Bartolomeo Cristofori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bartolomeo Cristofori
Bartolomeo Cristofori.jpg
Narození 4. května 1655
Padova
Úmrtí 27. ledna 1731 (ve věku 75 let)
Chatte
Místo odpočinku Santa Croce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bartolomeo Cristofori di Francesco[1] (4. května 1655 Padova27. ledna 1731 Florencie) byl italský výrobce hudebních nástrojů, obvykle považovaný za vynálezce klavíru.

O jeho mládí není mnoho známo. V roce 1688 vstoupil do služeb Ferdinanda de’Medici, dědice toskánského trůnu a známého mecenáše umění. Tam zřejmě začal vyvíjet klávesovou mechaniku, která by umožnila dynamické odstupňování síly tónu. Dosavadní klávesové nástroje totiž neumožňovaly ovládat hlasitost silou úhozu. K roku 1700 se tak na seznamu hudebních nástrojů knížete objevuje arpicembalo che fà il piano e il forte (cembalo, které může hrát tiše i hlasitě); nástroj bývá obvykle datován rokem 1698 a měl rozsah 4 oktávy. Cristofori zůstal ve službách medicejského dvora ve Florencii až do smrti a svůj vynález dále zdokonaloval.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Popis na webu musea Museum für Musikinstrumente der Universität Leipzig, navštíveno 8. října 2011.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Conny Restle: Bartolomeo Cristofori und die Anfänge des Hammerclaviers, Editio Maris, München 1991, ISBN 3-925801-07-3.
  • David Crombie: Piano. Evolution, Design and Performance. London 1995, ISBN 1-871547-99-7.
  • Eszter Fontana, Kerstin Schwarz, Stewart Pollens, Gabriele Rossi-Rognoni: Bartolomeo Cristofori – Hofinstrumentenbauer der Medici / Strumentaio alla corte medicea / Court Instrument Maker of the Medici. Janos Stekovics, Halle/Saale 2001, ISBN 3-932863-93-3.
  • Kerstin Schwarz (Hrsg.): Bartolomeo Cristofori – Hammerflügel und Cembali im Vergleich. Mit Beiträgen von Rainer Behrends, Irmela Breidenstein und Klaus Gernhardt. Halle 2002, ISBN 3-932863-97-6. (= Scripta Artium, Bd. 2, Schriftenreihe der Kunstsammlungen der Universität Leipzig)