BCG vakcína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vakcína Bacillus Calmette–Guérin (BCG) je vakcína primárně používaná proti tuberkulóze (TB).[1] Je pojmenována po svých vynálezcích Albertovi Calmette a Camille Guérin.[2][3] V zemích, kde je častá tuberkulóza nebo lepra, se doporučuje jedna dávka u zdravých dětí co nejdříve po narození.[1] V oblastech, kde tuberkulóza není běžná, jsou obvykle očkovány pouze děti s vysokým rizikem onemocnění. K případům podezření na tuberkulózu je přistupováno individuálně skrze testy a případnou následnou léčbu.[1] Dospělí, kteří nemají tuberkulózu a nebyli dříve očkováni, ale jsou často vystavováni riziku nákazy, mohou být také očkováni.[1] Vakcína BCG účinkuje také částečně proti vředu buruli a dalším netuberkulózním mykobakteriálním infekcím.[1] Navíc se někdy používá jako součást léčby rakoviny močového měchýře.[4][5]

Míra ochrany před tuberkulózou se velmi liší a ochrana může trvat až dvacet let.[1] U dětí zabrání nakažení asi v 20 % případů. U nakažených pak chrání 50 % před větším rozvinutím onemocnění.[6] Vakcína se aplikuje injekčně.[1] Neexistuje žádný důkaz, že by mělo smysl podávat posilující dávky.[1]

Závažné vedlejší účinky jsou vzácné. Často se v místě vpichu objeví zarudnutí, otok a mírná bolest.[1] Po zahojení se může vytvořit malý vřídek s několika jizvami.[1] Nežádoucí účinky jsou častější a potenciálně závažnější u pacientů se špatnou imunitní funkcí.[1] Vakcína není považována za bezpečnou pro podání během těhotenství.[1] Vakcína byla původně vyvinuta za použití bakterie Mycobacterium bovis, která se běžně vyskytuje u krav.[1] Jedná se o oslabenou vakcínu.[1]

BCG vakcína byla poprvé lékařsky použita v roce 1921.[1] Je na seznamu základních léků Světové zdravotnické organizace.[7] K roku 2004 se vakcína ročně podávala asi 100 milionům dětí na celém světě.[8]

Lékařské použití[editovat | editovat zdroj]

Tuberkulóza[editovat | editovat zdroj]

Hlavním použitím BCG vakcíny je očkování proti tuberkulóze. BCG vakcínu lze podat nitrokožně ihned po narození.[9] BCG vakcinace může někdy vést k falešně pozitivnovému testu. Ten však při aktivním onemocnění obvykle vykazuje velmi vysoké hodnoty.

Nejkontroverznější vlastností vakcíny BCG je její proměnlivá účinnost zjištěná v různých klinických studiích, která, jak se zdá, závisí na zeměpisné poloze. Testy provedené ve Spojeném království prokázaly trvalý ochranný účinek 60 až 80 %, ale ty provedené jinde neprokázaly žádný ochranný účinek. Zdá se tedy, že účinnost klesá, čím více se člověk blíží k rovníku.[10][11]

Systematický přezkum z roku 1994 zjistil, že BCG vakcína snižuje riziko onemocnění tuberkulózou asi o 50 %.[10] Existují rozdíly v účinnosti v závislosti na regionu v důsledku faktorů, jako jsou genetické rozdíly v populacích, změny prostředí, expozice jiným bakteriálním infekcím, podmínky v laboratoři, kde se vakcína kultivuje, včetně genetických rozdílů mezi kultivovanými kmeny. Dalším faktorem je výběr živné půdy.[12][11]

Systematický přezkum a metaanalýza provedená v roce 2014 prokázala, že BCG vakcína snížila infekce tuberkulózy o 19–27 % a snížila míru přechodu do aktivní tuberkulózy o 71 %.[6] Studie zahrnuté v tomto přezkumu byly omezeny na ty, které používaly test uvolnění interferonu gama.

Doba trvání ochrany vakcínou BCG není přesně známa. V těchto studiích prokazujících ochranný účinek jsou údaje nekonzistentní. Studie MRC ukázala, že ochrana klesla na 59 % po 15 letech a na nulu po 20 letech; nicméně studie zkoumající domorodé Američany očkované ve 30. letech 20. století nalezla důkazy o ochraně dokonce i 60 let po očkování, s jen nepatrným zeslábnutím účinnosti.[13]

Zdá se, že BCG vakcína má největší účinek při prevenci miliární tuberkulózy nebo tuberkulózní meningitidy, takže je stále široce používána i v zemích, kde je její účinnost proti plicní tuberkulóze zanedbatelná.[14]

100. výročí vakcíny BCG bylo v roce 2021. Zůstává jedinou licencovanou vakcínou proti tuberkulóze, která je stále pokračující pandemií. Eliminace tuberkulózy je cílem Světové zdravotnické organizace, i když k dosažení podstatného pokroku v této oblasti může být zapotřebí vývoj nových vakcín s vyšší účinností proti plicní tuberkulóze dospělých.[15]

Účinnost[editovat | editovat zdroj]

Byla zmíněna řada různých možných důvodů pro proměnlivou účinnost BCG vakcíny v různých zemích. Některé důvody byly vyvráceny a žádný nebyl prokázán a nedokáže tedy vysvětlit nedostatečnou účinnost jak v zemích s nízkým výskytem tuberkulózy (USA), tak v zemích s vysokým výskytem tuberkulózy (Indie). Důvody pro proměnlivou účinnost byly diskutovány v dokumentu Světové zdravotnické organizace (WHO) o BCG vakcíně.[16]

  1. Genetická variace u BCG kmenů: Genetická variace u použitých BCG kmenů může vysvětlit proměnlivou účinnost uváděnou v různých studiích.[17]
  2. Genetické rozdíly lidí: Rozdíly v genetické výbavě různých populací mohou vysvětlit rozdíl v účinnosti. Birminghamská studie BCG vakcíny byla zveřejněna v roce 1988. Studie se sídlem v Birminghamu ve Spojeném království zkoumala děti narozené rodinám pocházejících z indického subkontinentu (kde byla dříve prokázána nulová účinnost vakcíny). Studie prokázala 64 % ochranný účinek, tedy velmi podobný jako u jiných britských studií. Tato studie tedy rozporuje hypotézu ohledně genetické variace populace.[18]
  3. Narušování netuberkulózními mykobakteriemi: Vystavení mykobakteriím z okolního prostředí (zejména Mycobacterium avium, Mycobacterium marinum a Mycobacterium intracellulare) vede k nespecifické imunitní odpovědi proti mykobakteriím. Podávání BCG vakcíny někomu, kdo již má nespecifickou imunitní odpověď proti mykobakteriím, nezvýší již existující odpověď. BCG vakcína se proto nezdá být účinná, protože tato osoba již má určitou úroveň imunity a vakcína tuto imunitu nezvyšuje. Tento efekt se nazývá maskování, protože účinek vakcíny je maskován environmentálními mykobakteriemi. Klinické důkazy tohoto účinku byly nalezeny v sérii studií prováděných paralelně u dospívajících školních dětí ve Spojeném království a Malawi.[19] V této studii měly školní děti ve Spojeném království nízkou výchozí buněčnou imunitu vůči mykobakteriím, která byla zvýšena vakcínou BCG; naproti tomu školáci z Malawi měli vysokou výchozí buněčnou imunitu vůči mykobakteriím a tato imunita nebyla po podání vakcíny nijak významně zvýšena. Není známo, zda má tato přirozená imunitní odpověď ochranné účinky.[20] Alternativní vysvětlení navrhují studie na myších; imunita proti mykobakteriím zastavuje replikaci vakcíny BCG a zabraňuje tím ve vytváření imunitní odpovědi. Tento jev byl nazván jako blokující hypotéza.[21]
  4. Narušení souběžnou parazitární infekcí: Podle jiné hypotézy současná infekce parazity mění imunitní odpověď na vakcínu BCG a kvůli tomu se stává vakcína méně účinnou. Pro účinnou imunitní odpověď na infekci tuberkulózou je vyžadována Th1 odpověď. Probíhající infekce různými parazity vytváří současně Th2 odpověď, která otupuje účinek BCG vakcíny.[22]

Mykobakterie[editovat | editovat zdroj]

BCG vakcína má ochranné účinky proti některým netuberkulózním mykobakteriím.

