Bengálská súba

Bengalská súba (1576–1717) Bengalský stát (1717–1793)  সুবাহ বাংলা  صوبه بنگاله ↓ 1576–1793 ↓ Vlajka Znak
Geografie Bengálská súba v roce 1736
Hlavní město	Khwaspur Tanda (1576–1590) Rádžmahal (1595–1596, 1639–1660) Dháka (1608–1639, 1660–1704) Muršidabád (1704–1763) Munger (1763–1764)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Bengálci
Jazyky	perština (úřední), bengálština (úřední), arabština (náboženský)
Náboženství	ší'itský islám (dynastie), sunnitský islám, hinduistické, ostatní indická
Státní útvar
Státní zřízení	místokrálovství (1576–1757) absolutní monarchie (1717–1757) oligarchie s omezenou vládou monarchie (1757–1765)
Mateřská země	Mughalská říše Mughalská říše (provincie 1576–1717) de facto nezávislý stát (1717–1757) Britské impérium Britské impérium (loutkový stát 1757–1765)
Měna	taka (tanka)
Vznik	1576 – dobytí Bengálského sultanátu Mughaly
Zánik	1757 – bitva u Palásí
Státní útvary a území
Předcházející Bengálský sultanát Baro-Bhujan portugalský Čitágáon Mrauk U Mughalská říše Následující Britské Bengálsko Francouzská Indie Nizozemské Bengálsko Dánská Indie Bankipur

Bengalská súba (bengálsky মোগল বাংলা), později Belgálský stát, běžně označováno jako knížectví nebo „mughalské Bengálsko“, byla mezi 16. a 18. stoletím největší provincie (súba) Mughalské říše, která zahrnovala velkou část Bengálska, jako jsou moderní Bangladéš a indický stát Západní Bengálsko. Mughalské provincii vládl dědičný vládce zvaný naváb Bengálska (někdy titulován také jako naváb Bengálska, Biháru a Urísy).

Historie

Německá mapa severní Indie z roku 1740, na níž je vyobrazeno Bengálsko Mughalské říše

Historická mapa súby z roku 1776

Bengálská súba vznikla bezprostředně po dobytí Bengálského sultanátu Mughalskou říší. Již dřívější sultanát se de facto stal celosvětovou obchodních velmocí díky mezinárodnímu obchodu se střelným prachem. Obchod s tehdy velice žádaným prachem a dalšími komoditami učinilo z Bengálska nejbohatší region na celém indickém subkontinentu natolik, že bengálská před-industriální ekonomika vykazovala známky blížící se průmyslové revoluci. Obyvatelstvo provincie se těšilo nebývale vysoké životní úrovně a růstu bohatství. Východní Bengálsko se stalo celosvětově významné v průmyslových odvětvích jako byly výroba textilu či stavba lodí a byla velkým vývozcem hedvábných a bavlněných textilií, oceli, ledku, zemědělských a průmyslových výrobků, které se rozvážely do celého světa. Bengálsko bylo také jednou z příčin anglicko-mughalské války (1686–1690).

V bitvě u Palásí roku 1757, v níž hrstka Britů díky zkušenější taktice a zradě v navábově táboře porazila obrovskou přesilu Bengálců podporovanou Francouzi, vytvořila pro Velkou Británii v Bengálsku pevnou základnu, z níž mohla dál šířit svůj vliv na celou Indii. Britská Východoindická společnost a britská koruna díky tomuto úspěchu nadále postupovaly jednotněji, což umožnilo pravý počátek britské nadvlády v zemi a vytvoření britské koloniální říše v Asii.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bengal Subah na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bengálská súba na Wikimedia Commons