Bazaliom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazaliom
bazaliom
bazaliom
Klasifikace
MKN-10 C44.
Klinický obraz
Příčiny nebo
rizikové faktory
UV záření, genetika
Postižený systém kůže

Bazaliom (též basaliom či bazocelulární karcinom) je nejčastějším typem rakoviny kůže. Jen zřídka metastazuje nebo usmrcuje, je však přesto považován za zhoubný, protože může způsobit významné destrukce a znetvoření[1] infiltrací do okolních tkání. V 80 % případů se bazaliom vyskytuje na hlavě a krku[2]. V posledních letech výskyt tohoto nádoru stoupá.[2]

Typy nádoru[editovat | editovat zdroj]

Bazaliomy lze rozdělit do následujících kategorií[3][4]:

Pro jednoduchost lze bazaliomy dělit do tří skupin založených na lokalizaci a obtížnosti léčby:

  1. Superficiální bazaliom, též případně považovaný za ekvivalent k "in-situ". Velmi citlivý na povrchovou chemoterapii, jako je např. Aldara nebo fluoruracil. Je to jediný typ bazaliomu, který lze účinně léčit povrchovou chemoterapií.
  2. Infiltrativní bazaliom, obvykle zahrnující i morfeaformní a mikronodulární bazaliom. Obtížněji se léčí konzervativními metodami jako elektrodesikací a kyretáží, nebo samotnou kyretáží.
  3. Nodulární bazaliom, v zásadě zahrnující většinu zbývajících kategorií bazaliomů. Není neobvyklé se setkat s morfologickými vlastnostmi hned několika bazaliomů v témže nádoru.

Viz též:

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Zhruba dvě třetiny bazaliomů se vyskytují na částech těla vystavených slunci. Třetina se objevuje na zbývajících místech, přičemž je třeba zdůraznit genetickou náchylnost na tento nádor.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Bazaliom vypadá jako blýskavý, perlovitý uzlík.

Diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Pro diagnostikování bazaliomů se provádí patologické studium vzorku získaného biopsií kůže. Nejčastější bioptickou metodou je snesení svrchní vrstvy kůže v lokální anestezii. Většinu uzlíkovitých bazaliomů lze diagnostikovat klinicky, některé varianty lze však velmi obtížně odlišit od nezhoubných lézí, například névů, sebaceomů, fibrózních papulí, jizev po akné nebo hypertrofického zjizvení.[5]

Patofyziologie[editovat | editovat zdroj]

Histologie uzlíkovitého bazaliomu

Bazaliomy se vyvíjí ve vrstvě bazálních buněk v kůži. Expozici slunečnímu světlu vede ke tvorbě thyminových dimerů, formy poškození DNA. Přestože oprava DNA odstraní většinu škod způsobených UV zářením, ne všechna prokřížení jsou odstraněna. Kumulativní poškození DNA tedy vede k mutacím. Kromě vzniku mutací má sluneční světlo za následek také tlumení místního imunitního systému a může tak snižovat schopnost odhalovat nové nádorové buňky.

Bazaliom se vyvíjí také v důsledku syndromu bazocelulárního névu (Gorlinova syndromu), který je charakterizován odontogenními keratocystami v čelistní, dlaňové nebo chodidlové jamce, kalcifikací falx cerebri (v centrální linii mozku) a abnormality žeber. Příčinou syndromu je mutace genu PTCH1 (zodpovědného za ochranu proti nádorům) v chromozomu 9q22.3, který inhibuje hedgehog signální dráhu. Mutace genu SMO, který je na téže dráze, také způsobuje bazocelulární karcinom.[6]

Prevence a časná diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Bazaliom je nejčastějším rakovinou kůže. Vyskytuje se hlavně u lidí se světlou pletí a s rodinnou historií tohoto nádoru. Sluneční světlo je činitelem přibližně dvou třetin těchto nádorů, lékaři proto doporučují ochranu před sluncem. Jedna třetina se objevuje na místech nevystavených slunci.

Rozvoji nádoru mohou předejít chemoterapeutika, například 5-fluoruracil nebo imiquimod. Obvykle se doporučuje osobám s rozsáhlým poškozením od slunce, s historií vícečetných kožních nádorů nebo s prekancerózou. Často se opakuje každé 2 až 3 roky k dalšímu poklesu rizika kožní rakoviny.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Prognóza[editovat | editovat zdroj]

Při správné volbě metody léčby v časné fázi primárního bazaliomu je prognóza výtečná. Opakované nádory se léčí mnohem obtížněji, s vyšší pravděpodobností dalšího návratu onemocnění. Přestože bazaliom jen zřídka metastazuje, roste lokálně invazivně a ničí okolní tkáň. Může zasáhnout důležité struktury a vést ke ztrátě jejich funkce, případně k smrti. Drtivá většina případů je úspěšně léčitelná dříve, než se vyskytnou vážné komplikace. Míra rekurence různých léčebných metod je od 50 % do 1 % nebo i méně.

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Bazaliom se vyskytuje se mnohem častěji u lidí se světlou pletí a s rodinnou historií tohoto nádoru, větší výskyt je blízko rovníku a ve vyšších nadmořských výškách. Podle Skin Cancer Foundation je přibližně 800 000[7] nových případů ročně jen v samotných Spojených státech. Až u 30 % bělochů se během jejich života vyvine bazaliom[2]. Vývin vícenásobného bazaliomu v nízkém věku může být projevem Gorlinova syndromu.

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Basal cell carcinoma na anglické Wikipedii.

  1. Basal Cell Carcinoma - Symptoms, Treatment and Prevention [online]. . Dostupné online.  
  2. a b c Wong CS, Strange RC, Lear JT. Basal cell carcinoma. BMJ. October 2003, roč. 327, čís. 7418, s. 794–8. DOI:10.1136/bmj.327.7418.794. PMID 14525881.  
  3. Freedberg, et al. (2003). Fitzpatrick's Dermatology in General Medicine. (6th ed.). McGraw-Hill. ISBN 0-07-138076-0.
  4. James, William D.; Berger, Timothy G.; et al.. Andrews' Diseases of the Skin: clinical Dermatology. [s.l.] : Saunders Elsevier, 2006. ISBN 0-7216-2921-0.  
  5. http://www.skincancerguide.ca/basal/what_is_basal_cell_cancer.html
  6. Epstein EH, Shepard JA, Flotte TJ. Case records of the Massachusetts General Hospital. Case 3-2008. An 80-year-old woman with cutaneous basal-cell carcinomas and cysts of the jaws. N Engl J Med. Jan 2008, roč. 358, čís. 4, s. 393–401. DOI:10.1056/NEJMcpc0707893. PMID 18216361.  
  7. Skin Cancer Foundation: Basal Cell Carcinoma

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu