Chrám Božího hrobu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hlavní vchod do baziliky Svatého hrobu.
Stejné místo na rytině z roku 1882.

Bazilika Svatého hrobu, rovněž zvaná bazilika Božího hrobu, ve východních církvích též kostel Vzkříšení - (řecky: Ναός της Αναστάσεως, Naos tis Anastaseos; arménsky: Surp Harutyun; gruzínsky: Agdgomis Tadzari) je křesťanský kostel uvnitř hradeb starého města Jeruzaléma. Kostel leží na místě, které většina křesťanů uctívá jako Golgotu neboli horu Kalvárii, kde byl podle Nového zákona ukřižován Ježíš Kristus. Tento kostel je důležitým poutním místem již od 4. století. Dnes představuje velmi důležité poutní centrum pro řadu křesťanských církví.

Historie

Původně se místo Ježíšova ukřižování (jako místo poprav) nacházelo za hradbami města Jeruzaléma. Jeruzalémské hradby byly krátce poté rozšířeny Herodem Agrippou v letech 41-44, kdy obehnaly i prostor nynější baziliky Svatého hrobu. Po roce 135 Římané na tomto místě postavili chrámový komplex bohyně Afrodíté.[1]

Křesťanský spisovatel Origenes ve 3. století psal o židovské tradici, podle které se Adamův hrob nachází na místě Ježíšova ukřižování, tedy na Kalvárii. Biskup Eusebios z Kaisareie před rokem 327 uvádí, že se místo ukřižování ještě dnes ukazuje v Aelii (Aelia Capitolina byl římský název pro Jeruzalém po roce 135).

Podle křesťanské legendy byly hrob Ježíše a jeho kříž objeveny v roce 325 sv. Helenou (matkou Constantina). Římský císař Constantinus I. nechal v letech 326335 postavit kostel Svatého hrobu na místě Ježíšova hrobu poblíž Golgoty.[2]

Z původního kostela se zachovala pouze vnitřní okrouhlá část - rotunda, zvaná Anastasis. V pozdějších dobách byla bazilika několikrát zničena, a to při nájezdu Peršanů roku 614 a opět kalifem Hakimem roku 1009. Po roce 1099, kdy Jeruzalém dobyli křižáci, probíhala rekonstrukce baziliky, která skončila roku 1141. V té době baziliku spravovali augustiniáni a k její ochraně sloužil Řád Božího Hrobu. Po roce 1187, kdy byl Jeruzalém dobyt sultánem Saladinem, získalo správu nad bazilikou společně několik křesťanských církví. Složitá situace panovala i za tureckého panství po roce 1517. Docházelo k mnoha sporům uvnitř baziliky.

Nakonec byla tureckým sultánem vyhlášena pravidla, tzv. „Status quo“ (roku 1757 a opět potvrzená roku 1852), podle nichž se řídí vlastnictví a práva jednotlivých církví uvnitř baziliky Svatého hrobu. Na základě toho jsou vlastníky kostela řecký pravoslavný jeruzalémský patriarchát, františkánská kustodie Svaté země (ve jménu katolické církve) a jeruzalémský patriarchát arménské východní pravoslavné církve. Mimo to určitá práva přísluší i jiným menším církvím (koptské, syrské apod.). Tento stav byl potvrzen i za Britského mandátu v Palestině, jordánské i izraelské správy Jeruzaléma.

Vlastnictví celého kostela nadále zůstává společné - pravoslavné, katolické a arménské, avšak různé části mají přesně určeného vlastníka. Tak pouze kaple Ježíšova hrobu spolu s prostorem kolem něj je společná, zatímco jednotlivá společenství mají vyhrazené okolní prostory. Hlavní loď kostela z křižácké doby patří řeckým pravoslavným, zatímco oltář svaté Marie Magdaleny s okolním prostorem, jakož i kaple Zvěstování Panny Marie patří katolíkům. Kalvárie je rozdělená na dva téměř stejné díly, katolický a pravoslavný. Ze dvou krypt je jedna arménská a druhá, zasvěcená Nalezení svatého Kříže, katolická. I v prostorech, které jsou vlastnictvím jedné církve, má jiná církev právo sloužit svou liturgii. Zvláštní předpisy platí na velké svátky, zvláště půst, Velký pátek a Vzkříšení.

Odkazy

Reference

  1. Podle Church of the Holy Sepulchre@sacred-destinations.com. ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-386-8. S. 67.  ale píše o zasvěcení božské dvojici Astarté-Adónis.
  2. Podle Church of the Holy Sepulchre@sacred-destinations.com. Podle Church of the Holy Sepulchre@trekker.co.il byl založen až 333.

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Church of the Holy Sepulchre na Wikimedia Commons

Šablona:Pahýl - křesťanství Šablona:Pahýl - architektura

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA