Bedřich August Harrach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu
Friedrich August von Harrach-Rohrau (1696–1749).jpg

Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
26. červenec 1745 – 4. červen 1749
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Filip Josef Kinský
Nástupce úřad zanikl;
Fridrich Vilém Haugwitz jako prezident Directoria in publicis et cameralibus

Zemský maršálek Dolních Rakous
Ve funkci:
1744 – 1745
Panovník Marie Terezie

Nizozemský místodržitel
Ve funkci:
1741 – 1744
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Marie Alžběta Habsburská
Nástupce Karel Alexandr Lotrinský
Marie Anna Habsburská

Vrchní hofmistr nizozemské místodržitelky
Ve funkci:
1732 – ?
Panovník Karel VI.

Císařský vyslanec v Turíně
Ve funkci:
1726 – ?
Panovník Karel VI.

Narození 18. červen 1696
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 4. červen 1749
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Eleonora Marie Karolína z Liechtensteinu
Rodiče Alois Tomáš Raimund z Harrachu
a Marie Anna Cecílie z Thannhausenu
Děti (16)
Profese šlechtic
Ocenění 1744 Řád zlatého rouna (č. 722)
Commons Kategorie Friedrich August von Harrach-Rohrau (1696-1749)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich August hrabě Harrach z Rohrau a Thannhausenu (německy Friedrich August Gervasius Protasius von Harrach zu Rohrau und Thannhausen; 18. června 1696, Vídeň4. června 1749, Vídeň) byl českým zástupcem u říšského sněmu v Řezně, v letech 17411744 nizozemským místodržitelem a v letech 17451749 nejvyšším českým kancléřem (posledním v této funkci – Marie Terezie přes odpor jeho a dalších českých šlechticů Českou dvorskou kancelář zrušila, čímž vlastně de fakto zaniklo i soustátí České koruny).

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se z druhého manželství neapolského místokrále Aloise Tomáše Harracha (1669–1742) s Marií Annou Cecílií, říšskou hraběnkou z Thannhausenu (1674–1721).[1] Matka byla jedinou dcerou Jana Josefa z Thannhausenu (1650–1684) a Anny Eleonory z Wetzhausenu (1657–1692)[2] a 22. srpna 1695[3] se provdala za ovdovělého Aloise Harracha. Otec se narodil jako čtvrtý syn hraběte Ferdinanda Bonaventury Harracha (1636–1706) a jeho manželky, hraběnky Jany Terezy z Lamberku (1639–1716).

Sourozenci[editovat | editovat zdroj]

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiích u strýce hraběte Františka Antonína Harracha, knížete-arcibiskupa salcburského, a na univerzitě v Utrechtu se vydal na kavalírskou cestu po Itálii, Lotrinsku a Francii. Poté nastoupil do dvorských a státních služeb, už v roce 1726 se stal císařským vyslancem v Turíně a v roce 1732 vrchním hofmistrem nizozemské místodržitelky arcivévodkyně Marie Alžběty v Bruselu. Zde se mu podařilo ozdravit vládní finance a zreorganizovat výkon státní správy. Za zásluhy mu byl roku 1744 udělen Řád zlatého rouna.[5]

V roce 1745 byl jmenován nejvyšším českým kancléřem. Postavil se do čela stavovské opozice odmítající reformní plány hraběte Haugwitze na omezení starých stavovských práv. Po propuštění z císařských služeb se uchýlil na své statky, kde krátce nato zemřel.

V roce 1723 zakoupil panství Kunvald (dnes Kunín), kde nechal vystavět dle návrhu architekta Hildebrandta barokní zámeček.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. února 1719 se oženil s princeznou Eleonorou z Lichtenštejna (1703–1757), dcerou Antonína z Lichtenštejna, která mu porodila šestnáct dětí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.trnavka.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77877&
  2. http://fabpedigree.com/s017/f172271.htm
  3. http://www.links.org/links-cgi/readged?/home/ben/camilla-genealogy/current+c-vt101586+2-2-0-1
  4. http://genealogy.euweb.cz/bohemia/harrach2.html#K1
  5. http://www.antiquesatoz.com/sgfleece/knights3.htm
Předchůdce:
Marie Alžběta Habsburská
Znak z doby nástupu Nizozemský místodržitel
17411744
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Alexandr Lotrinský
Marie Anna Habsburská