Bakuriani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bakuriani
ბაკურიანი
Pohled na Bakuriani z vrcholu Kochta
Pohled na Bakuriani z vrcholu Kochta
Bakuriani – znak
znak
Bakuriani – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 1700 m n. m.
Časové pásmo UTC+4
Stát GruzieGruzie Gruzie
kraj (gruz: mchare) Samcche-Džavachetie
okres Bordžomi
Bakuriani
Bakuriani
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 879 (2014)
Etnické složení Gruzínci
Náboženské složení Gruzínská pravoslavná církev
Správa
Oficiální web www.bakuriani.ge/index.php?lang=en
Telefonní předvolba (+995) 367
PSČ 1200
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bakuriani (gruzínsky ბაკურიანი) je výletním místem v gruzínském kraji Samcche-Džavachetii. Leží v nadmořské výšce 1700 m na severním svahu Trialetského hřbetu v Malém Kavkazu. Je považováno za hlavní středisko zimních sportů v Gruzii, ale i v létě je oblíbeným turistickým místem.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Město je obklopeno jehličnatými lesy, ve kterých dominuje jedle kavkazská. Leží v Bakuriánské sníženině tvořící kalderu. Půdu zde tvoří láva vulkánu Mušeri. Klima je relativně vlhké. Léto je dlouhé a teplé, zima studená. Od listopadu napadne až 64 cm sněhu. Průměrná roční teplota je 4,3 °C. V lednu je průměrná teplota -7,3 °C, v srpnu 15 °C. Průměrné roční srážky jsou 734 mm. Nejvyšší horou oblasti je Kochta (v překl. Krásná hora, 2255 m n. m.).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Již počátkem 20. století se začínají v Bakuriani zřizovat hotely. Za sovětské éry přibyla sanatoria a zotavovny. Tyto budovy se po vyhlášení nezávislosti Gruzie 1991 privatizují a postupně modernizují. Novodobá horní vrstva Gruzínů si zde zřídila pompézní vily.

Bakuriani v létě

V zimě je zde ubytováno kolem 2.000 návštěvníků. Zimní sezóna začíná v listopadu a končí v březnu. Obtížnost sjezdovek je svahu hory Kochta je střední až lehká. Většina sjezdovek je vybavena vleky a sedačkovými lanovkami. Je zde i skokanský můstek. Kromě lyžování a snowboardu se zde provozuje i pronájem sněžných skútrů, jízdy kočárem s koňmi a jezdectví.

Kolem Bakuriani probíhá ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan. Jelikož v oblasti je zvýšené riziko zemětřesení, je trasa ropovodu předmětem kritiky ochránců přírody.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Roku 1901 propojily gruzínské železnice tento turistický cíl úzkokolejkou s asi 30 km vzdáleným lázeňským městem Bordžomi. Trať dlouhá 37 km o rozchodu 900 mm je vedena soutěskou řeky Gudžaretisckali (gruzínsky გუჯარეთისწყლის). Jedna cesta trvá asi 2,5 hodiny.[1]

Z Bakuriani vede horská silnice přes průsmyk Devíti pramenů (gruzínsky ცხრაწყაროს უღელტეხილი [Ckratskaris ugeltechili]) k jezeru Tabackuri a Achalkalaki.

Botanická zahrada[editovat | editovat zdroj]

V roce 1910 založená botanická zahrada v Bakuriani má rozlohu 17 ha. Je zde na 1.200 druhů alpských rostlin z různých oblastí Kavkazu, na 300 rostlin z Asie a 66 různých kavkazských stromů. Od roku 1937 je botanická zahrada pod správou Gruzínské akademie věd.

Panorama Bakuriani v zimě

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bakuriani) na německé Wikipedii, Bakuriani) na anglické Wikipedii a Bakuriani) na gruzínské Wikipedii.

  1. http://slavomirhorak.euweb.cz/bakuriani.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]