  • Lepra: BCG vakcína má ochranný účinek proti lepře v rozmezí 20 až 80 %.[1]
  • Vřed buruli : BCG vakcína může chránit před vředem buruli nebo oddálit jeho nástup.[1][23]

Rakovina[editovat | editovat zdroj]

Mikrofotografie ukazující granulomatózní zánět tkáně hrdla močového měchýře v důsledku aplikace vakcíny Bacillus Calmette–Guérin používané k léčbě rakoviny močového měchýře, H&E skvrna

BCG vakcína je jednou z nejúspěšnějších imunoterapií.[24] BCG vakcína je „standardem péče o pacienty s rakovinou močového měchýře (NMIBC)“ od roku 1977.[24][25] Do roku 2014 bylo k léčbě neinvazivního karcinomu močového měchýře (NMIBC) používáno více než osm různých biosimilárních látek nebo kmenů.[24][25]

  • Řada vakcín proti rakovině používá BCG vakcínu jako přísadu k zajištění počáteční stimulace imunitního systému pacienta.
  • BCG vakcína se používá při léčbě povrchových forem rakoviny močového měchýře. Od konce 70. let jsou k dispozici důkazy, že vštípení BCG do močového měchýře je účinnou formou imunoterapie u tohoto onemocnění.[26] Zatímco mechanismus je nejasný, zdá se, že proti nádoru je vyvolána lokální imunitní reakce. Imunoterapie s BCG zabraňuje recidivám povrchového karcinomu močového měchýře až v 67 % případů.
  • BCG vakcína byla zkoumána v řadě studií za účelem léčby kolorektálního karcinomu.[27] Americká biotechnologická společnost Vaccinogen zkoumá BCG vakcínu jako přídavnou látku adjuvans k autologním nádorovým buňkám používaným ve vakcíně proti stádiu II rakoviny tlustého střeva.

Způsob podání[editovat | editovat zdroj]

Přístroj (délka 4–5 cm, s 9 krátkými jehlami) používaný pro BCG vakcinaci v Japonsku s ampulemi BCG a fyziologickým roztokem

Před podáním BCG vakcíny se obvykle provádí tuberkulinový test. Reaktivní tuberkulinový kožní test je kontraindikací podání BCG vakcíny kvůli riziku závažného lokálního zánětu a zjizvení. BCG vakcína je také kontraindikována u některých lidí, kteří mají defekty IL-12 receptorové dráhy.

BCG vakcína se podává jako jediná nitrokožní injekce injekce do deltového svalu. Pokud je vakcína BCG omylem podána podkožně, může se vytvořit lokální absces ("BCG-oma"), který se může přeměnit i na vřed. V takovém případě je nezbytné zahájit okamžitou léčbu antibiotiky, jinak by se infekce mohla rozšířit a způsobit vážné poškození životně důležitých orgánů. Absces není vždy spojen s nesprávným podáním a je jednou z častějších komplikací, které se mohou při očkování vyskytnout. Byly provedeny četné lékařské studie o léčbě těchto abscesů antibiotiky s různými výsledky. Závěr je však takový, že správným postupem je analýza a odsátí hnisu. Za předpokladu, že nejsou přítomny žádné neobvyklé bacily, se pak absces obecně zahojí sám během několika týdnů.[28]

Charakteristická vyvýšená jizva, kterou zanechává očkování BCG, se často používá jako důkaz předchozího očkování. Tuto jizvu je třeba odlišit od jizvy po očkování proti neštovicím, které se může podobat.

Při léčbě rakoviny močového měchýře se vakcína neaplikuje přes kůži, ale vkápne se do močového měchýře močovou trubicí pomocí měkkého katétru.[29]

Nežádoucí účinky[editovat | editovat zdroj]

BCG vakcinace obecně vyvolává bolest a způsobuje zjizvení v místě injekce. Hlavní nežádoucí účinky jsou keloidy — velké, vystouplé jizvy. Nejčastěji se aplikuje vpichem do deltového svalu, protože míra lokálních komplikací je při použití tohoto místa nejmenší. Nicméně alternativním místem podávání jsou z kosmetických důvodů hýždě.

BCG vakcína by měla být podána nitrokožně. Pokud je podána podkožně, může vyvolat lokální infekci a rozšířit se do oblasti lymfatických uzlin, což způsobuje buď hnisavou nebo nehnisavou lymfadenitidu. Nehnisavá lymfadenitida se obvykle léčí pomocí konzervativní léčby. Pokud dojde k hnisání, může být potřeba provést aspiraci jehlou. U neřešícího hnisání může být následně nutné chirurgické vyříznutí. Důkazy ohledně léčby těchto komplikací jsou nedostatečné.[30]

Méně často se mohou objevit abscesy prsu a hýžďového svalu v důsledku hematogenního (přenášeného krví) a lymfangiomatózního šíření. Regionální kostní infekce (BCG osteomyelitida nebo osteitida) a diseminovaná BCG infekce jsou vzácné komplikace očkování touto vakcínou, ale v případě výskytu těchto nežádoucích účinků může jít o život ohrožující komplikace. U závažných komplikací může být nápomocná systematická antituberkulózní léčba.[31]

Při použití BCG vakcíny k léčbě karcinomu močového měchýře přeruší přibližně 2,9 % léčených pacientů imunoterapii kvůli genitourinární nebo systémové infekci související s podáním BCG.[32] Zatímco symptomatická BCG infekce močového měchýře je častá, postižení jiných orgánů je velmi neobvyklé.[33] Když dojde k plošnému postižení, játra a plíce jsou prvními postiženými orgány (1 týden [medián] po posledním vštípení BCG).[34]

Pokud je BCG vakcína omylem podána pacientovi s oslabenou imunitou (např. kojenci s SCID), může způsobit rozšířenou až život ohrožující infekci. Zdokumentovaná pravděpodobnost výskytu tohoto jevu je méně než 1:1 000 000.[35] V roce 2007 Světová zdravotnická organizace (WHO) přestala doporučovat BCG pro kojence s onemocněním HIV, i přes vysoké riziko expozice tuberkulóze,[36] kvůli riziku rozšířené infekce, která se vyskytuje v přibližně 400 případech na 100 000 případů v kontextu se zvýšeným rizikem.[37][38]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Věk osoby a frekvence podávání BCG vakcíny se v jednotlivých zemích vždy lišily. Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době doporučuje dětskou vakcinaci pro všechny země s vysokým výskytem tuberkulózy a/nebo s vysokým výskytem lepry.[1] Toto je částečný seznam minulých a současných praxí aplikace BCG vakcíny po celém světě. Existuje kompletní přehled minulé a současné praxe použití této vakcíny.[39]

Amerika[editovat | editovat zdroj]

  • Brazílie: Brazílie zavedla univerzální BCG vakcinaci v letech 1967–1968 a tato praxe pokračuje dodnes. Podle brazilského práva se BCG vakcína podává opakovaně odborníkům ve zdravotnictví a lidem, kteří jsou v blízkém kontaktu s pacienty s tuberkulózou nebo leprou.
  • Kanada: Domorodé kanadské komunity v současnosti dostávají BCG vakcínu[40] a v provincii Quebec byla vakcína podávána dětem až do poloviny 70. let.[41]
  • Většina zemí Střední a Jižní Ameriky používá univerzální BCG vakcinaci.[42]
  • Spojené státy americké: USA nikdy nezavedly masové očkování BCG vakcínou kvůli vzácnému výskytu tuberkulózy v USA. Místo toho se spoléhají na detekci a léčbu latentní tuberkulózy.

