Batagur bengálský
 Batagur bengálský | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | želvy (Testudines) |
| Podřád | Cryptodira |
| Čeleď | batagurovití (Bataguridae) |
| Rod | Batagur |
| Binomické jméno | |
| Batagur baska Gray; 1830 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Batagur bengálský (Batagur baska), anglicky northern river terrapin, je druh želvy, který pochází z jihovýchodní Asie.[2] Podle Červeného seznamu IUCN je klasifikován jako kriticky ohrožený taxon.[3] Na většině původních míst výskytu je tato želva považována za lokálně vyhynulou.[4]
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Tento druh byl popsán v roce 1831 britským zoologem Johnem Edwardem Grayem.
Batagur bengálský je známý také jako batagur tuntong nebo želva malajská.[5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Batagur bengálský je jednou z největších asijských sladkovodních želv. Samotný krunýř může být dlouhý až 60 cm a karapax s plastronem dohromady mohou vážit až 18 kg. Karapax, horní díl krunýře, je u dospělých želv spíše zploštělý, mláďata na něm mají výrazný hrbolek kopírující páteř pod ním. Plastron, dolní díl krunýře, je v dospělosti rovný, zatímco u mladých želv vypouklý.[6] Hlava je poměrně malá. Špičatý čenich směřuje nahoru.[6]
Horní část krunýře je, stejně jako pokožka na měkkých tkáních, olivově hnědá, zatímco dolní část krunýře nažloutlá. Hlava a krk mohou být načervenalé. Během období páření dochází u samců ke změně barvy: hlava a krk jim ztmavnou, zatímco karapax se zbarví do oranžova. Existují také záznamy o samcích, kteří měli v období páření naoranžovělé i přední končetiny, nejenom krunýř. V tomto období mění barvu také oči samců.[6][7]
Samci mají delší a silnější ocas než samice.[2]
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
V současné době jsou známy dva poddruhy:
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
V současné době se batagur bengálský vyskytuje v Bangladéši (v mangrovovém lese Sundarbans), také v Kambodži, Indii (v Západním Bengálsku a Uríse), dále v Indonésii a v Malajsii. Za lokálně vyhynulé jsou tyto želvy považovány v Myanmaru, Singapuru, Thajsku a ve Vietnamu.[8]
Batagur bengálský obývá ústí velkých řek[9], říční břehy anebo mangrovy. Ačkoliv většinu času tráví tyto želvy ve vodě, samice vodní prostředí opouštějí, aby na plážích nakladly do písku vajíčka.
Ekologie a chování[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o všežravé želvy, které se živí jak vodními rostlinami, jako jsou řasy, tak drobnými živočichy, ať už jde o malé rybky, korýše, bezobratlé či měkkýše.
V období páření, které trvá od prosince do března[2], se tyto želvy přesouvají po proudu řek do brakických vod v jejich ústích a do svých obvyklých teritorií se vrací proti proudu až po nakladení vajíček do hnízd. Ta se nachází na suché zemi. Jsou známy případy, kdy se želvy pravidelně vydávaly na dlouhou pouť k místům, kde se samy vylíhly, aby tam nakladly vajíčka, přičemž tato místa byla vzdálená až 60 kilometrů od jejich běžného teritoria.[9] Samice obvykle během sezóny nakladou tři snůšky vajec. V každé snůšce je mezi 13 a 30 vejci, největší snůšky čítají 34 vajec.[2]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Tento druh je podle Červeného seznamu IUCN kriticky ohrožený. Populace je odhadována na pouhých asi 100 dospělých jedinců (stav k roku 2019).[3] Na vině je kromě lovení těchto želv také vybírání jejich hnízd. Krom masa se totiž v gastronomii využívají i jejich vejce.[7] Dříve byli batagurové bengálští ve velkém sváženi ze všech koutů Indie do Kalkaty, kde se prodávali na rybím trhu.
I přes snahy o zlepšení situace a mnohá opatření místních vlád jsou batagurové stále ilegálně vyváženi z Indonésie do Číny.[3]
Dalším problémem, který výrazně přispívá k úbytku jedinců tohoto druhu, je znečišťování jejich přirozeného životního prostředí a úbytek vhodných pláží, kde by mohly samice klást vejce.[10]
Ochrana[editovat | editovat zdroj]
V Bangladéši a Indii byly za podpory Aliance pro záchranu želv spuštěny speciální projekty na ochranu těchto želv. V rámci těchto projektů dochází ke sledování hnízdišť, k umělé inkubaci vajec i k chovu batagurů bengálských v zajetí.[10]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Mezi Bengálci byl batagur bengálský považován za nejlahodnější z želv.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northern river terrapin na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b c d Batagur baska Field Guide - Asian Turtle Conservation Network. asianturtlenetwork.org [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-29.
- ↑ a b c PRASCHAG, P.; SINGH, S. Batagur baska. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2019 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ SINGH, Shiv Sahay. A Sunderbans denizen staves off extinction. The Hindu. 2017-07-22. Dostupné online [cit. 2020-11-10]. ISSN 0971-751X. (anglicky)
- ↑ a b c KRUMPHANZL, David; KOŘÍNEK, Milan. batagur bengálský Batagur baska (Gray, 1831). www.biolib.cz [online]. BioLib [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c BOULENGER GEORGE A. The Fauna Of British India Including Ceylon And Burma Reptilia And Batrachia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b An endangered terrapin. The New Indian Express [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ GROUP, Asian Turtle Trade Working. IUCN Red List of Threatened Species: Batagur baska. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2000-06-30 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Batagur videos, photos and facts - Batagur baska | ARKive. web.archive.org [online]. 2015-09-05 [cit. 2020-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-05.
- ↑ a b c https://iucn-tftsg.org/wp-content/uploads/file/Accounts/crm_5_037_baska_v1_2009.pdf
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu batagur bengálský na Wikimedia Commons
