Bekináž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Vlámské bekináže
Světové dědictví UNESCO
BeguinageTerHoyenGhent04.jpg
Smluvní stát BelgieBelgie Belgie
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iii, iv
Odkaz 855 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1988 (12. zasedání)

Bekináže (francouzsky: béguinage, vlámsky: begijnhof) jsou specifické architektonické objekty, skupiny menších domů obehnaných zdí, které byly ve středověku obývány bekyněmi. To bylo ženské náboženské sdružení uvnitř římsko-katolické církve, založené ve 13. století v Nizozemsku pro ženy, které chtěly sloužit Bohu, aniž by se však odloučily od světa.

V roce 1184 založil kněz Lambert de Begue (přezdívaný Kokta) v Lutychu ženské náboženské spolky, které po něm přijaly jméno béguines - bekyně. Toto hnutí bylo původně vyvoláno velkým populačním nepoměrem mužů a žen v důsledku křížových výprav. Volné sdružení osob se postupně přetvořilo v řád, který však nebyl tak přísný jako jiné uzavřené řády. Členové neskládali řeholní slib a svým členům Řád přikazoval sice poslušnost a pokání, ale ne chudobu, jako tomu bylo u jeptišek. Mnohé členky byly vdovy, či neprovdané ženy z bohatých a vážených rodin. Jejich cíl spočíval v modlitbě, kontemplaci a charitativních činnostech. Většinou se staraly o nemocné a staré lidi a také vyráběly krajky a oblečení, což byl jeden z dalších zdrojů financí. Postupně vznikla i mužská obdoba Řádu - beguini nebo také berghardové.

Od počátku 13. století se hnutí šířilo z Belgie přes Francii a Německo. Rovněž v českých zemích se značnou měrou podílely na charitativní činnosti té doby (např. Brno, Český Krumlov, Kolín). Ekonomická nezávislost Řádu přinesla i myšlenkovou volnost a uvnitř hnutí se šířily názory neslučitelné s oficiálními stanovisky katolické církve.

Některé bekyně např. hlásaly, že prostopášnost nemůže poskvrnit lidského ducha a posléze popíraly i božství Kristovo a panenství Matky Boží. Proto všeobecný církevní sněm ve Vienne roku 1311 nařídil jejich potlačení. Hodně členů této sekty se uchýlilo do Čech a na Moravu. Protože se scházeli v jeskyních a jamách, říkalo se jim tady „jamníci“. Po čase byli potřeni i zde. Dnes existují již jen v Belgii.

Velmi zachovalé bekináže se nacházejí zejména v Belgii a v roce 1988 bylo 13 z nich zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.

dům bekináže v Turnhoutu
bekináž Kortrijk
bekináž v Bruggách

Bekináže chráněné UNESCEM[editovat | editovat zdroj]

Kód dle UNESCO Město Provincie Souřadnice Rozloha
855-001 Hoogstraten Antverpy 51°24′11,94″ s. š., 4°45′49,68″ v. d. 1,7 ha
855-002 Lier Antverpy 51°7′42″ s. š., 4°34′6″ v. d. 3,4 ha
855-003 Mechelen Antverpy 51°1′53,94″ s. š., 4°28′26,14″ v. d. 5,4 ha
855-004 Turnhout Antverpy 51°19′35,8″ s. š., 4°56′35,2″ v. d. 1,5 ha
855-005 Sint-Truiden Limburk 50°49′16,2″ s. š., 5°11′34,9″ v. d. 22,8 ha
855-006 Tongeren Limburk 50°46′44,3″ s. š., 5°28′8,9″ v. d. 2,5 ha
855-007 Dendermonde Východní Flandry 51°1′38,1″ s. š., 4°5′49,1″ v. d. 2,5 ha
855-008 Gent Východní Flandry 51°2′46,1″ s. š., 3°44′9,9″ v. d. 4,5 ha
855-009 Sint-Amandsberg Východní Flandry 51°3′24,4″ s. š., 3°44′50,5″ v. d. 5,7 ha
855-010 Diest Vlámský Brabant 50°59′16,11″ s. š., 5°3′41,67″ v. d. 4,5 ha
855-011 Lovaň Vlámský Brabant 50°52′18,92″ s. š., 4°41′50,5″ v. d. 4,2 ha
855-012 Bruges Západní Flandry 51°12′4,4″ s. š., 3°13′21,2″ v. d. 0,55 ha
855-013 Kortrijk Západní Flandry 50°49′42,02″ s. š., 3°16′3,98″ v. d. 0,7 ha

Další bekináže[editovat | editovat zdroj]

Město Provincie Souřadnice
Antverpy Antverpy 51°13′21,35″ s. š., 4°24′51,13″ v. d.
Herentals Antverpy 51°10′50,33″ s. š., 4°50′13,16″ v. d.
Hasselt Limburk 50°55′54,62″ s. š., 5°20′24,14″ v. d.
Gent Východní Flandry 51°3′26″ s. š., 3°42′43″ v. d.
Gent Východní Flandry 51°3′25″ s. š., 3°44′52″ v. d.
Aarschot Vlámský Brabant 50°59′8,55″ s. š., 4°49′48,19″ v. d.
Diksmuide Západní Flandry 51°2′8,38″ s. š., 2°51′46,63″ v. d.


Dostupné mapy ke článku Z důvodu chyby v nástroji kmlexport u některých článků nefunguje zobrazení map na portálech Mapy.cz a Google a na portále OSM jsou chybně kódovaná písmena s diakritikou.