Badiucao

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Badiucao
Badiucao, Prague (2022)
Badiucao, Prague (2022)
Narození1986, Šanghaj
Šanghaj
BydlištěAustrálie
VzděláníVýchodočínská univerzita politických věd a práva
Povoláníkarikaturista, lidskoprávní aktivista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Badiucao (zjednodušená čínština: 巴丢草; tradiční čínština: 巴丟草; pchin-jin: Bādiūcǎo; narozen 1986, Šanghaj[1]) je čínský politický karikaturista, umělec a lidskoprávní aktivista žijící v Austrálii. Je považován za jednoho z nejplodnějších a nejznámějších čínských politických karikaturistů, který prostřednictvím svého twitterového účtu @badiucao přímo napadá cenzuru a diktaturu v Číně. Pseudonym přijal kvůli ochraně své identity, ale čínská vláda od roku 2018 jeho pravou identitu zná. Vzhledem k opakovaným výhrůžkám členům jeho rodiny se Badiucao rozhodl odhalit svou pravou identitu 4. června 2019, v den výročí masakru na náměstí Nebeského klidu, při představení dokumentárního filmu China’s Artful Disident / Čínský umělec v exilu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Badiucao se narodil roku 1986 v Šanghaji. Jeho prastrýc i dědeček z otcovy strany patřili k první generaci čínských filmařů. Dědeček byl po nástupu komunistů k moci během čistek proti intelektuálům poslán na trestní farmu laogai[2] v Čching-chaji, kde nakonec zemřel hlady ve 40 letech. Také prastrýc čelil politickým perzekucím kvůli svým filmům a nakonec spáchal sebevraždu - utopil se v řece.[3] O několik let později zemřela v chudobě na čínský Nový rok i babička a jeho otec se stal sirotkem. Otce vychovali sousedé, ale kvůli rodinným vazbám mu bylo odepřeno univerzitní vzdělání.[4]

Badiucao studoval práva na Východočínské univerzitě politických věd a práva. V Číně se svými spolužáky roku 2007 náhodou zhlédl tajně natočený dokument o masakru na náměstí Nebeského klidu, který byl ukryt v pirátském vydání tchajwanské komedie. V té době začal kreslit komiksy a poprvé narazil na cenzuru. V roce 2009 se přestěhoval do Austrálie a několik let pracoval v Melbourne jako učitel v mateřské škole. Krátce po příjezdu do Austrálie bylo pro něj povzbuzením, když jedna malá galerie prodala analogové fotografie, které byly jeho amatérským koníčkem v Číně.[4] Roku 2011, ještě před jakýmkoli formálním uměleckým vzděláním, vytvořil svou první politickou karikaturu, která se týkala tragické srážky vlaků ve Wen-čou v roce 2011.[1] Teprve později využil federální půjčku ke studiu na umělecké škole.

Karikatury zveřejňoval na sociální síti Sina Weibo, ale jeho profil úřady opakovaně smazaly a proto přešel na Twitter. Autor se domnívá, že obrazové sdělení je účinnější než slovní komentář a pro cenzuru v Číně, která užívá umělou inteligenci k identifikaci textů v nichž jsou zakázané výrazy, je obrázek nesoucí politický obsah obtížněji identifikovatelný.[5] Své názory písemně vyjadřuje na Sina Weibo a Twitteru a dalších sociálních médiích, přispívá rodinám politických vězňů a podepisuje petice za zastavení sebeupalování v Tibetu.[4]

Podle rozhovoru z roku 2013 Badiucao v té době obdivoval tři další čínské politické karikaturisty - Hexie Farm, Rebel Pepper a Kuang Biao.[4] Krátce pracoval v Berlíně jako asistent slavného čínského umělce Aj Wej-weje. Během své emigrace vystupoval pouze se zahaleným obličejem, snažil se nezanechat otisky prstů nebo ukázat jiné charakteristiky rozpoznatelné umělou inteligencí.

