Barva půdy
Barva půdy je jedním z fyzikálních znaků půdy udávající hlavně chemické složení tohoto tělesa a procesy v něm probíhající. Je to též jeden z hlavních morfologických znaků. Pro přesnější určení barvy půdy v půdním profilu se používá standardizovaná Munsellova barevná tabulka.
Faktory ovlivňující barvu půdy[editovat | editovat zdroj]
Faktory ovlivňující barvu půdního profilu jsou dva: chemické složení a půdní proces, samostatně, nebo ve vzájemné kombinaci. Následuje hrubý přehled činitelů ovlivňujících barevost půdy:
- chemická složka – v tomto případě se barevnost projevuje při vyšším výskytu dané látky v půdě
- humus – způsobuje tmavěhnědé až černé zbarvení
- křemen, kalcit, živce, kaolinit – způsobují bělavý odstín půdního profilu
- železité sloučeniny (goethit, hematit, atd.) – způsobují žlutohnědavý až rezavěčervený odstín
- železnaté sloučeniny – způsobují světlezelený či světlemodrý nádech půdy
- sloučeniny manganu – způsobují černohnědý odstín
- půdní proces – funguje na bázi chemických sloučenin
- hnědnutí (neboli braunifikace) – způsobuje hnědnutí půd
- oglejení – způsobuje zelenavé, modravé či šedočerné zabarvení
- pseudooglejení – zanechává v půdním profilu bělavé linky či mramorování
- rubifikace – způsobuje oranžové až skořicově-červené zabarvení
- zasolování – v půdě zanechává bělavé linky či mramorování