BMW řady 5 (E34)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
BMW řady 5 (E34)
Výrobce BMW
Roky produkce 1987–1996
Místa výroby

Německo: Dingolfing

Jižní Afrika: Rosslyn
Předchůdce BMW řady 5 (E28)
Nástupce BMW řady 5 (E39)
Příbuzné vozy

BMW M5

BMW E32
Karoserie

4-dveřový sedan

5-dvéřové kombi
Designér Claus Luthe; Ercole Spada; J Mays (1982, 1985)[1]
Koncepce pohonu

FR (skoro všechny verze)

AWD (pouze 525iX)
Třída Luxusní vozidlo
Technické údaje
Délka 4,720 mm (185.8 in)
Šířka 1,751 mm (68.9 in)
Výška

sedan: 1 412 mm (55,6 in)

touring: 1 417 mm (55,8 in)
Rozvor 2 761 mm (108,7 in)
Hmotnost

518i sedan: 1 435 kg (3 164 lb)

540i touring: 1 800 kg (3 968 lb) (parametr potřebuje upřesnit)
Motor
Motor

Benzínové:
1.8 L M40 I4
1.8 L M43 I4
2.0-2.5 L M20 I6
2.0-2.5 L M50 I6
3.0-3.4 L M30 I6
3.5-3.8 L S38 I6
3.0-4.0 L M60 V8
Dieselové:
2.4 L M21 turbo I6

2.5 L M51 turbo I6

BMW E34 je osobní automobil luxusní třídy. Je třetí generací BMW Řady 5, která se prodávala v letech od 1988 do 1996. Výroba započala pouze s karosářskou variantou sedan a až v roce 1990 byla rozšířena o provedení kombi s názvem Touring. E34 byla nahrazena další generací E39 v roce 1995 kdy byla ukončena výroba karosářského provedení sedan. Provedení Touring se vyrábělo až do roku 1996.

E34 byla první generací řady, která přišla s kombi variantou karoserie. Provedení 525iX pak bylo prvním 5er BMW s pohonem všech kol. Další novinky které E34 přinesla pro řadu 5 byly například motory V8, systém stabilizace (ASC), kontrolu trakce (ASC+T), 6stupňové převodovky a tuhostně nastavitelný podvozek (EDC).

V průběhu výroby bylo použito široké spektrum různých řad motorů z produkce BMW. V E34 se vyskytovaly různé generace od 4 až po 8 válcových motorů.

Sportovní varianta E34 M5 byla poháněna řadovým šestiválcem S38 a byla k dostání v obou karosářských provedeních sedan/touring.

Vývoj a produkce[editovat | editovat zdroj]

Vývoj probíhal od července 1981 do konce roku 1987. Původní design načrtl Ercole Spada v roce 1982. Pod dohledem šéf-designéra Claus Lutheho byla E34 navržena na základech modelu sedmé řady: E32. Po odchodu Ercole Spady v roce 1983 designér J. Mays dokončil návrh produkční verze v polovině roku 1985. Velké nároky byly kladeny na aerodynamiku, díky čemuž E34 dosahovala koeficientu odporu 0.30. Výroba začala únoru 1988 a bylo vyrobeno 1 333 412 kusů.

Modely[editovat | editovat zdroj]

518i[editovat | editovat zdroj]

Základní model dostupný pouze v Evropě. Původně použity motory 4válcovými M40 (rozvod řemenem), které byly posléze nahrazeny novějšími 4 válcovými motory M43 (rozvod řetězem) v roce 1994. K dostání v obou karosářských provedení ale pouze s 5 stupňovou manuální převodovkou.

518g[editovat | editovat zdroj]

Speciální verze modelu 518i Touring, která byla k dispozici pouze v Německu. Vozidlo bylo možné provozovat buďto na zemní plyn nebo na benzín. V režimu provozu na zemní plyn dosahoval motor výkonu pouze 73 kW (98 k) oproti provozu na benzín, při kterém dosahoval výkonu 84 kW (113 k). Vyrobeno bylo pouze 298 kusů v roce 1995.

518iev[editovat | editovat zdroj]

Speciální verze modelu 518i upravená na hybridní pohon, doplněná o baterie a elektromotor. Předchůdce dnešních EV Hybridů, vyrobený minimálně v jednom funkčním prototypu. Bohužel, k dnešnímu dni existuje pouze velmi omezené množství informací online o tomto vozidle. 