V roce 2018 se měla v Hongkongu konat jeho první autorská výstava, ale byla zrušena z "bezpečnostních důvodů" kvůli výhrůžkám čínských úřadů.[6] Těsně před zrušením výstavy zjistil, že čínské úřady znají jeho identitu. Čínská policie zadržela několik členů jeho rodiny a hrozila mu zatčením.[7] Během natáčení dokumentu Čínský umělec v exilu se proto rozhodl odhalit svou tvář.[8] Protože jeho rodiče žijí také v Austrálii, předpokládal že veřejným odhalením své totožnosti sníží tlak na příbuzné v Číně, kteří již nemají možnost ho ovlivnit, a veřejný profil mu může pomoci chránit se před případnou budoucí odvetou režimu.[9]

Roku 2019 obdržel the Robert Russell Courage in Cartooning Award - ocenění udělované organizací Cartoonists Rights Network International.[10]

Roku 2021 se osobně angažoval v kampani proti genocidě Ujgurů v Číně. Kontaktoval ho hráč NBA Enes Kanter Freedom, pro kterého vytvořil originální design bot, kde se postava Supermana nesoucí na prsou znak Východního Turkestánu osvobozuje z okovů, řetězů a ostnatého drátu.[11]

Čínské úřady se pokoušejí ovlivňovat aktivity Badiucaa i v zahraničí. V roce 2019 byla jeho plánovaná beseda o uměleckém aktivismu s hongkongskou hudebnicí a aktivistkou Denise Ho v Národní galerii Victoria v Melbourne galerií zamítnuta z "bezpečnostních důvodů". Před otevřením jeho výstavy MADe IN CHINA (se zdůrazněním anglického slova Mad, tedy "šílený") v pražské galerii DOX v květnu 2022 telefonovala pracovnice kulturního oddělení čínského velvyslanectví Hao Hong[12] kurátorce a požadovala zrušení výstavy, která se "dotýká čínských citů a významně poškodí vztahy mezi oběma zeměmi."[13][14] Podobné varování obdržel z čínského velvyslanectví i ministr zahraničí Jan Lipavský.[15] Ministr se zúčastnil vernisáže a doporučil ať si "výstavu každý přijde prohlédnout a udělá si vlastní názor - žijeme ve svobodné společnosti."

Rodinní příslušníci Badiucaa žijící v Číně čelí opakované šikaně ze strany policie, přestože s ním neudržují kontakt. Samotný umělec dostává denně výhrůžky smrtí na sociálních sítích a čínští agenti žijící v Austrálii ho sledují a někteří mu vyhrožují fyzickým násilím.[16]

Výtvarný styl[editovat | editovat zdroj]

Badiucao využívá vizuální jazyk „socialistické pop kultury“, napodobuje její grafický styl, barevnost a tóny a sarkasticky ji komentuje. Často manipuluje s archetypálními obrazy převzatými z propagandy komunistické strany a na jejich základě vytváří komickou nadsázku a humor karikatur k dekonstrukci arogance a autority čínské diktatury. Používá převážně černou a červenou, které jsou pro něj skutečnými barvami Číny - "Červená je krev, strach a násilí. Černá je železo, mrazivé noci, deprese, zoufalství a tiché kouty. Je to látkový roubík zakrývající výkřiky. Země je jako obří mlýnek na maso, vrstva čerstvé krve pokrývá vrstvu zoufalství, nové zoufalství pokrývá vrstvu čerstvé krve, znovu a znovu."[4]

Největší stylistický vliv na jeho práci měla německá grafička a sochařka Käthe Kollwitz a díla z "černého období" Francisca Josého de Goyi. Pro pochopení reality současné Číny byly pro Badiucaa nejdůležitější osobní zkušenost, občanská investigativní práce a umělecké dílo Aj Wej-weje. Mezi literárními vlivy uvádí dílo zesnulého čínského spisovatele Shi Tieshenga "Poznámky o principech" (Notes on Principles) a ze zahraniční literatury "Jan Kryštof" Romaina Rollanda a "Hrabě Monte Christo" Alexandra Dumase.[4]

Jeho díla byla použita nebo publikována organizacemi Amnesty International, Freedom House, BBC, CNN a China Digital Times a publikována v denících The New York Times[17] nebo Guardian. Jeho hlavním vyjadřovacím prostředkem jsou karikatury a plakáty a kromě malby a kresby vytváří také umělecké in situ instalace, videa nebo světelné poutače. Pro své street artové malby a aktivismus je přezdíván „čínský Banksy“.[18]

