Beaux-Arts (architektura)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
École des Beaux-Arts

Beaux-Arts byl architektonický styl, jenž byl eklektickou verzí neoklasicismu. Byl oblíben především ve Francii a v Americe a zažíval období největšího rozmachu od poloviny 19. století do začátku 20. století. Dostal jméno po pařížské škole krásných umění beaux-arts, kde vznikl a byl vyučován. V tomto stylu byly stavěny převážně velkolepé občanské stavby. Ač Beaux-Art vycházel z neoklasicismu a tradičních stavebních materiálů, začaly se zde objevovat nové prvky jako železné konstrukce a sklo.

Prvky Beaux-Art[editovat | editovat zdroj]

  • Velký důraz při projektování staveb byl kladen na symetrii
  • Bohatě členěné a překrývané fasády budov, (použití sloupů, pilastrů, mohutné římsy, široké atiky a ustupující oblouky)
  • Často rustika v přízemí a zvýšené Piano nobile
  • Používání plastik v exteriéru

Příklady staveb[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]