Evropa[editovat | editovat zdroj]

BCG vakcína v Evropě
Země Povinná nyní Povinná v minulosti Roky, kdy byla povinná
RakouskoRakousko Rakousko[39] NeNe AnoAno 1952–1990
BelgieBelgie Belgie[39][43] NeNe NeNe
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina[39] AnoAno AnoAno 1950–nyní
BulharskoBulharsko Bulharsko[39][44] AnoAno AnoAno 1951–nyní
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko[39] AnoAno AnoAno 1948–nyní
ČeskoČesko Česko[39][45] NeNe AnoAno 1953–2010
DánskoDánsko Dánsko[39][46] NeNe AnoAno 1946–1986
EstonskoEstonsko Estonsko[39] AnoAno AnoAno ?–nyní
FinskoFinsko Finsko[39][47] NeNe AnoAno 1941–2006
FrancieFrancie Francie[39][48][49][50] NeNe AnoAno 1950–2007
NěmeckoNěmecko Německo[39][51] NeNe AnoAno 1961–1998 (východní Německo od 1951)
ŘeckoŘecko Řecko[39][52][53] NeNe AnoAno ?–2016
MaďarskoMaďarsko Maďarsko[39][54] AnoAno AnoAno 1953–nyní
IrskoIrsko Irsko[55] NeNe AnoAno 50. léta–2015
ItálieItálie Itálie[39] NeNe NeNe
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko[39] AnoAno AnoAno 40. léta–nyní
LitvaLitva Litva[39] AnoAno AnoAno ?–nyní
MoldavskoMoldavsko Moldavsko[39] AnoAno AnoAno ?–nyní
Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie[39] AnoAno AnoAno 1950–nyní
NorskoNorsko Norsko[39][56] NeNe AnoAno 1947–1995, dobrovolná 1995-2009
PolskoPolsko Polsko[39] AnoAno AnoAno 1955–nyní
PortugalskoPortugalsko Portugalsko[39][57] NeNe AnoAno ?–2016
RumunskoRumunsko Rumunsko[39][58] AnoAno AnoAno 1928–nyní
RuskoRusko Rusko[39] AnoAno AnoAno 1962–nyní
SrbskoSrbsko Srbsko[39] AnoAno AnoAno ?–nyní
SlovenskoSlovensko Slovensko[39][1] NeNe AnoAno 1953–2012
SlovinskoSlovinsko Slovinsko[39] NeNe AnoAno 1947–2005
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko[39][59] NeNe AnoAno 1965–1981
ŠvédskoŠvédsko Švédsko[39][60] NeNe AnoAno 1940–1975
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko[39] NeNe AnoAno 60. léta–1987
TureckoTurecko Turecko[39][61] AnoAno AnoAno 1952–nyní
UkrajinaUkrajina Ukrajina[39][62] AnoAno AnoAno ?–nyní
Spojené královstvíSpojené království Spojené království[39][63][64][65] NeNe NeNe

Asie[editovat | editovat zdroj]

  • Čína: Vakcína byla představena ve 30. letech 20. století. Rozšířenější se stala po roce 1949. Většina byla naočkována v roce 1979.[66]
  • Jižní Korea, Singapur, Tchaj-wan a Malajsie. V těchto zemích byla BCG vakcína podávána při narození a poté znovu ve věku 12 let. V Malajsii a Singapuru od roku 2001 byla tato politika změněna na pouze jednu dávku při narození. Jižní Korea zastavila přeočkování v roce 2008.
  • Hong Kong: BCG vakcína se podává všem novorozencům.[67]
  • Japonsko: V Japonsku byla BCG vakcína představena v roce 1951, obvykle se podává ve věku 6 let. Od roku 2005 se podává mezi pěti a osmi měsíci po narození a nejpozději do prvních narozenin dítěte. Vakcína byla podávána nejpozději do čtvrtých narozenin do roku 2005 a nejpozději do šesti měsíců od narození v letech 2005 až 2012; schéma bylo změněno v roce 2012 kvůli hlášeným vedlejším účinkům vyvolávajícím osteitidu při očkování ve 3–4 měsících. Některé obce doporučují dřívější očkování.[68]
  • Thajsko: V Thajsku se BCG vakcína běžně podává při narození.[69]
  • Indie a Pákistán: Indie a Pákistán zavedly masovou vakcinaci pomocí BCG vakcíny v roce 1948. Byly to první země mimo Evropu, které tak učinily.[70] V roce 2015 v Pákistánu nebyla tato vakcína podána milionům kojenců, kvůli jejímu celosvětovému nedostatku.[71]
  • Mongolsko: Všichni novorozenci jsou očkováni BCG vakcínou. Dříve se vakcína podávala také ve věku 8 a 15 let, i když to již není běžná praxe.
  • Filipíny: BCG vakcína se začala na Filipínách podávat v roce 1979 na základě rozšířeného programu imunizace.
  • Srí Lanka: Očkovací politika Srí Lanky zahrnuje BCG očkování všech novorozenců ihned po narození. BCG vakcinace se provádí v rámci rozšířeného programu imunizace (EPI).[72]

Střední východ[editovat | editovat zdroj]

  • Izrael: BCG byl podáván všem novorozencům v letech 1955 až 1982.[73]
  • Írán: Íránskou očkovací politikou byla vakcína zavedena v roce 1984. Očkování pomocí BCG vakcíny patří v Íránu mezi nejdůležitější postupy pomáhající s potlačováním výskytu tuberkulózy. Podle íránské novorozenecké očkovací politiky se BCG vakcína podává v jedné dávce dětem ve věku mladším 6 let, krátce po narození nebo při prvním kontaktu se zdravotnickým systémem.[74]

Afrika[editovat | editovat zdroj]

  • Jižní Afrika: V Jižní Africe se BCG vakcína běžně podává při narození všem novorozencům, kromě těch s klinicky symptomatickým onemocněním AIDS. Místo očkování v pravém rameni.[75]
  • Maroko: V Maroku byla BCG vakcinace představena v roce 1949. Současnou politikou je očkování pomocí BCG vakcíny při narození pro všechny novorozence.[76]

Jižní Pacifik[editovat | editovat zdroj]

  • Austrálie: BCG vakcinace se používala mezi padesátými léty a polovinou roku 1980. Od poloviny roku 1980 není BCG vakcína součástí rutinního očkování.[77]
  • Nový Zéland: BCG vakcinace byla poprvé zavedena pro 13leté v roce 1948. Očkování bylo zrušeno v letech 1963–1990.[39]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

BCG vakcína se připravuje z kmene atenuovaného (se sníženou virulencí) živého bacilu bovinní tuberkulózy, Mycobacterium bovis, který ztratil svou schopnost způsobovat onemocnění u lidí. Protože se živé bacily vyvíjejí tak, aby co nejlépe využívaly dostupné živiny, hůře se přizpůsobují lidské krvi a po zavedení do lidského hostitele již nemohou vyvolat onemocnění. Přesto jsou dostatečně podobní svým původním předkům, aby poskytovali určitý stupeň imunity proti lidské tuberkulóze. Účinnost BCG vakcíny může být kdekoli mezi 0 a 80 % v prevenci tuberkulózy po dobu 15 let; zdá se však, že její ochranný účinek se liší podle geografické polohy a laboratoře, ve které byl vakcinační kmen pěstován.[12]

