Barbaloin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Barbaloin
Barbaloin2.svg
Obecné
Systematický název
Sumární vzorec C₂₁H₂₂O₉
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 418,126 382 u
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barbaloin, známý též pod názvem aloin, je antrachinonový glykosid, obsažený v latexu v listech některých druhů aloe, zejména aloe pravé (Aloe vera) a Aloe ferox. Po chemické stránce se jedná o C-glykosid hydroxyanthronu. Barbaloin má při vnitřním podání silně projímavé účinky.

Barbaloin byl z aloe pravé poprvé získán jako krystalická látka v roce 1851 v Edinburghu. Následně byl izolován i z druhu Aloe succotrina, pocházejícího z východní Afriky a z ostrova Sokotra, a z Aloe feroxJižní Afriky.[1] Tato látka byla dále zjištěna i v dužnině plodů kasie Cassia fistula.[2]

Působení barbaloinu[editovat | editovat zdroj]

Barbaloin má při vnitřním podání ve větší dávce silně projímavý účinek, při menší dávce povzbuzuje zažívání. Sám o sobě však projímavý není a tenkým střevem prochází beze změny. V tlustém střevě je působením střevní mikroflóry rozkládán na aloe-emodin-9-anthron, který mimo jiné dráždí střevní sliznici k sekreci vody. Mimo těchto projevů byly u barbaloinu zjištěny protizánětlivé účinky a působí též jako antioxidant.[1][3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HALLER, JS. A drug for all seasons, medical and pharmacological history of aloe. Bulletin of New York Academy of Medicine. 1990, čís. 66, s. 647–659. 
  2. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 
  3. CHOI, Seongwon; CHUNG, Myung-Hee. A review on the relationship between Aloe vera components and their biologic effects. Seminars in Integrative Medicine. Mar 2003, čís. 1(1), s. 53-62. 
  4. BOUDREAU, MD; BELAND, FA. An evaluation of the biological and toxicological properties of Aloe barbadensis (Miller), Aloe vera. Journal of environmental science and health. Apr. 2006, čís. 24. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]