V rozhovoru z počátku roku 2016 uvedl, že "karikatury a portréty mohou vytvořit jednotný vizuální symbol, který může pomoci šířit poselství a přitáhnout trvalou pozornost, aby se vytvořil tlak veřejného mínění. Tento tlak může zlepšit situaci vězněných a také utěšit rodinné příslušníky pronásledovaných".[19]

Ze svých prací si nejvíce cení obraz Liou Siao-poa a Liou Sia, který se díky jednoduchosti linií, snadné čitelnosti symbolů a možnosti volně ho stáhnout a vytisknout rychle rozšířil po celém světě.[3]

Politický aktivismus[editovat | editovat zdroj]

Badiucao často rychle reaguje na důležité zprávy a události týkající se pevninské Číny, Tchaj-wanu a čínské diaspory nebo autoritářských zemí jako je Írán, ale vytvořil i díla reagující na ruskou invazi na Ukrajinu.[20]

V reakci na jmenování Kathy Chen, která se hlásí k Čínské lidové armádě, do čela Twitteru v Číně, Badiucao nakreslil logo čínského Twitteru - ptáka nabodnutého na žlutou hvězdu z čínské vlajky.[21]

Badiucao podpořil i další umělce a disidenty. V roce 2013, v reakci na znásilnění šesti studentů ředitelem školy a místním úředníkem v Číně, zveřejnila profesorka Ai Xiaoming, nositelka Simone de Beauvoir prize for women's freedom z univerzity Sun Yat-sen na Twitteru svůj obrázek nahoře bez, s nůžkami v ruce a nápisem nad ňadry: "Sežeňte si se mnou pokoj, nechte Ye Haiyan jít", čímž vyjádřila podporu perzekvované feministické aktivistce Ye Haiyan.[22] V reakci na to Badiucao vytvořil vlastní karikaturu.

Na začátku roku 2016 se sérií uměleckých děl zastal Wu Weie, bývalého vedoucího učitele na univerzitě v Sydney, který odstoupil po incidentu, v němž ho někteří studenti z pevninské Číny obvinili z protičínských postojů. Badiucao vytvořil plakát s motivem "Čínský Velký Bratr Tě sleduje i v Austrálii".[23] Wu Wei použil označení liuxuetun (留学豚) - "international student pigs". Internetoví disidenti kooptovali tun jako slangové označení pro guan'erdai, potomky funkcionářů čínské komunistické strany studující v zahraničí.[24]

V květnu 2016 byla nově zvolená tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen terčem útoku na svůj rodinný stav ze strany vědce působícího v Čínské lidové osvobozenecké armádě Wang Weixinga.[25] Reaguje na něj Badiucaův obraz "Rakovina heterosexuálů", který popisuje otevřenou misogynii a nadřazenost mnoha mužů v Číně.[26]

Poté, co Si Ťin-pching nabádal státní média k loayalitě vůči Komunistické straně Číny, na Badiucaově obrázku vítá Siho skupina opic a hadů, což je narážka na roli médií jako "mluvčího" strany. Čínský výraz znamenající "mluvčí" (喉舌) doslova znamená "hrdlo a jazyk" a je homofonem pro "opičího hada" (猴蛇).[27]

Roku 2018 inicioval na sociálních sítích akci Tankman2018 (Muž před tankem), během které si Číňané po celém světě připomněli osamělého muže, který v roce 1989, vyzbrojen pouze dvěma nákupními taškami, vstoupil před řadu tanků jedoucích potlačit demonstrace na náměstí Nebeského klidu.[28] V červnu 2019, v den 30. výročí masakru na náměstí Nebeského klidu, byl v australské televizi uveden dokumentární film o Badiucaovi - Čínský umělec v exilu (China's Artful Dissident). Film zaznamenal jak Badiucao vylepil v melbournské uličce Hosier Lane velký červený plakát s postavou Tankmana a tankem probodnutým tužkou.[29]