Řada různých společností vyrábí BCG vakcínu. Každá z nich může používat lehce odlišné genetické kmeny bakterie. To může mít za následek odlišné vlastnosti produktu. Produkt OncoTICE, používaný pro vštípení látky do močového měchýře při rakovině močového měchýře, byl vyvinut společností Organon Laboratories (později převzata společností Schering-Plough a následně společností Merck & Co.). Stejný způsob aplikace používá produkt Onko BCG[78] polské společnosti Biomed-Lublin, která používá brazilský podkmen M. bovis BCG Moreau, který je méně reaktogenní. Na rozdíl od vakcín, které používají jiné kmeny BCG. Produkt Pacis BCG, vyrobený z kmene Montreal (Institut Armand-Frappier),[79] byl poprvé uveden na trh společností Urocor přibližně v roce 2002. Společnost Urocor byla následně převzata společností Dianon Systems. Statens Serum Institut v Dánsku prodává BCG vakcínu připravenou s použitím dánského kmene 1331.[80] Japan BCG Laboratory prodává svou vakcínu založenou na podkmeni Tokyo 172 Pasteur BCG v 50 zemích světa.

Podle zprávy UNICEF zveřejněné v prosinci 2015 o zabezpečení dodávek vakcíny BCG vzrostla celosvětová poptávka v roce 2015 ze 123 na 152,2 milionů dávek. Aby se "zvýšila bezpečnost, diverzifikovali zdroje a došlo k zajištění cenově dostupné a flexibilní dodávky,“ udělil UNICEF sedmi novým výrobcům licence na výrobu BCG vakcín. Spolu s dostupností nabídky od stávajících výrobců a „novou předschválenou vakcínou WHO“ bude celková nabídka „dostatečná k pokrytí jak nenaplněné poptávky z roku 2015 přenesené do roku 2016, tak celkové předpokládané poptávky v letech 2016–2018“.[81]

Nedostatek zásob[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 došlo k záplavě závodu Sanofi Pasteur, což způsobilo problémy s plísněmi.[82] Zařízení, které se nachází v Torontu v Kanadě, vyrábělo BCG produkty s použitím podkmenu Connaught. Mezi tyto produkty patří vakcína proti tuberkulóze, ImmuCYST, BCG imunoterapeutikum a lék na rakovinu močového měchýře.[83] Do dubna 2012 FDA zjistila desítky zdokumentovaných problémů týkající se nedostatečné hygieny v závodě, včetně plísní, hnízdících ptáků a zrezivělých elektrických vedení.[82] Výsledné uzavření závodu na více než dva roky způsobilo nedostatek vakcín proti rakovině močového měchýře a tuberkulóze.[84] Dne 29. října 2014 udělilo oddělení Health Canada společnosti Sanofi povolení k obnovení výroby BCG vakcín.[85] Analýza globální nabídky z roku 2018 dospěla k závěru, že zásoby jsou dostatečné, aby pokryly předpokládanou poptávku po BCG vakcínách, ale rizika nedostatku přetrvávají, zejména kvůli 75 % závislosti zásobování WHO na pouhých dvou dodavatelích.[86]

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Oslabený kmen bacilu bovinní tuberkulózy Mycobacterium bovis je speciálně subkultivován v kultivačním médiu, k tomu se obvykle používá Middlebrook 7H9.[87]

Sušené[editovat | editovat zdroj]

Některé BCG vakcíny jsou lyofilizovány a stává se z nich jemný prášek. Někdy je prášek uzavřen do vakuové skleněné ampule. Taková skleněná ampule se musí otevírat pomalu, aby se zabránilo rozfoukání prášku při otevření. Poté je třeba prášek před injekčním podání zředit slanou vodou.[88]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Francouzský plakát propagující BCG vakcínu

Historie BCG vakcíny je svázána s neštovicemi. V roce 1865 Jean Antoine Villemin prokázal, že lidé mohou infikovat králíky tuberkulózou;[89] v roce 1868 zjistil, že králíci mohou být infikováni tuberkulózou od krav a také od jiných králíků.[90] Došel tedy k závěru, že tuberkulóza byla přenášena prostřednictvím některého dosud neidentifikovaného mikroorganismu (nebo „viru“, jak to nazval).[91][92] V roce 1882 považoval Robert Koch lidskou a hovězí tuberkulózu za identické.[93] Ale v roce 1895 Theobald Smith předložil rozdíly mezi lidskou a hovězí tuberkulózou, o kterých informoval Kocha.[94][95] V roce 1901 Koch rozlišil Mycobacterium bovis od Mycobacterium tuberculosis.[96] Po úspěšně dokončené vakcíně proti neštovicím, zavedené během 18. století, se vědci domnívali, že se jim podaří odhalit podstatu vzniku tuberkulózy nakreslením paralely mezi tuberkulózou skotu a kravskými neštovicemi : byla vyslovena hypotéza, že infekce tuberkulózou skotu může chránit před infekcí lidskou tuberkulózou. Koncem 19. století byly v Itálii provedeny klinické studie s použitím M. bovis s katastrofálními výsledky, protože bylo zjištěno, že M. bovis je stejně nakažlivý jako M. tuberculosis.

Albert Calmette, francouzský lékař a bakteriolog, a jeho asistent a pozdější kolega Camille Guérin, veterinář, pracovali v roce 1908 v institutu se jménem Institut Pasteur de Lille (Lille, Francie). Jejich práce zahrnovala subkultivaci virulentních kmenů bacilů tuberkulózy a testování různých kultivačních médií. Všimli si, že směs glycerinu, žluči a brambor vypěstovala bacily, které se zdály méně nakažlivé, a upravili směr svého výzkumu za účelem zjištění, zda opakovaná subkultivace vytvoří kmen, který je dostatečně oslabený, aby jej bylo možné použít jako vakcínu. Kmen BCG byl izolován po 239násobné subkultivaci během 13 let z virulentního kmene na glycerinovém bramborovém médiu. Výzkum pokračoval během první světové války až do roku 1919, kdy tyto následně avirulentní bacily nebyly schopny způsobit tuberkulózu u zkoumaných zvířat. V roce 1919 přešli Calmette a Guerin do pařížského Pasteurova institutu. BCG vakcína byla poprvé použita u lidí v roce 1921.[97]

Přijetí od veřejnosti bylo pomalé a zvláště jedna událost toto přijímání hodně narušila. V létě 1930 bylo v Lübecku v prvních 10 dnech života očkováno 240 kojenců; téměř u všech se vyvinula tuberkulóza a 72 z nich zemřelo. Následně bylo zjištěno, že tehdy podávaná BCG vakcína byla kontaminována virulentním kmenem, který byl skladován ve stejném inkubátoru. Toto vedlo k právním krokům proti výrobcům vakcíny.[98]

Dr. R. G. Ferguson, pracující v Sanatoriu Fort Qu'Appelle v Saskatchewanu, patřil mezi průkopníky v prosazování očkování proti tuberkulóze. V Kanadě bylo v letech 1933 až 1945 nedobrovolně využito více než 600 dětí z internátních škol jako účastníků studií BCG vakcíny.[99] V roce 1928 byla BCG vakcína přijata Zdravotním výborem Společnosti národů (předchůdce Světové zdravotnické organizace (WHO)). Kvůli odporu se však vakcína začala široce používat až po druhé světové válce. Od roku 1945 do roku 1948 naočkovaly humanitární organizace (International Tuberculosis Campaign nebo Joint Enterprises) přes osm milionů dětí ve východní Evropě a zabránily předpovídanému velkému nárůstu případů tuberkulózy po válce.

