Balonové létání

Let balonem

Balonové létání (řidším označením vzduchoplavba) je létání pomocí plavidel lehčích než vzduch, tj. horkovzdušných či plynových balonů, případně vzducholodí (řiditelných balonů).

První lety balonem byly uskutečněny v roce 1783, postupně se létalo na stále větší vzdálenosti a balony sloužily i k vojenským a vědeckým účelům. Od počátku 20. století byly balony vytlačovány nejprve vzducholoděmi a poté letadly, balonové létání zůstalo víceméně jen sportovní aktivitou (pořádaly se soutěže a usilovalo o rekordy). Větší rozvoj tohoto sportu od 70. let 20. století umožnily nové technologie. Později se balony začaly využívat také pro komerční vyhlídkové lety.

Historie

Nejstarší historie

Historie balonů snad sahá až do staré Číny. V knize Ku-ju-ťu je psáno, že za čínského císaře Čchenga přilétali cizinci v péřových vozech poháněných větrem. Doba se datuje na rok 1100 př. Kr. Létat mohli umět už staří Indiáni v Peru, jak se domnívají nálezci obrazců viditelných jen z výšky. Poblíž těchto obrazců našel archeolog Jim Woodman staré bavlněné látky, jejichž stáří se odhaduje na období 900–700 let př. Kr.^[zdroj?] V roce 1709 vypustil v Lisabonu malý balon do výšky 4 m portugalský mnich Bartolomeu de Gusmão.

První průkopníci

Model balonu bratrů Montgolfierových

Za počátek balonového létání je považován 4. červen 1783, kdy bratři Montgolfierové poprvé vypustili z Annonay ve Francii balon naplněný horkým vzduchem. Vystoupal do výšky a po několika minutách přistál asi 2 km za městem. To zaujalo Francouzskou královskou akademii věd, jež bratry vyzvala, aby let balonem představili Ludvíkovi XVI. Na královském dvoře ve Versailles pak 19. září proběhl první let s živými bytostmi, kachnou, kohoutem a beranem. Ještě předtím, 27. srpna, však v Paříži předvedl Jacques Charles balon plněný vodíkem. Pokud jde o let s lidskou posádkou, i zde patří prvenství bratrům Montgolfierovým: jejich horkovzdušný balon vzlétl 21. listopadu 1783 z nádvoří zámku La Muette poblíž Paříže, posádku tvořili fyzik Pilâtre de Rozier a markýz d'Arlandes. Jen o několik dní později uskutečnil svůj let s plynovým balonem Jacques Charles, který vstoupil do koše spolu s Nicolasem Robertem. Dalším průkopníkem balonového létání byl Jean-Pierre Blanchard, který 7. ledna 1785 jako první se svým americkým sponsorem Jeffriesem překonal v balonu plněném vodíkem kanál La Manche z Doveru do Calais. (O totéž se chtěl pokusit i Pilâtre de Rozier s kombinací horkovzdušného a vodíkového balonu; balon se však zřítil a on i jeho společník zahynuli.)

Zlatý věk

Horkovzdušné balóny byly postupně nahrazovány balóny plynovými, které se využily v civilní i vojenské sféře. Ve 30. letech 19. století poprvé použil Angličan Charles Green místo drahého vodíku levnější a dostupnější svítiplyn. Později se začalo používat bezpečnější helium.

Balóny byly využívány i pro vědecká měření a pozorování. O balónové létání se zajímal např. astronom Camille Flammarion, který uskutečnil svůj první let v roce 1867 a své zážitky popsal v díle Cesty v balónu (Voyages en ballon). Švédský vzduchoplavec Salomon August Andrée chtěl v roce 1897 balónu použít k dosažení severního pólu, jeho expedice však ztroskotala a všichni zahynuli. Později, v srpnu 1912, objevil Victor Hess během letu balonem díky měření ionizace vzduchu kosmické záření.

V prusko-francouzské válce v roce 1870 při obléhání Paříže pruským vojskem byly balony jediným prostředkem pro spojení obránců města a zbytku Francie. Sloužily k předávání zpráv, jako letecká pošta a pro dopravu poštovních holubů i k přepravě vojenských i civilních osob. Během obléhání odstartovalo 66 balonů, z nichž se většina dostala mimo pruské obklíčení.

Koncem 19. století balony ustoupily řiditelným vzducholodím. První ovladatelnou vzducholoď, balon doutníkového tvaru, pod nímž byl zavěšen jeho vlastnoručně vyrobený parní stroj, předvedl v roce 1852 v Paříži Henri Giffard. Motorové vzducholodě se zdokonalily v 80. a 90. letech 19. století a po roce 1910 se začaly využívat i pro hromadnou dopravu osob. Vedle toho sloužily i vědeckým expedicím. Za konec éry velkých dopravních vzducholodí je považována katastrofa vzducholodi Hindenburg v roce 1937. Vzducholodě nahradila letadla.

