Bad Fischau-Brunn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bad Fischau-Brunn
Bad Fischau Thermalbad Kirche.JPG
Bad Fischau-Brunn – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 288 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Rakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy
okres Wiener Neustadt-Land
Bad Fischau-Brunn
Bad Fischau-Brunn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 20,59 km²
Počet obyvatel 2 956
Hustota zalidnění 144 obyv./km²
Správa
Starosta Reinhard Knobloch (ÖVP)
Oficiální web www.bad-fischau-brunn.at
Adresa obecního úřadu Wr. Neustädter Str. 1
2721 Bad Fischau-Brunn
Telefonní předvolba 02639
PSČ 2721
Označení vozidel WB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bad Fischau-Brunn je městys v okrese Wiener Neustadt-Land v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bad Fischau-Brunn leží v Industrieviertelu (průmyslová čtvrť) v Dolních Rakousích asi 50 km jižně od Vídně na okraji Vídeňské pánve. Leží na západním okraji Steinfeldu v mírném teplotním pásmu. Plocha městyse činí 20,59 čtverečních kilometrů, z čehož je 36,22 % plochy zalesněno.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Bad Fischau-Brunn sestává ze dvou katastrálních území:

  • Bad Fischau
  • Brunn an der Schneebergbahn

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Od severu ve směru hodinových ručiček:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před naším letopočtem byla oblast částí keltského království Noricum a patřila k okolí oppida, později hradu Schwarzenbach na vrchu Burgberg.

Za vlády Římanů patřil dnešní Bad Fischau-Brunn do provincie Panonie.

První písemná zmínka o Bad Fischau pochází z roku 1130. Současný městys vznikl roku 1969 sloučením do té doby samostatných obcí Brunn an der Schneebergbahn a Bad-Fischau na městys Bad Fischau-Brunn.

Podle archeologických nálezů byl Bad Fischau-Brunn osídlený již v 5.tisíciletí před naším letopočtem. Také nálezy z doby bronzové dokazují stopy předhistorických obyvatel. Několik století před naším letopočtem zde žili Keltové. Měli tu pozoruhodné osídlení. Prvním název pro označení místa byl "Vscaia".

V době kolem počátku našeho letopočtu přišli do oblasti ležící na obchodní cestě do Vindobony (Vídně) Římané. V 5. století je vytlačili Germáni. V období stěhování národů se zde na delší dobu usídlili i Avaři a Slované. Za Karla Velikého (742-814) v 8. století byly stanoveny hranice. Bad Fischau-Brunn patřil k severní části slovanského knížectví Karantanie (později do Štýrska) a pod Salcburské biskupství. Roku 865 byla postavena noclehárna pro pocestné.

V dokumentech z 12. století jsou zmínky o Fischau a Brunnu, proto může zdejší zámek pocházet z této doby. V tomto století se také do Fischau dostaly mince z Neukirchenu, protože tu bylo již tržiště a místo mělo politický význam.
Ve válce mezi Jindřichem Babenberským (1107-1177) a štýrským vévodou Otakarem IV. (1163-1192) byl v roce 1175 Fischau vypálen.

Na sklonku 15. století napadli Fischau Maďaři a později zde řádili Turci.

Na počátku 18. století nechal kníže Esterházy zámek přestavět do barokního slohu. Velké zemětřesení v roce 1768 způsobilo na zámku a ve farním dvoře značné škody. Zámek byl proto v roce 1798 znovu přestavěn.

Vývoj názvu místa[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že počátek místního jména Fischau má keltský původ. Dochoval se v různých pravopisech:

  • 805 „Fiskaha"
  • 1151 „Vischa"
  • 1277 „Uischere"

Pojmenování místa je tedy odvozeno od bohatství ryb v řece. Doplňkový název "Bad" (lázně) byl zaveden v roce 1929.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostou městyse je Reinhard Knobloch a vedoucí kanceláře Richard Zeiß.

V obecním zastupitelstvu je 21 křesel, která byla po posledních volbách dne 14. března 2010 podle získaných rozdělena takto:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Termální lázně – první zmínka o zdejších termálních pramenech pochází z roku 1363. V 19. století (1871-1873) byly postaveny lázně a jsou pod památkovou ochranou (18 °C revmatické nemoci- a pitné kúry), mají důležitost pro léčení i pro cizinecký ruch.
  • Farní kostel svatého Martina (Bad Fischau-Brunn)
  • Zámek Fischau – základy pocházejí z 12. století přestavba a obnova v letech 1728 a 1830. V roce 2003 byla provedena renovace a dnes jsou zde pořádány různé kulturní slavnosti
  • Jeskyně v železnorudné hornině Bad Fischau-Brunn – byla náhodně objevena v roce 1855 a dnes zpřístupněna pro veřejné prohlídky
  • Muzeum jeskyně železné rudy – každý první a třetí víkend v měsíci je možná volná prohlídka po předchozím objednání.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rudolf F. Marwan-Schlosser: Kasernen, Soldaten, Ereignisse: Kasernen und militärische Einrichtungen in Wiener Neustadt, Bad Fischau, Wöllersdorf, Katzelsdorf, Felixdorf-Grossmittel-Blumau. Weilburg, Wiener Neustadt 1983, ISBN 3-900100-09-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Fischau-Brunn na německé Wikipedii.