BCG vakcína je velmi účinná proti tuberkulózní meningitidě u dětí, ale její účinnost proti plicní tuberkulóze se zdá být nestálá. Od roku 2006 pouze několik zemí nepoužívá BCG vakcínu při rutinním očkování. Dvě země, které jej nikdy rutinně nepoužívaly, jsou Spojené státy americké a Nizozemsko (v obou zemích se má za to, že mít spolehlivý tuberkulinový test, a tedy umět přesně detekovat aktivní onemocnění, je pro společnost přínosnější než očkování proti onemocnění, které je tam nyní poměrně vzácně).[100][101]

Dalšími názvy této vakcíny jsou „vakcína Vaccin Bilié de Calmette et Guérin“ a „vakcína Bacille de Calmette et Guérin“.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Existují předběžné důkazy o nespecifickém příznivém účinku BCG vakcinace na celkovou úmrtnost v zemích s nízkými příjmy a také o redukci jiných zdravotních problémů včetně sepse a respiračních infekcí, pokud je vakcína podána včas.[102] Její přínos je tím větší, čím dříve se použije.[103]

U makaků rhesus vykazuje BCG vakcína při nitrožilním podání zvětšenou míru ochrany.[104][105] Některá rizika musí být vyhodnocena předtím, než dojde k přenesení těchto poznatků na člověka.[106]

Diabetes 1. typu[editovat | editovat zdroj]

K roku 2017 byla BCG vakcína v raných fázích klinických studií ohledně jejího použití v léčbě nemoci diabetes 1. typu.[107][108]

Covid-19[editovat | editovat zdroj]

Použití BCG vakcíny může poskytnout ochranu proti nemoci covid-19.[109][110][111] Epidemiologická pozorování jsou však v tomto ohledu nejednoznačná.[112] WHO nedoporučuje, k lednu 2021, její použití k prevenci této nemoci.[113]

