Balmhorn
| Balmhorn | |
|---|---|
 Pohled z Fedenrothornu na jižní stěnu Balmhornu | |
| Vrchol | 3698 m n. m. |
| Prominence | 1022 m (Lötschberg) |
| Izolace | 12,3 km |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Švýcarsko |
| Pohoří | Bernské Alpy |
| Souřadnice | 46°25′30″ s. š., 7°41′37″ v. d. |
  Balmhorn | |
| Prvovýstup | Lucy Walkerová, Frank Walker, Horace Walker, Jakob Anderegg a Melchior Anderegg dne 21. července 1864 |
| Hornina | vápenec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Balmhorn (3698 m n. m.) je hora ve švýcarských Bernských Alpách, nejvyšší vrchol horského masívu Balmhorngruppe v západní části Bernských Alp.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Vrcholem Balmhornu prochází hranice mezi švýcarskými kantony Wallis (obec Leukerbad) a Bern (obec Kandersteg). Pod východním okrajem masívu Balmhornu se nacházejí železniční tunely Lötschberské dráhy, zajišťující spojení mezi městy Spiez v bernském kantonu a Brig v kantonu Wallis. Hřebenové partie masívu s vrcholy Balmhorn a Altels představují zároveň rozvodí mezi Severním a Středozemním mořem – na severní straně se jedná o povodí řek Kander, Aara a Rýn, jižní svahy náležejí k povodí Rhôny. Na severní straně Balmholnu se nachází ledovec Balmgletscher, na západě Schwarzgletscher a na východě Lötschgletscher. Západní a jižní svahy Balmhornu jsou součástí přírodního parku Pfyn-Finges.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Toponymum "Balm" je keltského, případně galorománského původu. Jako označení některých míst se vyskytuje na území Švýcarska a jižního Německa a znamená "chráněné místo pod skalami" či "skalní převis, který poskytuje ochranu a úkryt".[2]
Přes průsmyk Gemmipass západně od Balmhornu vedla prastará obchodní stezka, spojující oblast Bernské vysočiny (Berner Oberland) s kantonem Wallis. V roce 1742 byl na této stezce severně od jezera Daubensee vybudován hostinec Schwarenbach, který zde zpočátku plnil funkci celnice.
S nástupem zájmu o vysokohorskou turistiku se z něj stal vyhledávaný horský hotel, který navštívila řada světoznámých osobnosti, například Alexandre Dumas, Jules Verne, Guy de Maupassant, Mark Twain, V. I. Lenin nebo Pablo Picasso.[3]
Horolezectví[editovat | editovat zdroj]
Prvovýstup na Balmhorn si připsala na své konto britská horolezkyně Lucy Walkerová. Na vrchol vystoupila 21. července 1864 spolu se svým otcem Frankem Walkerem a bratrem Horacem Walkerem v doprovodu dvou švýcarských horských vůdců, bratranců Jakoba a Melchiora Andereggových.[4]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Na Balmhorn je možné dojít z Kanderstegu i z Leukerbadu, kratší je jihozápadní přístupová cesta. Z Leukerbadu vede k jezeru cesta přes průsmyk Gemmipass, případně je možné k jezeru Daubensee vyjet lanovkou a pak pokračovat k horskému hotelu Schwarenbach, odkud výstup na vrchol Balmhornu přes ledovec Schwarzgletscher a hřeben Zackengrat trvá kolem pěti hodin. Jedná se o cestu, kterou v roce 1864 zvolili Walkerovi a Andereggovi.[4] Nejstrmější cesta vede na Balmhorn ze severní strany od chaty Balmhornhütte (1955 m n. m.),[5] poprvé ji zdolali Pierre Desaules a Edgar Seiler v červenci roku 1935. Existují ještě další dvě místy poněkud náročnější cesty, a to od severovýchodu a jihovýchodu, kde je výchozím bodem Lötchenpasshütte.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Balmhorn na německé Wikipedii.
- ↑ Seznam. Balmhorn (3698 m) [online]. mapy.cz [cit. 2020-02-29]. Dostupné online.
- ↑ Balm [online]. [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Geschichte [online]. Berghotel Schwarenbach [cit. 2020-02-29]. Dostupné v archivu. (německy)
- ↑ a b c Balmhorn [online]. summitpost.org [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Balmhornhütte [online]. Kandersteg: SAC Altels [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Balmhorn na Wikimedia Commons - Popisy cest na Balmhorn a fotografie (německy)