520i[editovat | editovat zdroj]

Nejnižší provedení s 6 válcovým motorem, zároveň také nejzákladnější model dostupný v mnoha zemích, kde se neprodávaly modely 518i. Výroba započala na konci roku 1987. Jako motor byl použit OHC z rodiny M20. V roce 1990 byl pak tento nahrazen novějším DOHC motorem z rodiny M50. V září 1992 pak byly tyto motory doplněny o variabilní časování ventilů (u BMW zvané VANOS) s označením M50TU (TU = Technical Update). M50 verze 520i byla nejpopulárnější prodávanou variantou E34 v Evropě a druhá nejoblíbenější světově. Celkem bylo vyrobeno 436 108 kusů.

525i[editovat | editovat zdroj]

Model s 6válcovým motorem, který byl stejně jako u 520i z počátku OHC z rodiny M20 a později DOHC M50 a M50TU (s variabilním časováním ventilů - VANOS). 525i byla nejprodávanější verze celosvětově, celkem 566 573 vyrobených kusů.

525iX[editovat | editovat zdroj]

525iX byl prvním a jediným modelem řady 5 který disponoval pohonem všech kol. K dispozici pouze s motory M50 v provedení sedan i touring. Centrální diferenciál rozděloval pohon ve výchozím stavu na 36 % pro přední nápravu a 64 % na zadní nápravu ale dokázal tento poměr změnit v případě prokluzu. Pouze 9 366 kusů bylo vyrobeno.

530i[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1988 do roku 1990 se vyráběl model 530i s 6 válcovým motorem M30, který nebyl k dostání v Severní Americe. Od roku 1992 do 1995 byl tento motor nahrazen novým V8 motorem M60, který také sloužil jako náhrada za ukončení výroby modelu 535i. Varianta s V8 motorem měla širší masku než 4 a 6 válcové modely.

535i[editovat | editovat zdroj]

V době jeho produkce v letech od 1987 do 1992 byl model 535i vrcholovým pro E34. Celkem bylo vyrobeno 126 895 kusů. Později byl tento model nahrazen 8 válcovými modely 530i a 540i.

I přestože by z názvu 535i a i z označení velkým nápisem na motoru "3.5" mohlo vyplývat, že se jedná o motor o objemu 3.5 L jde ve skutečnosti o motor o objemu 3.4 L (3430 cm3).

535i Sport & 525i Sport (Spojené království)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 byl pro trh v UK představen model 535i Sport, který byl v roce 1993 nahrazen modelem 525i Sport. Tyto modely byly doplněny M-technic bodykitem, zadním křídlem, M-technic volantem, samosvorným diferenciálem, M-technic podvozkem a nadstandardním stereo ozvučením.

540i[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 přibyl do nabídky prodávaných modelů také 540i s motory V8 M60. Ve spojených státech pouze v provedení sedan. K dispozici byly 6 stupňové převodovky (od roku 1995 v Severní Americe, od 1993 do 1996 v Evropě) nebo 5 stupňové automatické převodovky. Pouze 3 203 z celkového počtu vyrobených kusů 540i však mělo zmíněnou manuální převodovku, naprostá většina byla vyrobena s automatickou. Stejně jako 530i V8 i 540i měla širokou masku proti 4 a 6válcovým modelům do roku 1994.

540i M-Sport / M540i / 540i Manual Limited Edition[editovat | editovat zdroj]

Sportovní provedení M5 bylo k dispozici mimo Evropu pouze do roku 1993. Právě proto vznikl v roce 1995 model 540i M-Sport pro trh v Severní Americe. Oproti obyčejné 540i tato byla vybavena M-technic podvozek a řadu dalších doplňků. Celkem bylo vyrobeno 205 kusů a z toho 139 z nich mělo manuální převodovku.

Model M540i byl prodáván pouze v Kanadě. Vycházel ze Severo-Americké 540i M-Sport a navíc dostal vylepšené silnější brzdy, 18palcová kola M-parallel a několik verzí interieru. Bylo vyrobeno pouze 32 kusů, všechny s manuální převodovkou.

540i LE (Limited Edition) byla verze výhradně pro Austrálii, s pravostranným řízením. Model obsahoval kompletní interier M5, kola "throwing star" M-System II, regulovatelný podvozek EDC s automatickým vyrovnáváním zádi dle naložení, elektronickým posilovačem řízení Servotronic a vzduchovým odpružením vpředu. Vyrobeno bylo 70 kusů, všechny s manuální převodovkou. Každé z nich bylo individuálně očíslováno na kovovou plaketu nacházející se na středové konzoli pod ruční brzdou.