Roku 2020 se zúčastnil festivalu Jeden svět v Praze. V té době reagoval na pandemii covidu-19 sérií plakátů, v nichž odkazoval na smrt whistleblowera dr. Li Wen-lianga (Who is Li Wenliang), které vylepil i v Praze, nebo připomínal, že čínský prezident Si Ťin-pching je přímo odpovědný za masivní rozšíření viru ve světě.[18] Obrázek Badiucaa z roku 2021 naráží na skutečnost, že několik společností, včetně Muji, pravděpodobně nakupuje bavlnu sklízenou ujgurskými vězni v Sin-ťiangu.[30]

Pražská výstava Badiucaa "MADe IN CHINA" v galerii DOX tematizuje porušování lidských práv a masakr studentů na Náměstí nebeského klidu roku 1989, cenzuru uvalenou na čínské občany během pandemie nemoci covid-19 (Wuchanský deník), represe disentu v Myanmaru během vojenského státního převratu v roce 2021, hromadnou detenci Ujgurů v koncentračních táborech, potlačování protestů proti rostoucímu uplatňování moci Číny v Hongkongu i ruskou invazi na Ukrajinu.[31] Zvláštní součástí výstavy je připomínka osudu Liou Sia, vdovy po čínském nositeli Nobelovy ceny Liou Siao-po.[32]

Výběr z tvorby[editovat | editovat zdroj]

  • Tank Man Censorship
    Tank Man Censorship
  • Lennon Wall Flag
    Lennon Wall Flag

Ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 2015 Je ris donc je suis pas terrorist (Je me fais Hara-Kiri) pour Charlie Hebdo, Trieste, Italy
  • 2015 Parriastes: The Cutting Edge of Truth, Aluna Art Foundation , Miami, USA
  • 2016 SALA in the Square, SALA, Adelaide, AUS
  • 2016 Divine Interventions, Nexus Art, Adelaide, AUS
  • 2017 Home Thoughts from Abroad, Praxis Art Space, Adelaide, AUS
  • 2021 Beijing 2022 posters, Miami Beach, USA
  • 2021/2022 La Cina (non) è vicina, Museo di Santa Giulia, Brescia, Italy[33]
  • 2022 MADe IN CHINA, DOX, Praha[34][35][15][36]
  • 2023 Tell China’s Story Well, Ujazdowski Castle Centre for Contemporary Art, Jazdów 2, 00-467 Warszawa[37]

Dokumenty[editovat | editovat zdroj]

