Barbara Brylská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Barbara Brylská
Rodné jméno Barbara Brylska
Narození 5. června 1941 (77 let)
Skotniki, Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Alma mater Państwowa Wyższa Szkoła Filmowa, Telewizyjna i Teatralna im. Leona Schillera w Łodzi
Aktivní roky 1956
Děti Barbara Kosmal
Významné role Naďa (Ironie osudu)
Dr. Volejníková (Skalpel, prosím)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barbara Brylská (polsky Barbara Brylska, * 5. června 1941 Skotniki) je polská herečka známá rolemi Nadi ve filmu Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel (1975) či neurochiruržky Volejníkové v psychologickém snímku Jiřího Svobody Skalpel, prosím (1985).

Osobní a profesní život[editovat | editovat zdroj]

Narodila v roce 1941 ve vesnici Skotniki, blízko Lodže. Poprvé se před kamerou objevila ve filmu Kalosze szczęścia (1958). Po této roli začala studovat na Vyšší národní filmové škole v Lodži. Herecké vzdělání dokončila na varšavské Vysoké škole divadla, filmu a televize v roce 1967.

První větší roli získala ve filmu Ostatní kurs (1963). Poté ztvárnila postavu fénické kněžky Kamy v historickém snímku Jerzyho Kawalerowicze Faraon (1966), napsaného podle románu Bolesława Pruse. Také se objevila v roli Kryši Drohojowské v adaptaci literárního díla Pan Wolodyjowski (1969). Téhož roku mělo premiéru pětidílné drama Osvobození (1969), kde hrála Helenu. Jednou z nejvýraznějších rolí, která ji proslavila zejména v tehdejším Sovětském svazu, byla Naďa v komedii Eldara Rjazanova Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel (1975). Za tuto roli získala Sovětskou státní cenu (1977). Úspěch a přijetí ceny jí způsobilo v domácím Polsku závist a přehlížení.

Dcera Barbara Kosmalová (1973–1993)

Objevila se také ve východoněmeckých, bulharských a československých filmech (Koncert pre pozostalých (1976), Tichý Američan v Praze (1977), Skalpel, prosím (1985)).

S příchodem 21. století začala hrát v divadle. Poprvé se objevila na moskevské scéně Centra operního zpěvu Galiny Višněvské, ve hře Kvarteto režírované Romanem Marxoliem. V roce 2007 navázala na svou nejúspěšnější roli Nadi natočením Ironie osudu: Pokračování (Ирония судьбы. Продолжение).

Byla třikrát vdaná. Syn Ludwik se věnuje ekonomii, dcera herečka a modelka Barbara Kosmalová (nar. 1973) tragicky zahynula 15. května 1993 při autonehodě ve městě Brzeziny.

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 2007 – Ирония судьбы. Продолжение
  • 2007 – Jasne błękitne okna
  • 2001 – Symfonia Ciszy
  • 2000 – Down House
  • 1996 – Wirus
  • 1994 – Polska śmierć
  • 1993 – Tylko strach
  • 1991 – Ał, ograblenie pojezda
  • 1991 – Za wsio nado płatit
  • 1988 – Czas połnołunija
  • 1985 – Skalpel, prosím
  • 1980 – Archiv des Todes (TV seriál)
  • 1980 – Wściekły
  • 1977 – Umiraj w krajen słuczaj (seriál)
  • 1977 – Tichý Američan v Praze
  • 1976 – Koncert pre pozostalých
  • 1975 – Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel (film)
  • 1974 – Visa für Ocantros (film)
  • 1973 – Města a roky
  • 1972 – Anatomia miłości (Anatomie lásky)
  • 1970 – Marie, Anna (Album polski)
  • 1969 – Bílí vlci (Weiße Wölfe)
  • 1969 – Osvobození (Освобождение)
  • 1969 – Pan Wołodyjowski
  • 1967-1968 – S nasazením života (Stawka większa niż życie, TV seriál)
  • 1966 – Bumerang
  • 1966 – Faraon
  • 1966 – Potem nastąpi cisza

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Брыльска, Барбара na ruské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]