K lednu 2021 existovalo dvacet studií BCG vakcíny a covidu-19 v různých klinických fázích.[114]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku BCG vaccine na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s BCG vaccines: WHO position paper – February 2018. Weekly Epidemiological Record. February 2018, s. 73–96. PMID 29474026. (anglicky) 
  2. HAWGOOD, Barbara J. Albert Calmette (1863-1933) and Camille Guérin (1872-1961): the C and G of BCG vaccine. Journal of Medical Biography. August 2007, s. 139–146. Dostupné online. ISSN 0967-7720. DOI 10.1258/j.jmb.2007.06-15. PMID 17641786. S2CID 41880560. (anglicky) 
  3. LUCA, Simona; MIHAESCU, Traian. History of BCG Vaccine. Mædica. March 2013, s. 53–58. ISSN 1841-9038. PMID 24023600. (anglicky) 
  4. Fuge O, Vasdev N, Allchorne P, Green JS. Immunotherapy for bladder cancer. Research and Reports in Urology. May 2015, s. 65–79. DOI 10.2147/RRU.S63447. PMID 26000263. (anglicky) 
  5. Houghton BB, Chalasani V, Hayne D, Grimison P, Brown CS, Patel MI, Davis ID, Stockler MR. Intravesical chemotherapy plus bacille Calmette–Guérin in non-muscle invasive bladder cancer: a systematic review with meta-analysis. BJU International. May 2013, s. 977–83. DOI 10.1111/j.1464-410X.2012.11390.x. PMID 23253618. S2CID 24961108. (anglicky) 
  6. a b Roy A, Eisenhut M, Harris RJ, Rodrigues LC, Sridhar S, Habermann S, Snell L, Mangtani P, Adetifa I, Lalvani A, Abubakar I. Effect of BCG vaccination against Mycobacterium tuberculosis infection in children: systematic review and meta-analysis. BMJ. August 2014, s. g4643. DOI 10.1136/bmj.g4643. PMID 25097193. (anglicky) 
  7. ((World Health Organization)). World Health Organization model list of essential medicines: 21st list 2019. Geneva: World Health Organization, 2019. WHO/MVP/EMP/IAU/2019.06. License: CC BY-NC-SA 3.0 IGO. (anglicky) 
  8. BCG Vaccine: WHO position paper. Weekly Epidemiological Record. 23 January 2004, s. 25–40. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 September 2015. (anglicky) 
  9. FREEZE - DRIED GLUTAMATE BCG VACCINE (JAPAN) FOR INTRADERMAL USE [online]. World Health Organization [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (English) 
  10. a b Colditz GA, Brewer TF, Berkey CS, Wilson ME, Burdick E, Fineberg HV, Mosteller F. Efficacy of BCG vaccine in the prevention of tuberculosis. Meta-analysis of the published literature. JAMA. March 1994, s. 698–702. DOI 10.1001/jama.1994.03510330076038. PMID 8309034. (anglicky) 
  11. a b Fine PE. Variation in protection by BCG: implications of and for heterologous immunity. Lancet. November 1995, s. 1339–45. DOI 10.1016/S0140-6736(95)92348-9. PMID 7475776. S2CID 44737409. (anglicky) 
  12. a b Venkataswamy MM, Goldberg MF, Baena A, Chan J, Jacobs WR, Porcelli SA. In vitro culture medium influences the vaccine efficacy of Mycobacterium bovis BCG. Vaccine. February 2012, s. 1038–49. DOI 10.1016/j.vaccine.2011.12.044. PMID 22189700. (anglicky) 
  13. Aronson NE, Santosham M, Comstock GW, Howard RS, Moulton LH, Rhoades ER, Harrison LH. Long-term efficacy of BCG vaccine in American Indians and Alaska Natives: A 60-year follow-up study. JAMA. May 2004, s. 2086–91. DOI 10.1001/jama.291.17.2086. PMID 15126436. (anglicky) 
  14. Rodrigues LC, Diwan VK, Wheeler JG. Protective effect of BCG against tuberculous meningitis and miliary tuberculosis: a meta-analysis. International Journal of Epidemiology. December 1993, s. 1154–8. DOI 10.1093/ije/22.6.1154. PMID 8144299. (anglicky) 
  15. KUPZ, Andreas. Tuberculosis kills as many people each year as covid-19. It's time we found a better vaccine [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Fine PE, Carneiro IA, Milstein JB, Clements CJ. Issues relating to the use of BCG in immunization programmes: a discussion document [online]. Geneva, Switzerland: World Health Organization, 1999. Kapitola Chapter 8: Reasons for variable efficacy. WHO/V&B/99.23. (anglicky) 
  17. Brosch R, Gordon SV, Garnier T, Eiglmeier K, Frigui W, Valenti P, Dos Santos S, Duthoy S, Lacroix C, Garcia-Pelayo C, Inwald JK, Golby P, Garcia JN, Hewinson RG, Behr MA, Quail MA, Churcher C, Barrell BG, Parkhill J, Cole ST. Genome plasticity of BCG and impact on vaccine efficacy. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. March 2007, s. 5596–601. DOI 10.1073/pnas.0700869104. PMID 17372194. Bibcode 2007PNAS..104.5596B. (anglicky) 
  18. Packe GE, Innes JA. Protective effect of BCG vaccination in infant Asians: a case-control study. Archives of Disease in Childhood. March 1988, s. 277–81. DOI 10.1136/adc.63.3.277. PMID 3258499. (anglicky) 
  19. Black GF, Weir RE, Floyd S, Bliss L, Warndorff DK, Crampin AC, Ngwira B, Sichali L, Nazareth B, Blackwell JM, Branson K, Chaguluka SD, Donovan L, Jarman E, King E, Fine PE, Dockrell HM. BCG-induced increase in interferon-gamma response to mycobacterial antigens and efficacy of BCG vaccination in Malawi and the UK: two randomised controlled studies. Lancet. April 2002, s. 1393–401. DOI 10.1016/S0140-6736(02)08353-8. PMID 11978337. S2CID 24334622. (anglicky) 
  20. Palmer CE, Long MW. Effects of infection with atypical mycobacteria on BCG vaccination and tuberculosis. The American Review of Respiratory Disease. October 1966, s. 553–68. DOI 10.1164/arrd.1966.94.4.553. PMID 5924215. (anglicky) 
  21. Brandt L, Feino Cunha J, Weinreich Olsen A, Chilima B, Hirsch P, Appelberg R, Andersen P. Failure of the Mycobacterium bovis BCG vaccine: some species of environmental mycobacteria block multiplication of BCG and induction of protective immunity to tuberculosis. Infection and Immunity. February 2002, s. 672–8. DOI 10.1128/IAI.70.2.672-678.2002. PMID 11796598. (anglicky) 
  22. Rook GA, Dheda K, Zumla A. Do successful tuberculosis vaccines need to be immunoregulatory rather than merely Th1-boosting?. Vaccine. March 2005, s. 2115–20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 September 2017. DOI 10.1016/j.vaccine.2005.01.069. PMID 15755581. (anglicky) 
  23. Tanghe A, Content J, Van Vooren JP, Portaels F, Huygen K. Protective efficacy of a DNA vaccine encoding antigen 85A from Mycobacterium bovis BCG against Buruli ulcer. Infection and Immunity. September 2001, s. 5403–11. DOI 10.1128/IAI.69.9.5403-5411.2001. PMID 11500410. (anglicky) 
  24. a b c Rentsch CA, Birkhäuser FD, Biot C, Gsponer JR, Bisiaux A, Wetterauer C, Lagranderie M, Marchal G, Orgeur M, Bouchier C, Bachmann A, Ingersoll MA, Brosch R, Albert ML, Thalmann GN. Bacillus Calmette–Guérin strain differences have an impact on clinical outcome in bladder cancer immunotherapy. European Urology. October 2014, s. 677–88. DOI 10.1016/j.eururo.2014.02.061. PMID 24674149. (anglicky) 
  25. a b Brandau S, Suttmann H. Thirty years of BCG immunotherapy for non-muscle invasive bladder cancer: a success story with room for improvement. Biomedicine & Pharmacotherapy. July 2007, s. 299–305. DOI 10.1016/j.biopha.2007.05.004. PMID 17604943. (anglicky) 
  26. Lamm DL, Blumenstein BA, Crawford ED, Montie JE, Scardino P, Grossman HB, Stanisic TH, Smith JA, Sullivan J, Sarosdy MF. A randomized trial of intravesical doxorubicin and immunotherapy with bacille Calmette–Guérin for transitional-cell carcinoma of the bladder. The New England Journal of Medicine. October 1991, s. 1205–9. DOI 10.1056/NEJM199110243251703. PMID 1922207. (anglicky) 
  27. Mosolits S, Nilsson B, Mellstedt H. Towards therapeutic vaccines for colorectal carcinoma: a review of clinical trials. Expert Review of Vaccines. June 2005, s. 329–50. DOI 10.1586/14760584.4.3.329. PMID 16026248. S2CID 35749038. (anglicky) 
  28. Nick Makwana and Andrew Riordan (2004), "Is medical therapy effective in the treatment of BCG abscesses?", Birmingham Heartlands Hospital BestBets: Is medical therapy effective in the treatment of BCG abscesses? [online]. [cit. 2007-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 February 2007. (anglicky) 
  29. American Cancer Society. Intravesical Therapy for Bladder Cancer.
  30. Cuello-García CA, Pérez-Gaxiola G, Jiménez Gutiérrez C. Treating BCG-induced disease in children. The Cochrane Database of Systematic Reviews. January 2013, s. CD008300. DOI 10.1002/14651858.CD008300.pub2. PMID 23440826. (anglicky) 
  31. Govindarajan KK, Chai FY. BCG Adenitis-Need for Increased Awareness. The Malaysian Journal of Medical Sciences. April 2011, s. 66–9. PMID 22135589. (anglicky)  Malaysian Journal of Medical Sciences Archivováno 26. 3. 2012 na Wayback Machine.
  32. NUMMI, Antti; JÄRVINEN, Riikka; SAIRANEN, Jukka; HUOTARI, Kaisa. A retrospective study on tolerability and complications of bacillus Calmette–Guérin (BCG) instillations for non-muscle-invasive bladder cancer. Scandinavian Journal of Urology. 4 May 2019, s. 116–122. Dostupné online. ISSN 2168-1805. DOI 10.1080/21681805.2019.1609080. PMID 31074322. S2CID 149444603. (anglicky) 
