenost aristokratů se zvyšovala a vlivní lidé jako svatý Rieul, biskup z Remeše odešli do exilu v Austrasii, kde se snažili přesvědčit Pipina II. Prostředního, austrasijského majordoma k válečnému tažení do Neustrie.[4]

V červnu 687 se obě strany střetly v bitvě u Tertry,[5] v níž Berchar spolu s králem Theuderichem III. byli Pipinem II. poraženi. Mnoho Bercharových lidí uprchlo do nedalekých opatství Péronne a Saint-Quentin. Berchar a Theuderich III. po bitvě uprchli do Paříže, kam je Pipin pronásleoval a v jednání donutil Berchara opustit úřad majordoma.[6] Král Theuderich III. byl donucen uznat Pipinovu nadvládu nad celou franskou říši,[7] čímž byla pozice krále postavena do role roi fainéant v rukách majordoma.[8] Pipin II. si vítězstvím u Tertry obě země podmanil, což se stalo významným mezníkem v historii Pipinovců, kteří si tímto vítězstvím zajistili hegemonii v celé franské říši.[9]

Po ztrátě úřadu majordoma nechala vdova Ansefléda svého zetě Berchara zavraždit a svou dceru Anstrudu provdala za Drogona ze Champagne, syna Pipina II.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berchaire (maire du palais) na francouzské Wikipedii.

  1. a b c d e f Charles Cawley: Medieval Lands. Prosopography of medieval European noble and royal families. Dostupné online. [cit. 2016-02-23]
  2. Merovingian Nobility - Family of Arnulf. fmg.ac [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BACHRACH, Bernard S. Early Carolingian Warfare: Prelude to Empire. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 392 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-2144-2. S. 10. 
  4. a b MURRAY, Alexander Callander. From Roman to Merovingian Gaul: A Reader. [s.l.]: University of Toronto Press 696 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4426-0413-1. (anglicky) 
  5. BRADBURY, Jim. The Routledge Companion to Medieval Warfare. [s.l.]: Routledge, 2004. Dostupné online. ISBN 978-1-134-59847-2. (anglicky) 
  6. Les Livres disponibles: French books in print. [s.l.]: Cercle de la Librairie. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. FRASSETTO, Michael. The Early Medieval World: From the Fall of Rome to the Time of Charlemagne [2 Volumes]. [s.l.]: ABC-CLIO 740 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59884-996-7. S. 507. (anglicky) 
  8. WALLACE-HADRILL, John Michael. The Barbarian West, 400-1000. [s.l.]: Hutchinson, 2008. 176 s. Dostupné online. ISBN 978-0-09-021253-8. S. 82. (anglicky) 
  9. HOLMES, George. The Oxford History of Medieval Europe. Oxford: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-280133-3. Kapitola The Northern World in the Dark Ages, 400–900.. (anglicky) 
Předchůdce:
Waratto
majordomus Neustrie
686687
Nástupce:
Nordebert