Balonové létání jako sport

Start balonů na Bennetově poháru v roce 2018

Balonové létání však nezaniklo, právě na přelomu 19. a 20. století se zrodilo jako sport. První balonové závody na vzdálenost se konaly ve Francii roku 1897, v roce 1900 na světové výstavě v Paříži soutěžilo 128 pilotů v 15 závodech. Od roku 1906 se pravidleně koná mezinárodní závod balonů o pohár Gordona Bennetta. Probíhaly nadále pokusy o překonání rekordů. 70. léta 20. století zanamenala návrat k horkovzdušným balonům a balonové létání zažilo renesanci. V roce 1960 Ed Yost sestavil první moderní horkovzdušný balon a uskutečnil 22. října 1960 přelet nad Nebraskou. Mezi největší inovace patřilo použití propan butanu k ohřevu vzduchu a nylonu pro plášť balonu. Balonový sport má svou komisi v Mezinárodní letecké federaci (FAI/CIA), kromě sportovních soutěží se rozšířilo i létání "pro zábavu" v podobě vyhlídkových letů.  

Balony v českých zemích

Horkovzdušný balon bez posádky na našem území poprvé vypustil v Praze v roce 1784 cestovatel a učenec Tadeáš Haenke. První let s lidskou posádkou se uskutečnil 31. října 1790, když zkušený vzduchoplavec J.P. Blanchard předvedl svůj balon v Praze ve Stromovce. Spolu s ním letěl hrabě Jáchym Šternberk, který s sebou vzal i měřicí přístroje. V roce 1877 vzlétl první český pilot, učitel Josef Vydra. Mezi průkopníky balonového létání v Česku patřil František Hůlka. V roce 1892 byla založena Česká společnost aeronautická (rozpadla se v roce 1900).

Roku 1980 vznikl v Brně Aviatik Klub. V době založení vlastnil jeden horkovzdušný balon pocházející z Anglie. Roku 1983 klub na brněnském letišti Medlánky představil první horkovzdušný balon české výroby OK-3010. Roku 1988 byl poprvé použit balon české výroby k letecké práci, s jeho pomocí byl přemístěn poslední sloup lyžařského vleku v Beskydech.

V roce 1990 byl založen Československý balonový svaz. První noční let českého balónu proběhl roku 1991, a to v pouštích Karakum a Kyzylkum. První přelet České republiky v balonu se uskutečnil roku 2011. Cesta trvala 10 hodin a 54 minut. Piloti Tomáš Stejskal a Pavel Měřinský společně s doprovodnou posádkou Ondřejem Benešem uletěli 403 km.^[zdroj?]

Rekordy v balonovém létání

Světové rekordy

• Výškový rekord německých vzduchoplavců Bersona a Sueriga z roku 1901, 10 800 m, zůstal nepřekonán až do roku 1931
• 27. května 1931 dosáhl Švýcar Auguste Piccard ve speciálně vyrobeném balónu o objemu 14 130 m³ výšky 15 780 m. (Závody o nejvyšší dosaženou výšku pokračovaly a měly i své oběti - například posádku sovětského stratostatu Osoaviachim-1.)
• 14. října 2012 Felix Baumgartner vystoupal ve speciálním heliovém balónu do výšky 39 044 m. Odtud seskočil s padákem a pokořil tím další 3 světové rekordy - seskok z nejvyšší výšky (39 km), nejvyšší pádová rychlost (1342 km/h) a byl první, kdo volným pádem překonal rychlost zvuku. Balón s gondolou následně přistál na svém padáku a byl rekuperován.
• Baumgartnerův výškový rekord překonal 24. října 2014 Alan Eustace (*1951, viceprezident společnosti Google). Celý pokus zajišťoval z vlastních zdrojů bez pomoci společnosti Google, technickou podporu a asistenci poskytla Eustacemu firma Paragon Space Development Corporation. Mediální zájem byl však menší než u Felixe Baumgartnera. Eustace vyskočil z výšky 41 425 m, při letu dosáhl rychlost 1322 km/h a volný pád za pomoci stabilizačního padáčku trval 4 minuty 27 sekund, rychlost zvuku překonal po zhruba minutě a půl. Eustace stoupal vzhůru po dobu 2,5 hodiny pouze ve skafandru, ve kterém byl zavěšen přímo pod balónem, na rozdíl od Baumgartnera, jenž měl k dispozici speciální modul.

• Nejdelší let balonem uskutečnili Bertrand Piccard (vnuk Augusta Piccarda) a Brian Jones v balonu Breitling Orbiter 3 v roce 1999. Obletěli zeměkouli za 19 dní, 21 hodin a 55 minut s celkovou vzdáleností 46 759 km.

