Bečov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o vesnici v okrese Most. Další významy jsou uvedeny na stránce Bečov (rozcestník).
Bečov
Pohled na obec od severu
Pohled na obec od severu
Znak obce BečovVlajka obce Bečov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMost
Obec s rozšířenou působnostíMost
(správní obvod)
OkresMost
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 389 (2023)[1]
Rozloha28,23 km²[2]
Nadmořská výška255 m n. m.
PSČ435 26
Počet domů217 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduBečov 126
435 26 Bečov u Mostu
oubecov@volny.cz
StarostkaJitka Sadovská
Oficiální web: www.oubecov.cz
Bečov na mapě
Bečov
Bečov
Další údaje
Kód obce567043
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bečov (německy Hochpetsch) je obec na jihovýchodě okresu Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba devět kilometrů jihovýchodně od města Mostu, třicet tři kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem a šedesát pět kilometrů severozápadně od Prahy. V obci se kříží silnice III. třídy č. 2507 z Volevčic do Korozluk a č. 5693 do Bělušic. Z východu k obci zasahuje území CHKO České středohoří. Bečov je členem mikroregionu Most – Jih. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z předpokládaného osobního jména Beč.[4] Předpona Hoch- v německých variantách byla připojena k rozlišení od Bečova na Chomutovsku. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Peczschow (1327), Beczau (1352–1369), Beczow (1384–1405), Beczowie (1492), Becziow (1619), Hochbetsch, Petschau, Pitsch a Becžow (1787) a Hochpetsch (1854).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327, kdy král Jan Lucemburský udělil Bečov v léno členům německého šlechtického rodu pánů z Bergova. V roce 1420 Bečov získal v léno od císaře Zikmunda Albrecht z Koldic, který již od roku 1407 vlastnil hrad Bílinu. V roce 1502 Těma z Koldic prodal celé zboží včetně Bečova Děpoltovi z Lobkovic. V roce 1613 věnoval Vilém z Lobkovic své manželce Benigně z Kolovrat čtyři vesnice a mezi nimi i Bečov. Od ní získal Bečov, který byl středem panství, ke kterému náležely ještě okolní vesnice Volevčice, Bedřichův Světec, Zaječice, Patokryje, České Zlatníky a Dobrčice v roce 1647 jejich syn Oldřich Adam Lobkovic. Po jeho smrti v roce 1649 zdědila Bečov jeho manželka Anna Marie rozená ze Šternberka, která se v roce 1652 provdala za hraběte Jana z Rottalu. V pozdějších letech přešel Bečov opět do majetku Lobkoviců, kde se stal součástí bílinského panství až do zrušení poddanství v roce 1848.

Po roce 1850 se Bečov stal samostatnou obcí s připojenou osadou Zaječice. Tento stav zůstal nezměněn do roku 1960, kdy byla k Bečovu připojena druhá osada Milá. V roce 1975 bylo k obci připojeno území zaniklé obce Židovice (katastrální území Židovice u Bečova, Kamenná Voda a Stránce).

Nejspíše už v polovině 18. století existovala v Bečově škola. Původní škola stála vedle fary. Nová školní budova byla postavena v letech 1817–1818. Větší škola byla postavena v roce 1899 (dnes sídlo obecního úřadu čp. 126). V roce 1919 zde byla otevřena i česká škola, pro kterou byla v roce 1937 postavena nová budova. Základní škola v obci funguje dosud.

V sedmdesátých letech 19. století byla dána do provozu železniční trať Praha – Most – HrobMoldava v Krušných horách, která procházela i Bečovem (dnešní železniční trať Most–Rakovník).

Po druhé světové válce byla z obce vysídlena většina původních německy mluvících obyvatel. V šedesátých letech 20. století se obec stala tzv. střediskovou obcí, což se mj. projevilo i ve výstavbě panelového sídliště, které změnilo vzhled středu obce.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

V Bečově se nachází několik zdrojů minerálních vod. Ve studnách bývalých železničních strážních domků vyvěrají síranové hořečnato-vápenaté vody. Studna u hřbitova je zdrojem hydrokarbonáto-hořečnaté vody. Podle rozboru z roku 1968 v ní byl rozpuštěn přibližně 1 g·l−1 minerálních látek. Kromě jiných látek voda obsahovala v jednom litru 97,2 mg hořčíku, 37,7 mg vápníku a 62 mg sodíku.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 839 obyvatel (z toho 421 mužů), z nichž bylo 207 Čechoslováků, 629 Němců a tři cizinci. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale dva lidé byli evangelíky, šest židy a 46 jich bylo bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 889 obyvatel: 261 Čechoslováků a 628 Němců. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žilo dvanáct evangelíků, dvacet členů církve československé, čtyři židé a 25 lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Bečov[9][10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 627 755 782 785 848 839 889 663 621 532 1 925 1 762 2 035 1 545 1 301
Domy 101 116 120 130 149 147 180 180 191 134 150 168 163 171 179
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Milá.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Bečov se člení na tři části, které leží na šesti katastrálních územích:

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Bečov získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 45 ze dne 19. února 1998.[12]

Znak tvoří modrý štít s polovinou zlatého lva s červenou zbrojí. V pravé tlapě drží vztyčenou stříbrnou střelu, na levé tlapě má zavěšen černý gotický štítek se dvěma zlatými kosmými břevny.

List vlajky tvoří svislý černý žerďový pruh široký jednu čtvrtinu délky listu a dva vodorovné pruhy, bílý a modrý. Přes černý pruh dva kosmé žluté pruhy, vycházející z první a třetí čtvrtiny žerďového okraje a dosahující k dolní polovině bílého a modrého pruhu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Služby[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí základní škola, je zde obecní policie, pošta, obchody, železniční stanice, autobusová zastávka, posilovna, střelecký klub, kynologický klub, rybářský kroužek, kulturní středisko SEVER, knihovna, kino, kostel svatého Jiljí s farou, kde pravidelně probíhají bohoslužby, klub důchodců, motocross klub a působí zde TJ Sokol Bečov.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bečově.
Socha svatého Floriána u kostela

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Anton Lande (1869–1931), český politik, starosta Bečova, poslanec zemského sněmu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Bečov, s. 124. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bečov, Hochpetsch, s. 37–38. 
  6. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 152, 154. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 
  11. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Most, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-12]. Dostupné online. 
  12. Obecní znak a vlajka[nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SÝKOROVÁ, Jana. Bečov 1327–2007. Most: [s.n.], 2007. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]