524td[editovat | editovat zdroj]

Dieselový model používající motor z rodiny M21, převzatý z předchozí generace E28. K dispozici pouze od roku 1998 do 1991, kdy byly nahrazen modely 525td a 525tds.

525td / 525tds[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991, kdy nahradil model 524td, byl k dispozici model 525tds. Podobně jako motor M21 v 524td vycházel z benzínového M20, vycházel i blok motoru M51 z benzínového M50. Model TDS písmenem S na konci naznačoval "Sport"[2]. Jednalo se o 6válcové dieselové motory s rozvodem řetězem, elektronicky řízeným vstřikovacím čerpadlem (oproti motorům M21, které byly mechanické), řídící jednotkou a nepřímým vstřikováním do před-komůrky, turbodmychadlem a chladičem stlačeného vzduchu. Oproti 524td bylo také přidáno slabé elektronické podávací čerpadlo do nádrže, které mělo za úkol pomoci při dodávání paliva z nádrže k vstřikovacímu čerpadlu v případě studeného motoru. V průběhu let se toto řešení ukázalo jako častým zdrojem problémů při nižším množství paliva v nádrži a nefunkčním pomocným čerpadlem.

Model 525td představený o dva roky později byl pouze levnější variantou 525tds. Výkon motoru byl nižší o 20 kW (26 k) a kroutící moment o 38 Nm díky absenci intercooleru, jinému regulátoru tlaku paliva v čerpadle, slabším turbodmychadlem a úpravou dat řídící jednotky. Na místo intercooleru se přesunul větší chladič oleje, který model 525tds měl umístěný přímo za ledvinkami masky (což je hlavní rozdíl pozorovatelný zvenčí, pokud není vůz označený názvem modelu).

Motory TD/TDS si brzy získaly reputaci jako nespolehlivé, vlivem fenoménu "praskajících hlav" motoru. Ty ovšem nejsou samovolné a jednalo se pouze o důsledek špatného zacházení ze strany provozovatelů (nedostatečně prohřátí motoru během jízdy a nedodržování servisních intervalů při kterých bylo nutné čas od času provést čištění zanášejícího se chladícího systému). Příčina praskání je právě v přehřátí motoru nebo prudkou změnou teplot. V porovnání s konkurenčními motory, například 5válcem Audi 2.5 TDI nebo dieselovými šestiválci Mercedes-Benz, které naopak dokážou snášet podobné zacházení bez problémů, tak motorům TD/TDS zůstalo nelichotivé jméno. A to i napříč faktu, že později během produkce modelu E36, kam se také montovaly, a v nástupci páté řady - E39, došlo ke změně výrobních materiálů použitých pro hlavu motoru a tím pádem k výraznému snížení náchylnosti k výše popisovanému defektu. I po letech ukončení produkce je však možné najít ojeté modely s motory td/tds s velmi vysokým nájezdem kilometrů, běžně např. přes 300 000 km, svědčící naopak o jejich spolehlivosti.

Sportovní verze - M5[editovat | editovat zdroj]

Sportovní provedení M5 bylo představeno v září 1988 a vyráběno až do roku 1995. Byly použity 6válcové motory S38, nejdříve o objemu 3.6 L o výkonu 232 kW (311 k), později vylepšené na 3.8 L o výkonu 250 kW (335 hp). Pozdější verze motoru byla představena v roce 1991 na Frankfurtské Motor Show spolu s provedením M5 Touring.

V posledním roce produkce (1995) byly k dispozici M5 s 6stupňovou převodovkou převzatou z modelů 540i, ta následně přetrvala v M5 i v generaci E39.

Motory[editovat | editovat zdroj]

