Bengálská súba

; vlajka	; znak
Geografie	; Mapa Bengálské súby z roku 1776
	; Mapa Bengálské súby z roku 1776
Hlavní město	Khwaspur Tanda (1576–1590); Rádžmahal (1595–1596, 1639–1660); Dháka (1608–1639, 1660–1704); Muršidabád (1704–1763); Munger (1763–1764)
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Bengálci
Jazyky	perština (úřední), bengálština (úřední), arabština (náboženský)
Náboženství	ší'itský islám (dynastie), sunnitský islám, hinduistické, ostatní indická
	Státní útvar
Státní zřízení	místokrálovství (1576–1757); absolutní monarchie (1717–1757); omezená monarchie (1757–1765)
Mateřská; země	Mughalská říše (tj. provincie 1576–1717), nezávislý stát (1717–1757), Britské impérium (tj. vazal 1757–1765)
Měna	taka (tanka)
Vznik	1576 – dobytí Bengálského sultanátu Mughaly
Zánik	1757 – bitva u Palásí
	Státní útvary a území
	Bengálský sultanát
	Baro-Bhujan
	portugalský Čitágáon
	Mrauk U
	Britské Bengálsko
	Francouzská Indie
	Nizozemské Bengálsko
	Dánská Indie
	Bankipur

Bengalská súba (bengálsky মোগল বাংলা), běžně také jako Bengálské knížectví (někdy hovorově „mughalské Bengálsko“), byla mezi 16. a 18. stoletím největší provincie (súba) Mughalské říše, která zahrnovala velkou část Bengálska jako jsou moderní Bangladéš a indický stát Západní Bengálsko. Mughalské provincii vládl dědičný vládce zvaný naváb Bengálska (někdy titulován také jako naváb Bengálska, Biháru a Urísy).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bengálská súba vznikla bezprostředně po dobytí Bengálského sultanátu Mughalskou říší. Již dřívější sultanát se de facto stal celosvětovou obchodních velmocí díky mezinárodnímu obchodu se střelným prachem. Obchod s tehdy velice žádaným prachem a dalšími komoditami učinilo z Bengálska nejbohatší region na celém indickém subkontinentu natolik, že bengálská před-industriální ekonomika vykazovala známky blížící se průmyslové revoluci. Obyvatelstvo provincie se těšilo nebývale vysoké životní úrovně a růstu bohatství. Východní Bengálsko se stalo celosvětově významné v průmyslových odvětvích jako byly výroba textilu či stavba lodí a byla velkým vývozcem hedvábných a bavlněných textilií, oceli, ledku, zemědělských a průmyslových výrobků, které se rozvážely do celého světa. Bengálsko bylo také jednou z příčin anglicko-mughalské války (1686–1690).

V bitvě u Palásí roku 1757, v níž hrstka Britů díky zkušenější taktice a zradě v navábově táboře porazila obrovskou přesilu Bengálců podporovanou Francouzi, vytvořila pro Velkou Británii v Bengálsku pevnou základnu, z níž mohla dál šířit svůj vliv na celou Indii. Britská Východoindická společnost a britská koruna díky tomuto úspěchu nadále postupovaly jednotněji, což umožnilo pravý počátek britské nadvlády v zemi a vytvoření britské koloniální říše v Asii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bengal Subah na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bengálská súba na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.