  • 2019 Danny Ben-Moshe: Čínský umělec v exilu (China's Artful Dissident), Identity Films (Australia), Austrálie, Čína, Francie, USA, 57 min.[38][39]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 2019 The Russell Prize for Courage awarded by the NGO Cartoonists Rights Network International[1][10]
  • 2020 Cena Václava Havla za kreativní disent, Florida, USA[40]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c 2019 en cartoons.Badiucao, dessinateur : “Il n’y a pas d’artistes chinois qui osent s’exprimer sur le fond”, Courrier International, 2019
  2. ↑ Laogai: "Reform Through Labor" in China, American Univ., Washington College of Law
  3. ↑ a b Bethany Allen-Ebrahimian, China’s Rebel Cartoonist Unmasks, Foreign Policy, 4.6.2019
  4. ↑ a b c d e f Sophie Beach, Ten questions for cartoonist Badiucao, China Digital Times, 2013
  5. ↑ Tiler Roney, Badiucao: Challenging China With Political Cartoons, The Diplomat, 2.3.2017
  6. ↑ Oiwan Lam, Political cartoonist Badiucao abruptly cancelled his Hong Kong exhibition — and then went silent, Global Voices, 2018
  7. ↑ Kabir Jhala, Beijing v Brescia: Italian city fights Chinese demands to censor exhibition of dissident artist, The Art Newspaper, 26.10.2021
  8. ↑ Badiucao: Chinese dissident cartoonist revealed, BBC News, 4.7.2019
  9. ↑ 'I'm not backing down this time': Chinese dissident artist Badiucao reveals his identity, CNN, 2019
  10. ↑ a b BADIUCAO WINS CRNI’S COURAGE IN CARTOONING AWARD 2019. cartoonistsrights.org [online]. [cit. 2022-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-21. 
  11. ↑ Nuriman Abdurashid, Interview: ‘Don’t lose hope. The light will come,’ says China’s ‘Banksy’, Radio Free Asia, 28.10.2021
  12. ↑ Czech venue pushes back against pressure from China to cancel Badiucao's cartoons, Radio Free Asia, 13.5.2022
  13. ↑ Jiří X. Doležal, Číňané chtějí v Praze zakázat výstavu jim nepohodlného umělce, Forum 24, 12.5.2022
  14. ↑ Vivienne Chow, China Tried to Shut Down Dissident Artist Badiucao’s Show in Prague. It Only Made Him More Famous, Artnet News, 13.5.2022
  15. ↑ a b MADe in China. Čínský aktivista vystavuje v pražském DOX, Číně se to nelíbí, ČT 24, 16.5.2022
  16. ↑ Tereza Patočková, Lucie Kotvalová, Nejsem čínský Banksy. Pro něj je maska komerční trik, pro mě otázka života a smrti, říká aktivista a umělec Badiucao, Refresher, 25.5.2022
  17. ↑ Alex Joske, Beijing Is Silencing Chinese-Australians, The New York Times, 2018
  18. ↑ a b BADIUCAO: UMĚNÍ BY MĚLO REFLEKTOVAT TÉMATA, NA KTERÝCH ZÁLEŽÍ, ČT Art, 2020
  19. ↑ “Watching Big Brother: Political Cartoons by Badiucao.”, China Digital Times
  20. ↑ Seeds in the Pockets, NFT collection dedicated to the brave Ukrainians who fight against Russian invasion and inspire the world
  21. ↑ Emily Rauhala, Twitter’s new China head makes spectacularly awkward debut, The Washington Post, 18.4.2016
  22. ↑ La nudité, arme de protestation massive, Le Monde, 20.6.2013
  23. ↑ Oiwan Lam, Chinese Big Brother Is Watching You, Even in Australia, Global Voices, 27.4.2016
  24. ↑ Philip Wen, University of Sydney 'racist' tutor Wei Wu row inspires dissident artwork, Illawarra Mercury, 20.4.2016
  25. ↑ Emily Rauhala, Chinese state media attacks Taiwan’s president for being a single woman, The Washington Post, 25.5.2016
  26. ↑ Straight man cancer, Badiucao, China Digital Space
  27. ↑ The Monkey-Snake Party, by Badiucao, China Digital Times, 22.2.2016
  28. ↑ Lily Kuo, #Tankman2018: hero of Tiananmen protest remembered across globe, The Guardian, 2018
  29. ↑ Carolyn Webb, Artist hopes massacre mural will get Chinese tourists asking questions, The Age, 3.6.2019
  30. ↑ Filip Noubel, Chinese-Australian cartoonist Badiucao walks a fine line to avoid being politically hijacked, Global Voices, 23.1.2021
  31. ↑ Bibiana Beňová, MADe in China. Výstavu čínského aktivisty se ambasáda pokusila zhatit, Forbes, 14.5.2022
  32. ↑ Centrum DOX zahájilo výstavu čínského aktivisty Badiucaa, Seznam Zprávy, 12.5.2022
  33. ↑ La Cina (non) è vicina. Badiucao – opere di un artista dissidente, Brescia, 2021/2022
  34. ↑ Badiucao, MADe IN CHINA, DOX, Praha
  35. ↑ Badiucao v DOXu, Česká televize, 15.5.2022
  36. ↑ Radek Cihla, OBRAZEM: V DOXu vystavuje čínský umělec a aktivista Badiucao, Pražský deník, 14.5.2022
  37. ↑ Badiucao: Umělec, který se nebojí říkat pravdu. Badiucao: Umělec, který se nebojí říkat pravdu [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  38. ↑ China's Artful Dissident, IMDb, 2019
  39. ↑ Video doostupné na iwiew, ABC TV Plus, 2019
  40. ↑ Les lauréats 2020 du Prix Václav Havel pour la dissidence créative connus, Radio Prague International, 2020

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Badiucao&oldid=23286913“