Baldassare Castiglione

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Baldassare Castiglione
Baldassare Castiglione, by Raffaello Sanzio, from C2RMF retouched.jpg
Narození 6. prosince 1478
Marcaria
Úmrtí 8. února 1529 (ve věku 50 let)
Toledo
Příčina úmrtí mor
Místo pohřbení Grazie
Povolání diplomat, básník a spisovatel
Žánr traktát, epistolární literatura a elegie
Rodiče Cristoforo Castiglione
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baldassare Castiglione, hrabě z Novilara (6. prosince 14782. února 1529) byl italský dvořan, diplomat, voják a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Castticu poblíž Mantovy ve šlechtické rodině, od šestnácti let studoval v Miláně, po smrti svého otce v roce 1499 se stal hlavou své rodiny, což s sebou neslo dvorské povinnosti vůči rodině Gonzaga. Členy této rodiny často doprovázel na jejich cestách. Dvůr rodiny Gonzagů v Mantově byl ve své době pokládán za nejvznešenější v Itálii a Castiglione se tak setkával s nejvýznamnějšími kulturními i politickými osobnostmi své doby.

V Římě se v roce 1504 setkal s Guidobaldem da Montefeltro a odjel s ním na jeho dvůr v Urbinu, kde vytvořil své nejvýznamnější dílo. Když se zapojil do bojů papeže Julia II. proti Benátkám, obdržel za zásluhy titul hraběte z Novilara. Po zvolení papeže Lva X. byl k němu Castiglione poslán jako vyslanec. V Římě se seznámil s malířem Raffaelem Santim, stali se blízkými přáteli a Raffael namaloval jeho slavný portrét. V roce 1516 se oženil s Ippolitou Torelli, šlechtičnou s velmi staré rodiny, kterou velmi miloval (dochovaly se dva Castiglioneho velmi intenzivní milostné dopisy), která ale zemřela čtyři roky po svatbě.

V roce 1521 ho papež Lev X. povolal do kněžské služby, v roce 1524 byl vyslán do Španělska jako apoštolský nuncius. Úzce se spřátelil s králem Karlem V. a byl na něj nasazen jako jakýsi špion. Při tomto pobytu ve Španělsku v Toledu ve věku padesáti let zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1528 vydal v Benátkách své nejslavnější dílo, rozsáhlý spis Dvořan (Il libro del Cortegiano), v níž formou dialogu popisuje svou představu o ideálním renesančním dvořanovi a ideální šlechtické dámě. Kniha byla velmi uznávaná, velmi rychle přeložena do mnoha jazyků (velký ohlas měla např. polská adaptace Polský dvořan Ł. Górnického nebo španělský překlad Juana Boscána). Jen v letech 15281616 byla vydána ve 108 vydáních. Český překlad Adolfa Felixe vyšel v roce 1978. Byla přeložena i do češtiny, Pietro Aretino na ni napsal pornografickou parodii La Cortegiana, popisující dokonalou prostitutku.

Nejvýznamnějším básnickým dílem je poměrně rozsáhlá ekloga Tirsi (1506), v níž alegorickým způsobem popisuje dvůr v Urbinu. Tuto dramatickou báseň sám na dvoře hrál a setkala se s velkým ohlasem. Jeho drobnější díla jsou velmi málo známá. Jako většina intelektuálů své doby psal básně v italštině a latině, v italštině zejména milostné sonety a kanzóny v petrarcovském stylu, z nichž je známější jen sonet Superbi colli e voi, sacre ruine, který se stal inspriací pro preromantické básníky, v latině zejména dvě elegie, a to na smrt malíře Raffaela a na smrt své manželky. Jeho dopisy, v nichž podrobně popisuje svou dobu a její význačné osobnosti, mají velký význam pro historické bádání.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baldassare Castiglione na anglické Wikipedii.