Břevnovský rukopis Kosmovy kroniky

Břevnovský rukopis Kosmovy kroniky se datuje na přelom 16. a 17. století,^[1] donedávna se jednalo o nejmladší opis Kosmova díla, v roce 2024 byl nalezen tzv. šternberský rukopis z přelomu 17. a 18. století.

Jedním z majitelů Břevnovského rukopisu byl brněnský měšťan Vilém Alexandr Balaus (1711–1752). Později rukopis vlastnil Břevnovský klášter, díky čemuž nese dodnes své jméno. Po zrušení Břevnovského kláštera komunistickým režimem v roce 1950 byl rukopis přemístěn do Národní knihovny ČR, kde je uchováván i po navrácení majetku Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty jako deponát (Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty - Národní knihovna ČR, sign. Břevnov 293).^[2]

Břevnovský rukopis je psán latinsky, jeho název zní - Cosmas, decanus Pragensis: Chronicon Bohemorum; Continuatio chronici Cosmae. Rukopis psali dva písaři. První opsal Kosmovu kroniku, druhý pokračování tzv. Kanovníka vyšehradského.^[3] Rozměry kodexu jsou 31,5 x 20,5 cm.

Rukopis byl digitalizován v roce 2025 a je dostupný v digitální knihovně Manuscriptorium.^[1] K 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmy se připravil výstavní projekt Kosmas 900 v Klementinu (25.9.2025–23.10.2025 proběhla výstava nejstarších rukopisů v Zrcadlové kapli).

Obsah

Břevnovský rukopis Kosmovy kroniky obsahuje několik částí:^[1]

Notae de codice
Chronicon Bohemorum
legendy tzv. Kristiána
Continuatio chronici Cosmae (sic dicta Continuatio canonici Wyssegradensis)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Manuscriptorium. new.manuscriptorium.com [online]. [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
↑ TOŠNEROVÁ, Marie. Průvodce po rukopisných fondech v České republice, Díl IV: Rukopisné fondy centrálních a církevních knihoven v České republice. Praha: Archiv Akademie věd České republiky, Komise pro studium a soupis rukopisů, 2004. S. 201.
↑ REITINGER, Lukáš. Psal tzv. Kanovník vyšehradský opravdu na Vyšehradě? První Kosmův pokračovatel v kontextu dějepisectví přemyslovského věku. Český časopis historický. 2015, roč. 113, čís. 3, s. 635–668.

Literatura

EMLER, Josef. Kosmův Letopis český s pokračovateli, Fontes rerum Bohemicarum 2. Praha: Museum království Českého, 1874. S. 202, 203-237.
BRETHOLZ, Bertold. Monumenta Germaniae Historica. Scriptores rerum Germanicarum. Berlin: [s.n.], 1923. S. LXXXIII-LXXXV.

Externí odkazy

Břevnovský rukopis v Manuscriptoriu
Unikátní výstavní projekt KOSMAS 900
Kosmův letopis český s pokračovateli v Národní digitální knihovně

[:0-1] Manuscriptorium. new.manuscriptorium.com [online]. [cit. 2025-07-09]. Dostupné online. (anglicky)

[2] TOŠNEROVÁ, Marie. Průvodce po rukopisných fondech v České republice, Díl IV: Rukopisné fondy centrálních a církevních knihoven v České republice. Praha: Archiv Akademie věd České republiky, Komise pro studium a soupis rukopisů, 2004. S. 201.

[3] REITINGER, Lukáš. Psal tzv. Kanovník vyšehradský opravdu na Vyšehradě? První Kosmův pokračovatel v kontextu dějepisectví přemyslovského věku. Český časopis historický. 2015, roč. 113, čís. 3, s. 635–668.

[1]

[2]

[3]