Benedict Arnold

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Benedict Arnold
Benedict Arnold 1color.jpg
Narození14. ledna 1741
Norwich
Úmrtí14. června 1801 (ve věku 60 let)
Londýn
Příčina úmrtíedém
Místo pohřbeníSt Mary's Church (51°28′36″ s. š., 0°10′32″ z. d.)
BydlištěMount Pleasant (od 1779)
Povoláníapatykář, obchodník, důstojník a vojenský velitel
ChoťPeggy Shippen
DětiJames Robertson Arnold
William Finch Arnold
RodičeBenedict Arnold[1] a Hannah Arnold
PříbuzníBenedict Arnold (praděd)
William Arnold (prapraprarodič)
Funkcevelitel (American Legion; 1780–1783)
PodpisBenedict Arnold – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benedict Arnold (14. ledna 174114. června 1801) byl generál v době americké revoluce. Nejprve bojoval na straně povstalců v Kontinentální armádě, v roce 1780 však přešel na stranu Britů a stal se brigádním generálem.

Arnold se narodil v Connecticutu a před vypuknutím války byl obchodníkem a vlastníkem lodí, přepravujících zboží přes Atlantik. Roku 1775 se připojil k povstaleckým sborům a brzy se vyznamenal inteligencí a statečností. Po bitvě u Ridgefieldu (1776) byl povýšen na generála, v bitvě u Saratogy (1777) utrpěl zranění nohy, které na několik let zbrzdilo jeho vojenskou kariéru.

Nedostatek uznání, nesouhlas s politikou vlády a pomluvy, které vedly k jeho vyšetřování Kongresem, podryly jeho loajalitu a Arnold se rozhodl změnit strany. V červenci 1780 mu bylo svěřeno velení pevnosti West Point a Arnold zahájil tajné jednání s Brity o tom, že jim pevnost vydá. Intrika byla odhalena, ale Arnoldovi se podařilo včas uprchnout k Britům. Od nich obdržel hodnost brigádního generála, přes 6000 liber v hotovosti a roční penzi 360 liber šterlinků. Velel pak britským vojskům ve Virginii a v Connecticutu. Když válka skončila britskou porážkou, odstěhoval se v zimě roku 1782 do Londýna. Roku 1787 se vrátil k obchodování a podnikal spolu se syny Richardem a Henrym. Na odpočinek odešel roku 1791. Generál Arnold je dodnes vnímán ve Spojených státech jako symbol zrady.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]