Barva půdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Barva půdy je jedním z fyzikálních znaků půdy udávající hlavně chemické složení tohoto tělesa a procesy v něm probíhající. Je to též jeden z hlavních morfologických znaků. Pro přesnější určení barvy půdy v půdním profilu se používá standardizovaná Munsellova barevná tabulka.

Faktory ovlivňující barvu půdy[editovat | editovat zdroj]

Faktory ovlivňující barvu půdního profilu jsou dva: chemické složení a půdní proces, samostatně, nebo ve vzájemné kombinaci. Následuje hrubý přehled činitelů ovlivňujících barevost půdy:

  • chemická složka – v tomto případě se barevnost projevuje při vyšším výskytu dané látky v půdě
    • humus – způsobuje tmavěhnědé až černé zbarvení
    • křemen, kalcit, živce, kaolinit – způsobují bělavý odstín půdního profilu
    • železité sloučeniny (goethit, hematit, atd.) – způsobují žlutohnědavý až rezavěčervený odstín
    • železnaté sloučeniny – způsobují světlezelený či světlemodrý nádech půdy
    • sloučeniny manganu – způsobují černohnědý odstín
  • půdní proces – funguje na bázi chemických sloučenin
    • hnědnutí (neboli braunifikace) – způsobuje hnědnutí půd
    • oglejení – způsobuje zelenavé, modravé či šedočerné zabarvení
    • pseudooglejení – zanechává v půdním profilu bělavé linky či mramorování
    • rubifikace – způsobuje oranžové až skořicově-červené zabarvení
    • zasolování – v půdě zanechává bělavé linky či mramorování

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]