České rekordy

• 25. února 2017 se dvoučlenná posádka ve složení Jan Suchý a Ondřej Kostrhun pokusila o rekord v českém balonovém létání. Cílem bylo uletět více než 214,4 km, vydržet ve vzduchu déle než 7 hodin 24 minut a překonat nadmořskou výšku 1 360 m. Výsledné hodnoty činily: 550,57 uletěných km, 9 hodin 59 minut ve vzduchu, maximální výška 4 012 m. Tímto výsledkem byl rekord stanoven.

Balonové létání v Česku

V České republice veškeré akce spojené s lety balonem včetně sportovního létání zastřešuje Český balonový svaz, který vznikl roku 1993 z Československého balonového svazu. Sdružuje piloty, posádky, provozovatele, instruktory a další osoby se zájmem o horkovzdušné balony. Rovněž se podílí na organizaci soutěží a sestavování reprezentací. Kromě podpory balonového létání je jeho úkolem i popularizace tohoto typy létání u široké veřejnosti.

Pilotní licence

K létání balonu je nutné vlastnit pilotní licenci. Vydává ji Úřad pro civilní letectví. Pilot dále musí disponovat průkazem radiotelefonisty a osvědčením o zdravotní způsobilosti. Pilotní průkaz v případě balonu lze v ČR získat od 16. roku života. Po absolvování základního pilotního výcviku lze létat s horkovzdušným balonem do objemu 3 400 m³ nebo s plynovým balonem do objemu 1 260 m³.

Pilot balonu musí mít znalosti z devíti oblastí, přičemž stěžejní je znalost meteorologie. Teoretická průprava kromě meteorologie dále zahrnuje: letecké předpisy, konstrukci balonu, teorii letu, vlastnosti plynů, radiotelegrafii, vysílačky, navigaci, lidský faktor. Praktická část výcviku je složena z 16 letových hodin, které zahrnují následující čtyři okruhy: 12° výcvik ve dvojím řízení s FI(B), 1 samostatný let pod dozorem FI(B), 10 nafouknutí a 20 vzletů a přistání, praktickou část zkoušky se zkoušejícím, který má pověření od Úřadu pro civilní letectví.

Piloti, kteří již létají, mohou absolvovat pokračovací výcvik. Jedná se o zvýšení odbornosti, po němž se lze stát profesionálním pilotem. Po zvládnutí pokračovacího výcviku je pilot opravně létat s balónem komerčně, létat s balonem objemu do 6 000 m³ nebo do 10 500 m³ i létat se vzducholodí.

Vyhlídkové lety balonem

Plnění horkovzdušného balonu před startem

Vyhlídkový let balonem je druh adrenalinového zážitku, kdy pilot buď letí sám, nebo s posádkou. V koši balonu se v závislosti na velikosti konstrukce nachází zpravidla 2 – 30 lidí. Minimální letová hladina balonu je v České republice stanovena na 150 m nad volnou krajinou a 300 metrů nad zástavbou, horní výše není omezena. Obvyklá nadmořská výška letu činí 500 – 700 m, ale i nad 1000 m. Za hodinu se v průměru nalétá 10 – 15 km. Odletová místa pro balon jsou v ČR rozšířená na všechny kraje. Mezi oblíbené destinace patří Karlštejn, Lipno, Telč či Pálava.

Vzhledem k tomu, že balon je dopravní prostředek lehčí než vzduch a během dne na něj působí silné termické proudy, létat balonem je možné pouze při svítání nebo západu slunce. Výjimku tvoří zimní období, kdy nevznikají vzestupné proudy, a proto je možné v zimě létat po celý den. Vždy se letí po směru větru při jeho maximální rychlosti 5 m/s.

Pro provozovatele vyhlídkových letů balonem platí přísná pravidla a nemůže se jím stát kdokoli. Nezbytné je potvrzení od Úřadu pro civilní letectví, pilot balonu je povinen vlastnit pilotní průkaz.

Průběh vyhlídkového letu

Vyhlídkový let balonem dle nepsaných pravidel trvá přibližně 60 minut. Kromě samotného letu zahrnuje také předstartovní přípravu, zaškolení posádky a seznámení s pilotem. Po přistání mezi tradici patří tzv. křtění vzduchoplavců a slavnostní přípitek.

Startovat je možné prakticky odkudkoli z pevné původy pod nohama. Potřeba je pouze dostatek prostoru pro rozložení balonu. Ačkoli je balon vysoký téměř jako desetipatrový panelák, přesto jsou často k vidění starty z center měst.

Protože balon může létat pouze po směru větru, mezi standardní služby patří také doprava vzduchoplavců zpět na místo startu.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Balonové létání na Wikimedia Commons
• Historie letu - první pokusy
• Historie letu balonem - bratři Montgolfierové
• Historie balonu v ČR
• Český balónový svaz
• Let balonem v ČR
• Způsobilost leteckého personálu - pilot balonu

Autoritní data	NKC: ph328395 GND: 4155270-2 LCCN: sh90002491 NARA: 10637714 NLI: 987007553883705171