  33. LIU, Yuqing; LU, Jian; HUANG, Yi; MA, Lulin. Clinical Spectrum of Complications Induced by Intravesical Immunotherapy of Bacillus Calmette–Guérin for Bladder Cancer. Journal of Oncology. 10 March 2019, s. 1–11. ISSN 1687-8450. DOI 10.1155/2019/6230409. PMID 30984262. (anglicky) 
  34. CABAS, Paolo; RIZZO, Michele; GIUFFRÈ, Mauro; ANTONELLO, Roberta Maria; TROMBETTA, Carlo; LUZZATI, Roberto; LIGUORI, Giovanni. BCG infection (BCGitis) following intravesical instillation for bladder cancer and time interval between treatment and presentation: A systematic review. Urologic Oncology: Seminars and Original Investigations. February 2021, s. 85–92. Dostupné online. DOI 10.1016/j.urolonc.2020.11.037. PMID 33308969. S2CID 229179250. (anglicky) 
  35. Centers for Disease Control and Prevention. The role of BCG vaccine in the prevention and control of tuberculosis in the United States. A joint statement by the Advisory Council for the Elimination of Tuberculosis and the Advisory Committee on Immunization Practices. MMWR. Recommendations and Reports. April 1996, s. 1–18. Dostupné online. PMID 8602127. (anglicky) 
  36. Revised BCG vaccination guidelines for infants at risk for HIV infection. Weekly Epidemiological Record. May 2007, s. 193–6. PMID 17526121. (anglicky) 
  37. Trunz BB, Fine P, Dye C. Effect of BCG vaccination on childhood tuberculous meningitis and miliary tuberculosis worldwide: a meta-analysis and assessment of cost-effectiveness. Lancet. April 2006, s. 1173–80. DOI 10.1016/S0140-6736(06)68507-3. PMID 16616560. S2CID 40371125. (anglicky) 
  38. Mak TK, Hesseling AC, Hussey GD, Cotton MF. Making BCG vaccination programmes safer in the HIV era. Lancet. September 2008, s. 786–7. DOI 10.1016/S0140-6736(08)61318-5. PMID 18774406. S2CID 6702107. (anglicky) 
  39. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah Database of Global BCG Vaccination Policies and Practices [online]. The BCG World Atlas [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Bacille Calmette–Guerin (BCG) Information for Health Professionals [online]. January 2020 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Rousseau MC, Conus F, Kâ K, El-Zein M, Parent MÉ, Menzies D. Bacillus Calmette–Guérin (BCG) vaccination patterns in the province of Québec, Canada, 1956-1974. Vaccine. August 2017, s. 4777–4784. DOI 10.1016/j.vaccine.2017.06.064. PMID 28705514. (anglicky) 
  42. Ficha metodológica [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2 April 2015. (anglicky) 
  43. Prevention [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Задължителни и препоръчителни имунизации [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-11. (anglicky) 
  45. Kopie – cem05_14.p65 [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Rieckmann A, Villumsen M, Sørup S, Haugaard LK, Ravn H, Roth A, Baker JL, Benn CS, Aaby P. Vaccinations against smallpox and tuberculosis are associated with better long-term survival: a Danish case-cohort study 1971-2010. International Journal of Epidemiology. April 2017, s. 695–705. DOI 10.1093/ije/dyw120. PMID 27380797. S2CID 3792173. (anglicky) 
  47. THL [online]. THL [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Loi n° 50-7 du 5 janvier 1950
  49. décret n° 2007-1111 du 17 juillet 2007
  50. relatif à l'obligation de vaccination par le BCG des professionnels listés aux articles L [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 July 2012. (anglicky) 
  51. BCG WORLD ATLAS. A Database of Global BCG Vaccination Policies and Practices [online]. [cit. 2020-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 June 2009. (anglicky) 
  52. Gabriele F, Katragkou A, Roilides E. BCG vaccination policy in Greece: time for another review?. The International Journal of Tuberculosis and Lung Disease. October 2014, s. 1258. DOI 10.5588/ijtld.14.0282. PMID 25216844. (anglicky) 
  53. Διακοπή της εφαρμογής καθολικού αντιφυματικού εμβολιασμού (εμβόλιο BCG) στα παιδιά της Α΄ Δημοτικού 2016 [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. A tuberkulózis és a tuberkulózis elleni védőoltás (BCG) [online]. 17 July 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  55. O'SULLIVAN, Kevin. Coronavirus: More 'striking' evidence BCG vaccine might protect against covid-19 [online]. [cit. 2020-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. Tuberkulosevaksinasjon – veileder for helsepersonell [online]. %3A0 %3A25 %2C5501&MainContent_6287=6493 %3A0 %3A25 %2C6826&Content_6493=6441 %3A68710 %3A%3A0 %3A6446 %3A1 %3A%3A%3A0 %3A0 Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 March 2016. (norsky) 
  57. Portugal data [online]. venice.cineca.org [cit. 2021-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 7 April 2020. (anglicky) 
  58. Vaccinări cu obligativitate generală [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Vacunas disponibles | Vacunas / Asociación Española de Vacunología [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. Tuberkulos (TB) – om vaccination – Folkhälsomyndigheten [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ZWERLING, A.; BEHR, M. A.; VERMA, A.; BREWER, T. F.; MENZIES, D.; PAI, M. The BCG World Atlas: A Database of Global BCG Vaccination Policies and Practices. PLOS Medicine. 2011, s. e1001012. DOI 10.1371/journal.pmed.1001012. PMID 21445325. (anglicky) 
  62. Ukraine Archivováno 23. 7. 2020 na Wayback Machine. search.ligazakon.ua
  63. Styblo K, Meijer J. Impact of BCG vaccination programmes in children and young adults on the tuberculosis problem. Tubercle. March 1976, s. 17–43. DOI 10.1016/0041-3879(76)90015-5. PMID 1085050. (anglicky) 
  64. School 'TB jabs' to be scrapped. BBC News Online. 6 July 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 March 2012. (anglicky) 
  65. BCG tuberculosis (TB) vaccine overview [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2016. (anglicky) 
  66. Chen ZR, Wei XH, Zhu ZY. BCG in China. Chinese Medical Journal. June 1982, s. 437–42. PMID 6813052. (anglicky) 
  67. Child health – Immunisation [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. 結核とBCGワクチンに関するQ&A|厚生労働省 [online]. [cit. 2017-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 April 2017. (japonsky) 
  69. Thai Pediatrics [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 November 2015. (anglicky) 
  70. Mahler HT, Mohamed Ali P. Review of mass B.C.G. project in India. Ind J Tuberculosis. 1955, s. 108–16. Dostupné v archivu pořízeném dne 13 February 2007. (anglicky) 
  71. CHAUDHRY, Asif. Millions of infants denied anti-TB vaccination. Dawn. Pakistan: 24 February 2015. Dostupné online [cit. 8 April 2020]. (anglicky) 
  72. Role of BC Vaccination [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6 June 2013. (anglicky) 
  73. SARS-CoV-2 Rates in BCG-Vaccinated and Unvaccinated Young Adults 13 May 2020 jamanetwork.com, accessed 21 October 2020
  74. SADEGHI-SHANBESTARI, Mahnaz; ANSARIN, Khalil; MALJAEI, Seyed Hudieh; RAFEEY, Mandana; PEZESHKI, Zakaria; KOUSHA, Ahmmad; BARADARAN, Reza. Immunologic aspects of patients with disseminated bacille Calmette–Guerin disease in north-west of Iran. Italian Journal of Pediatrics. 2009, s. 42. DOI 10.1186/1824-7288-35-42. PMID 20030825. (anglicky) 
  75. BCG [online]. South African National Department of Health, 2006 [cit. 2021-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11 May 2013. (anglicky) 
  76. Évolution du calendrier vaccinal au Maroc [online]. 29 May 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  77. BCG vaccine for TB [online]. Royal Children's Hospital Melbourne [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. Onko BCG 100 Biomed Lublin [online]. biomedlublin.com [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. Pharmaceutical Information – PACIS [online]. RxMed [cit. 2014-02-02]. %28General%20Monographs-%20P%29/PACIS.html Dostupné v archivu pořízeném z %28General%20Monographs-%20P%29/PACIS.html originálu dne 22 February 2014. (anglicky) 
  80. BCG Vaccine Danish Strain 1331 – Statens Serum Institut [online]. Ssi.dk, 19 September 2013 [cit. 2014-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 February 2014. (anglicky) 
  81. Bacillus Calmette–Guérin Vaccine Supply & Demand Outlook. UNICEF Supply Division. December 2015, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 February 2016. (anglicky) 
  82. a b April 2012 Inspectional Observations (form 483). U.S. Food and Drug Administration. 12 April 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 February 2016. (anglicky) 
