Balmhorn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Balmhorn
Pohled z Fedenrothornu na jižní stěnu Balmhornu
Pohled z Fedenrothornu na jižní stěnu Balmhornu

Vrchol3698 m n. m.
Prominence1022 m (Lötschberg)
Izolace12,3 km
Poloha
SvětadílEvropa
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
PohoříBernské Alpy
Souřadnice
Balmhorn
Balmhorn
PrvovýstupLucy Walkerová, Frank Walker, Horace Walker, Jakob Anderegg a Melchior Anderegg dne 21. července 1864
Horninavápenec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balmhorn (3698 m n. m.) je hora ve švýcarských Bernských Alpách, nejvyšší vrchol horského masívu Balmhorngruppe v západní části Bernských Alp.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Vrcholem Balmhornu prochází hranice mezi švýcarskými kantony Wallis (obec Leukerbad) a Bern (obec Kandersteg). Pod východním okrajem masívu Balmhornu se nacházejí železniční tunely Lötschberské dráhy, zajišťující spojení mezi městy Spiez v bernském kantonu a Brig v kantonu Wallis. Hřebenové partie masívu s vrcholy Balmhorn a Altels představují zároveň rozvodí mezi Severním a Středozemním mořem – na severní straně se jedná o povodí řek Kander, Aara a Rýn, jižní svahy náležejí k povodí Rhôny. Na severní straně Balmholnu se nachází ledovec Balmgletscher, na západě Schwarzgletscher a na východě Lötschgletscher. Západní a jižní svahy Balmhornu jsou součástí přírodního parku Pfyn-Finges.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Severní hřeben Balmhornu. Fotografováno z balónu v r. 1913

Toponymum "Balm" je keltského, případně galorománského původu. Jako označení některých míst se vyskytuje na území Švýcarska a jižního Německa a znamená "chráněné místo pod skalami" či "skalní převis, který poskytuje ochranu a úkryt".[2]

Přes průsmyk Gemmipass západně od Balmhornu vedla prastará obchodní stezka, spojující oblast Bernské vysočiny (Berner Oberland) s kantonem Wallis. V roce 1742 byl na této stezce severně od jezera Daubensee vybudován hostinec Schwarenbach, který zde zpočátku plnil funkci celnice.

S nástupem zájmu o vysokohorskou turistiku se z něj stal vyhledávaný horský hotel, který navštívila řada světoznámých osobnosti, například Alexandre Dumas, Jules Verne, Guy de Maupassant, Mark Twain, V. I. Lenin nebo Pablo Picasso.[3]

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Prvovýstup na Balmhorn si připsala na své konto britská horolezkyně Lucy Walkerová. Na vrchol vystoupila 21. července 1864 spolu se svým otcem Frankem Walkerem a bratrem Horacem Walkerem v doprovodu dvou švýcarských horských vůdců, bratranců Jakoba a Melchiora Andereggových.[4]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Hrad Tellenburg u Frutigenu, v pozadí vrcholy Balmhorn a Altels

Na Balmhorn je možné dojít z Kanderstegu i z Leukerbadu, kratší je jihozápadní přístupová cesta. Z Leukerbadu vede k jezeru cesta přes průsmyk Gemmipass, případně je možné k jezeru Daubensee vyjet lanovkou a pak pokračovat k horskému hotelu Schwarenbach, odkud výstup na vrchol Balmhornu přes ledovec Schwarzgletscher a hřeben Zackengrat trvá kolem pěti hodin. Jedná se o cestu, kterou v roce 1864 zvolili Walkerovi a Andereggovi.[4] Nejstrmější cesta vede na Balmhorn ze severní strany od chaty Balmhornhütte (1955 m n. m.),[5] poprvé ji zdolali Pierre Desaules a Edgar Seiler v červenci roku 1935. Existují ještě další dvě místy poněkud náročnější cesty, a to od severovýchodu a jihovýchodu, kde je výchozím bodem Lötchenpasshütte.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Balmhorn na německé Wikipedii.

  1. Seznam. Balmhorn (3698 m) [online]. mapy.cz [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. 
  2. Balm [online]. [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. (německy) 
  3. Geschichte [online]. Berghotel Schwarenbach [cit. 2020-02-29]. Dostupné v archivu. (německy) 
  4. a b c Balmhorn [online]. summitpost.org [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Balmhornhütte [online]. Kandersteg: SAC Altels [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]