Model Roky Motor Objem Výkon Kroutící moment Akcelerace 0-100 km/h
Benzínové motory
i4 motory
518i 1989–1994 M40B18 SOHC 1,796 cc 83 kW (111 hp) 165 N·m (122 ft·lbf) 12.8 s
518i 1994–1996 M43B18 SOHC 1,796 cc 85 kW (114 hp) 168 N·m (124 ft·lbf) 12.3 s
i6 motory
520i 1987-1990 M20B20 SOHC 1,990 cc 95 kW (127 hp) 174 N·m (128 ft·lbf) 11.9 s
520i 1989-1992 M50B20 DOHC 1,990 cc 110 kW (148 hp) 190 N·m (140 ft·lbf) 10.6 s
520i 1992-1996 M50B20TU DOHC 1,990 cc 110 kW (148 hp) 190 N·m (140 ft·lbf) 10.6 s
525i 1987-1991 M20B25 SOHC 2,494 cc 125 kW (168 hp) 222 N·m (164 ft·lbf) 9.5 s
525i 1991-1992 M50B25 DOHC 2,494 cc 141 kW (189 hp) 245 N·m (181 ft·lbf) 8.6 s
525i 1992-1996 M50B25TU DOHC 2,494 cc 141 kW (189 hp) 250 N·m (184 ft·lbf) 8.6 s
530i 1987-1991 M30B30 SOHC 2,986 cc 138 kW (185 hp) 260 N·m (192 ft·lbf) 8.6 s
M5 1988–1992 S38B36 DOHC 3,535 cc 232 kW (311 hp) 360 N·m (266 ft·lbf) 6.3 s
M5 1992–1996 S38B38 DOHC 3,795 cc 250 kW (335 hp) 400 N·m (295 ft·lbf) 5.9 s
535i 1987-1992 M30B35 SOHC 3,430 cc 155 kW (208 hp) 305 N·m (225 ft·lbf) 7.7 s
V8 motory
530i 1992-1996 M60B30 DOHC 2,997 cc 160 kW (215 hp) 290 N·m (214 ft·lbf) 7.1 s
540i 1992–1996 M60B40 DOHC 3,982 cc 210 kW (282 hp) 400 N·m (295 ft·lbf) 6.3 s
Dieselové motory
524td 1988–1991 M21D24 i6 SOHC 2,443 cc 85 kW (114 hp) 222 N·m (164 ft·lbf) 12.9 s
525td 1993-1996 M51D25 i6 SOHC 2,497 cc 85 kW (114 hp) 222 N·m (164 ft·lbf) 12.9 s
525tds 1991-1996 M51D25 i6 SOHC 2,497 cc 105 kW (141 hp) 260 N·m (192 ft·lbf) 11.0 s

Změny v průběhu produkce[editovat | editovat zdroj]

1988[editovat | editovat zdroj]

  • Představen model M5
  • Představen model 524td

1989[editovat | editovat zdroj]

  • Představen 4válcový model 518i
  • Model 520i nově s motory M50

1991[editovat | editovat zdroj]

  • Model 525i nově s motory M50
  • Představen model 525iX s pohonem všech kol
  • Představen model 525tds

1992[editovat | editovat zdroj]

  • Modely 520i a 525i nově s motory M50TU (s variabilním časováním ventilů VANOS)
  • Ukončení produkce modelů 535i a tím i ukončení 24 let trvající produkce motorů M30
  • Představení V8 motorů v modelech 530i a 540i využívajících převodovky z E32 (řada 7) a E31 (řada 8). V8 modely mají širší masku než ostatní modely.
  • M5 motor nově s 3.8 L objemem namísto 3.6 L
  • Modernizovány zpětné zrcátka a kryty kol
  • ABS a řidičův airbag nově v základní výbavě

1993[editovat | editovat zdroj]

  • Představení modelu 525td
  • Model 540i nově k dostání s 6stupňovou manuální převodovkou

1994[editovat | editovat zdroj]

  • Model 518i nově s motory M43 (rozvod řetězem) namísto původních M40 (rozvod řemenem)
  • Model M5 nově s 6stupňovou manuální převodovkou

1995[editovat | editovat zdroj]

  • Široká maska (dříve pouze u V8 modelů) nyní na všech modelech

Převodovky[editovat | editovat zdroj]

Manuální převodovky[editovat | editovat zdroj]

  • 5stupňová Getrag
  • 5stupňová ZF
  • 6stupňová Getrag 420G

Automatická převodovka[editovat | editovat zdroj]

  • 4stupňová ZF 4HP22 (Pro motory M20 a M30)
  • 4stupňová GM 4L30-E (A4S 310R) (Pro motory M50 ve Spojených státech)
  • 5stupňová ZF 5HP18 (Motory M50 a M51) (Mimo Spojené státy a mimo 530i v letech 1992 - 1995)
  • 5stupňová ZF 5HP30 (Modely 540i)

Podvozek[editovat | editovat zdroj]

Přední náprava se skládá z uložení typu MacPherson a zadní z nezávisle zavěšených ramen. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku BMW 5 Series (E34) na anglické Wikipedii.

  1. Ercole Spada, der Brief [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne May 6, 2013. (anglicky) 
  2. Die BMW-Sportdiesel: Von 524td E28 über 530d E39 bis BMW M550d F10. BimmerToday Deutschland. 2012-01-21. Dostupné online [cit. 2018-02-28]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]