  83. Sanofi Pasteur Product Monograph – Immucyst [online]. [cit. 2016-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. PALMER, Eric. UPDATED: Merck again shipping BCG cancer treatment but Sanofi still is not. FiercePharma. 10 September 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  85. PALMER, Eric. Sanofi Canada vax plant again producing ImmuCyst bladder cancer drug. FiercePharma. 31 March 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 February 2016. (anglicky) 
  86. Cernuschi T, Malvolti S, Nickels E, Friede M. Bacillus Calmette–Guérin (BCG) vaccine: A global assessment of demand and supply balance. Vaccine. January 2018, s. 498–506. DOI 10.1016/j.vaccine.2017.12.010. PMID 29254839. (anglicky) 
  87. ATLAS, Ronald M.; JAMES W. SNYDER. Handbook of media for clinical microbiology. [s.l.]: CRC Press, 2006. ISBN 978-0-8493-3795-6. (anglicky) 
  88. Ungar J, Muggleton PW, Dudley JA, Griffiths MI. Preparation and properties of a freeze-dried B.C.G. vaccine of increased stability. Br Med J. October 1962, s. 1086–9. DOI 10.1136/bmj.2.5312.1086. PMID 13995378. (anglicky) 
  89. Villemin JA. Cause et nature de la tuberculose. Bulletin de l'Académie Impériale de Médecine. 1865, s. 211–216. Dostupné online. (francouzsky) 
  90. Villemin JA. Études sur la Tuberculose. Paris, France: J.-B. Baillière et fils, 1868. Dostupné online. S. 528–597. (francouzsky) "Seizième Étude: La tuberculose est inoculable" (Sixteenth study: Tuberculosis can be transmitted by inoculation))
  91. (Villemin, 1868), pp. 598–631. From p. 598: "La tuberculose est inoculable, voilà maintenant un fait incontestable. Désormais cette affection devra se placer parmi les maladies virulentes, … " (Tuberculosis [can be transmitted by] inoculation; that's now an incontestable fact. Henceforth this malady should be placed among the virulent maladies [i.e., those diseases that are transmitted via microorganisms], …) From p. 602: "Les virus, comme les parasites, se multiplient eux-même, nous ne leur fournissons que les moyens de vivre et de se reproduire, jamais nous les créons." (Viruses, like parasites, multiply themselves; we merely furnish them with the means of living and reproducing; we never create them.)
  92. VILLEMIN, J.-A. De la virulence et de la spécificité de la tuberculose. Paris, France: Victor Masson et fils, 1868a. Dostupné online. (francouzsky) 
  93. KOCH, Robert. Die Aetologie der Tuberculose. Berliner Klinische Wochenschrift. 10 April 1882, s. 221–230. Dostupné online. (německy)  From p. 230: "Die Perlsucht ist identisch mit der Tuberculose des Menschen und also eine auf diesen übertragbare Krankheit." (Pearl disease [i.e., bovine tuberculosis] is identical with the tuberculosis of humans and thus [is] a disease that can be transmitted to them.)
  94. SMITH, Theobald. Investigations of diseases of domesticated animals. Annual Report of the Bureau of Animal Industry (U.S. Department of Agriculture). 1895, s. 119–185. Dostupné online. (anglicky)  See § "Two varieties of the tubercle bacillus from mammals." pp. 149-161.
    • SMITH, Theobald. Two varieties of the tubercle bacillus from mammals. Transactions of the Association of American Physicians. 1896, s. 75–95. Dostupné online. (anglicky) 
  95. PALMER, Mitchell V.; WATERS, W. Ray. Bovine tuberculosis and the establishment of an eradication program in the United States: Role of veterinarians. Veterinary Medicine International. May 2011, s. 816345. DOI 10.4061/2011/816345. PMID 21647341. S2CID 18020962. (anglicky)  From p. 2: "In 1895, Smith visited Koch in Europe and described his findings."
  96. KOCH, Robert. An address on the combatting of tuberculosis in the light of experience that has been gained in the successful combatting of other infectious diseases.. The Lancet. 27 July 1901, s. 187–191. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(01)85122-9. (anglicky)  From p. 189: "Considering all these facts, I feel justified in maintaining that human tuberculosis differs from bovine and cannot be transmitted to cattle."
  97. Fine PE, Carneiro IA, Milstein JB, Clements CJ. Issues relating to the use of BCG in immunization programs. Geneva: World Health Organization (WHO), 1999. (anglicky) 
  98. Rosenthal SR. BCG vaccination against tuberculosis. Boston: Little, Brown & Co., 1957. (anglicky) 
  99. BLACKBURN, Mark. First Nation infants subject to "human experimental work" for TB vaccine in 1930s-40s [online]. 24 July 2013 [cit. 2021-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. Fact Sheets: BCG Vaccine [online]. Centers for Disease Control and Prevention, 28 October 2011 [cit. 2013-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 July 2013. (anglicky) 
  101. Vaccination of young children against tuberculosis. [s.l.]: The Hague:Health Council of the Netherlands, 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 February 2014. ISBN 978-90-5549-844-4. (anglicky) 
  102. Aaby P, Roth A, Ravn H, Napirna BM, Rodrigues A, Lisse IM, Stensballe L, Diness BR, Lausch KR, Lund N, Biering-Sørensen S, Whittle H, Benn CS. Randomized trial of BCG vaccination at birth to low-birth-weight children: beneficial nonspecific effects in the neonatal period?. The Journal of Infectious Diseases. July 2011, s. 245–52. DOI 10.1093/infdis/jir240. PMID 21673035. (anglicky) 
  103. Biering-Sørensen S, Aaby P, Napirna BM, Roth A, Ravn H, Rodrigues A, Whittle H, Benn CS. Small randomized trial among low-birth-weight children receiving bacillus Calmette–Guérin vaccination at first health center contact. The Pediatric Infectious Disease Journal. March 2012, s. 306–8. DOI 10.1097/inf.0b013e3182458289. PMID 22189537. S2CID 1240058. (anglicky) 
  104. Darrah PA, Zeppa JJ, Maiello P, Hackney JA, Wadsworth MH, Hughes TK, Pokkali S, Swanson PA, Grant NL, Rodgers MA, Kamath M, Causgrove CM, Laddy DJ, Bonavia A, Casimiro D, Lin PL, Klein E, White AG, Scanga CA, Shalek AK, Roederer M, Flynn JL, Seder RA. Prevention of tuberculosis in macaques after intravenous BCG immunization. Nature. January 2020, s. 95–102. DOI 10.1038/s41586-019-1817-8. PMID 31894150. Bibcode 2020Natur.577...95D. (anglicky) 
  105. Behar SM, Sassetti C. Tuberculosis vaccine finds an improved route. Nature. January 2020, s. 31–32. DOI 10.1038/d41586-019-03597-y. PMID 31894152. S2CID 209528484. Bibcode 2020Natur.577...31B. (anglicky) 
  106. The trick that could inject new life into an old tuberculosis vaccine. Nature. January 2020, s. 145. Dostupné online. DOI 10.1038/d41586-020-00003-w. PMID 31911698. S2CID 210044794. Bibcode 2020Natur.577..145.. (anglicky) 
  107. Kühtreiber WM, Tran L, Kim T, Dybala M, Nguyen B, Plager S, Huang D, Janes S, Defusco A, Baum D, Zheng H, Faustman DL. Long-term reduction in hyperglycemia in advanced type 1 diabetes: the value of induced aerobic glycolysis with BCG vaccinations. NPJ Vaccines. 2018, s. 23. DOI 10.1038/s41541-018-0062-8. PMID 29951281. (anglicky) 
  108. Kowalewicz-Kulbat M, Locht C. BCG and protection against inflammatory and auto-immune diseases. Expert Review of Vaccines. July 2017, s. 699–708. DOI 10.1080/14760584.2017.1333906. PMID 28532186. S2CID 4723444. (anglicky) 
  109. Weng CH, Saal A, Butt WW, Bica N, Fisher JQ, Tao J, Chan PA. Bacillus Calmette–Guérin vaccination and clinical characteristics and outcomes of covid-19 in Rhode Island, United States: a cohort study. Epidemiology and Infection. July 2020, s. e140. DOI 10.1017/S0950268820001569. PMID 32641191. (anglicky) 
  110. Escobar LE, Molina-Cruz A, Barillas-Mury C. BCG vaccine protection from severe coronavirus disease 2019 (covid-19). Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. July 2020, s. 17720–17726. DOI 10.1073/pnas.2008410117. PMID 32647056. S2CID 220469598. (anglicky) 
  111. KLINGER, Danielle; BLASS, Ido; RAPPOPORT, Nadav; LINIAL, Michal. Significantly Improved covid-19 Outcomes in Countries with Higher BCG Vaccination Coverage: A Multivariable Analysis. Vaccines. 11 July 2020, s. 378. DOI 10.3390/vaccines8030378. PMID 32664505. S2CID 220528079. (anglicky) 
  112. SZIGETI, Reka; KELLERMAYER, Domos; TRAKIMAS, Giedrius; KELLERMAYER, Richard. BCG epidemiology supports its protection against covid-19? A word of caution. PLOS ONE. 7 October 2020, s. e0240203. DOI 10.1371/journal.pone.0240203. PMID 33027297. Bibcode 2020PLoSO..1540203S. (anglicky) 
  113. Situation Report 13 April 2020 – covid-19 [online]. 13 April 2020 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. Studies found for BCG Recruiting, Active, not recruiting Studies Covid19 [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu BCG vakcína na Wikimedia Commons
  • BCG Vaccine [online]. U.S. National Library of Medicine. Dostupné online. (anglicky) 
  • BCG Vaccine [online]. 24 April 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  • Často kladené otázky o BCG Profesor PDO Davies, jednotka pro výzkum tuberkulózy, kardiotorakální centrum, Liverpool, Spojené království. (anglicky)