Batrachotoxin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Batrachotoxin
Batrachotoxin
Batrachotoxin
Obecné
Systematický název
Sumární vzorec
Vzhled bezbarvá až mléčné zabarvená tekutina
Registrační číslo CAS
PubChem
ChEBI
Vlastnosti
Molární hmotnost
Struktura
Termodynamické vlastnosti
Bezpečnost
NFPA 704
NFPA 704.svg
?
4
?
POI
Teplota vzplanutí °C
Teplota hoření °C
Teplota vznícení °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Batrachotoxin je silně účinný kardiotoxický a neurotoxický steroidní alkaloid nacházející se v některých druzích jihoamerických žab čeledi Dendrobatidae (pralesničkovití), brouků čeledi Melyridae a ptáků rodu Pitohui a Ifrita kowaldi (kosovec šoupálčí).

Jedná se o silný a rychle působící jed, používaný indiány Noanamá Chocó a Emberá Chocó ze západní Kolumbie k lovu (slouží k výrobě otrávených šipek do foukaček).

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Batrachotoxin je jedním z nejúčinnějších jedů. Extrapolací letální dávky LD50 pro krysy se letální dávka tohoto alkaloidu pro člověka odhaduje na 1 až 2 µg/kg. Letální dávka pro 68kg člověka může tedy být přibližně 100 mikrogramů, tedy ekvivalent váhy dvou zrnek jemné kuchyňské soli. Batrachotoxin je zhruba patnáctkrát účinnější než kurare.

Jed je vylučován v bezbarvých, nebo mléčně zabarvených sekretech, žlázami umístěnými na zádech a mezi ušima žab čeledi Dendrobatidae.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

pralesnička strašná, Phyllobates terribilis

Jedovaté žáby jed neprodukují. Během milionů let došlo k uzpůsobení žabích receptorů tak, že se staly necitlivými na jed. Věří se, že žáby v jejich přirozeném prostředí získávají jed pojídáním mravenců a ostatního hmyzu, který jed získává z rostlinných zdrojů. Jed byl nedávno objeven v broucích, kteří jsou pravděpodobným zdrojem jedu u žab a ptáků.[1]

Žáby chované v zajetí jed nevytvářejí a tak s nimi může být zacházeno bez rizika.

Životní prostředí jedovatých žab jsou teplé oblasti Střední Ameriky a jižní Amerika, kde relativní vlhkost vzduchu překračuje 80%.

Ze tří druhů jedovatých žab, ve kterých se nachází batrachotoxin – Phyllobates terribilis, Phyllobates aurotaenia, a Phyllobates bicolor – je nejjedovatější Phyllobates terribilis.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

V současnosti neexistuje žádné účinné antidotum pro léčbu otravy batrachotoxinem. Veratridin, aconitin a grayanotoxin - stejně jako batrachotoxin, jsou v tucích rozpustné jedy, které mění iontovou selektivitu sodíkových kanálů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Calademy