Beatrix z Courtney
| Beatrix z Courtenay | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. století |
| Úmrtí | 13. století |
| Povolání | politička |
| Choť | Guillaume de Lusignan Ota Botenlaubenský |
| Děti | Otto II Graf v.Henneberg-Botenlauben-Hildenburg |
| Rodiče | Joscelin III. z Edessy a Agnes von Milly |
| Příbuzní | Agnès of Courtenay (sestra) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beatrix z Courtenay, která žila v první polovině 13. století v Jeruzalémském království, byla titulární hraběnky z Edessy. To znamená, že měla nárok na šlechtický titul, i když její rodina již tureckému hrabství Edessa nevládla. Beatrix byla nejstarší dcerou Agnes z Milly a Joscelina III., hraběte z Edessy. Pár měl ještě dceru Anežku.[1] Když byla malá, zmenšil se rodinný majetek, protože Joscelin III. prodal hrady Chastel Neuf a Toron Řádu německých rytířů, když se rodina ocitla ve finanční tísni.[2]
Poprvé se Beatrix z Courtenay provdala za Viléma z Valence.
Po jeho smrti se vdala podruhé a to v roce 1208 za Ottu von Botenlauben.[2] Tímto sňatkem se stala hraběnkou z Hennebergu. Druhému manželovi porodila dva syny, Ottu a Jindřicha. V roce 1220 manželé prodali některé pozemky v oblasti Galileje, mezi nimi i byla třetina vesnice Bohehel a třetina léna svatého Jiří.[3] Pozemky byly prodány Řádu německých rytířů, tedy témuž řádu kterému prodal kdysi majetek její otec.
Kromě těchto aktivit se Beatrix a Otto v roce 1231 zasloužili o založení cisterciáckého kláštera Frauenroth. V tomto klášteře byli oba manželé proto následně pohřbeni. Beatrix zemřela po roce 1245.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatrix de Courtenay na anglické Wikipedii.
- ↑ MAYER, Hans Eberhard. Die Seigneurie de Joscelin und der Deutsche Orden. London: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-003-55429-5. S. VII–171-VII-216.
- ↑ a b PRINGLE, Denys. Two Byzantine Forts in Palaestina Tertia A Review Article. Levant. 1998-01, roč. 30, čís. 1, s. 203–208. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. ISSN 0075-8914. doi:10.1179/lev.1998.30.1.203.
- ↑ Works Cited. [s.l.]: Stanford University Press Dostupné online. S. 253–264.
- ↑ BUMKE, Joachim. Wolfram von Eschenbach. doi.org. 1991. Dostupné online [cit. 2025-03-18]. doi:10.1007/978-3-476-04148-7.