Bazilika svatého Klimenta v Lateráně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bazilika svatého Klimenta v Lateráně
Basilica di San Clemente al Laterano
Horní kostel, interiér
Horní kostel, interiér
Místo
Stát ItálieItálie Itálie
Obec Řím
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze římská
Architektonický popis
Typ stavby Raně křesťanská architektura, baroko
Výstavba 384, 1108-1128, 1715-1719
Specifikace
Délka 45 m
Šířka 42 m
Odkazy
Adresa Via Labicana 95
Roma 00184 Italia
Oficiální web Bazilika sv. Klimenta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled do apsidy
Mithraeum

Bazilika svatého Klementa v Lateráně (italsky Basilica di San Clemente al Laterano, latinsky Basilica Sancti Clementis in Laterano) je bazilika v Římě na Via Labicana, asi 300 metrů východně od Kolosea. Zvenčí nenápadná stavba z 12. století stojí na základech staršího kostela z 6. století a patří k sousednímu klášteru irských dominikánů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Úroveň terénu se zde od starověku zvýšila přibližně o 20 metrů. V 1. století zde byla vystavěna dlouhá mincovna a obytný dům, který byl kolem roku 200 přestavěn na mithraeum, což bylo u veřejných staveb časté. Mincovna byla kolem roku 250 opuštěna, dvůr zasypán a na jeho místě postavena dlouhá hala, kolem roku 384 proměněná na kostel sv. Klementa. Byla přitom prodloužena a zčásti nad mithreem byla postavena apsida. Na východě bylo přistavěno atrium, odkud se do kostela vstupovalo. V 6. století za papeže Jana II. byl kostel vyzdoben mramorovými reliéfy, z nichž se několik zachovalo. Roku 1084 byl Řím zpustošen Normany, kostel byl sice obnoven, ale už v letech 1108-1128 byla ruina zčásti zasypána a posloužila jako základ pro novou stavbu. Po roce 1430 byla přistavěna kaple sv. Kateřiny s freskami Masolina da Pascale, což jsou patrně první renesanční fresky v Římě. V letech 1715-1719 kostel upravil Carlo Stefano Fontana v barokním slohu, včetně dřevěného stropu.

Cyril a Metoděj[editovat | editovat zdroj]

Do tohoto kostela přinesli svatí Cyril a Metoděj ostatky svatého Klementa. Po smrti svatého Cyrila chtěl Metoděj jeho ostatky dopravit zpět do rodné Soluně, ale papež mu to neumožnil, proto Metoděj požádal, aby se alespoň jeho pohřeb konal v bazilice San Clemente. Patrně zde byl i pohřben, ale během Velké francouzské revoluce se ostatky sv. Cyrila ztratily. V 60. letech 20. století objevili irští dominikánští otcové malý fragment ostatků. Papež Pavel VI. dal uložit tento úlomek zpět do baziliky San Clemente v naději, že se jedná o posvátnou relikvii sv. Cyrila.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Do kostela se vstupuje z náměstí sv. Klementa (Piazza San Clemente) portikem z 12. století se čtyřmi antickými sloupy. Z atria, které je také ze 12. století, se vstupuje do horního kostela. Ten zachovává strukturu starokřesťanského kostela, mramorové reliéfy podél chóru jsou ze 6. století, stejně jako biskupský trůn v apsidě a ambona. V apsidě je pozoruhodná barevná mozaika ze 12. století, na podlaze je bohatá mozaika kosmatického typu. Dřevěný strop a fresky jsou barokní. Severní boční lodí se schází do spodního kostela. Opěry byly vestavěny později, střední loď je vyzdobena freskami ze 6. až 9. století a na konci levé boční lodi byl roku 869 pohřben sv. Cyril. Odtud se schází do nejnižšího patra, kde je mithraeum, podlouhlá místnost s valenou klenbou, kamennými lavicemi po stranách a oltářem boha Mithry. Z mithraea lze projít do starověkého domu, na nějž navazuje malá katakomba se 16 hroby z 5. století.

Fresky v bazilice San Clemente Inferiore[editovat | editovat zdroj]

Fresky v bazilice San Clemente Inferiore pocházejí z let 1078-1084.[2] Představují cyklus čtyř trojdílných nástěnných maleb, které jsou umístěny v nartexu a na pilířích v hlavní lodi kostela. Tyto fresky jsou rovněž považovány za výrazný obrazový manifest tak zvané gregoriánské reformace v Římě.

Nástěnné fresky byly objeveny během vykopávek v letech 1858-1871 Josephem Mulloolym. V letech 2004-2005 se zjistilo díky metodě ICR (Intelligent Character Recognition), že tyto fresky byly v průběhu 19. a 20. století ještě několikrát upravovány.[3] Všechny fresky zahrnující cyklus scén ze života sv. Klementa a sv. Alexia jsou datovány do stejné doby a dle malířského rukopisu lze soudit, že pocházejí i ze stejné malířské dílny[zdroj?]. Všechny malby jsou inspirovány literárními příběhy[zdroj?]: např. příhoda Sissinia a Teodory se nalézá v Passio Sancti Clementis; pochování Klementa na Krymu v Liber de Gregorio di Tours; přenos ostatků ve Vita dei santi Cirillo e Metodio.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NUCCILLI, Antonio. St. Cyril - Blessed John Paul II, Egregiae virtutis. www.basilicasanclemente.com [online]. Basilica San Clemente [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. FILIPPINI, Cristiana. La leggenda di Sant'Alessio nella chiesa di S. Clemente a Roma: genesi e funzione di una narrazione pittorica al momento della Riforma Gregoriana. In: ROMANO, Serena a Julie ENCKELL JULLIARD. Rome et la Réforme grégorienne. Roma: Vielle, 2007, s. 289.
  3. ROMANO, Serena. Riforma e tradizione 1050 - 1197. Vol. 4. 1st ed. Milano: Jaca Book, 2006. s. 157. La Pittura Medievale a Roma 312-1431. ISBN 9788816603745.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]