Běluha severní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Vyzu velkou - jeseterovitou rybu lidově nazývanou běluha (beluga).
Wikipedie:Jak číst taxoboxBěluha severní
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád kytovci (Cetacea)
Čeleď narvalovití (Monodontidae)
Rod běluha (Delphinapterus)
Lacépède, 1804
Binomické jméno
Delphinapterus leucas
(Pallas, 1776)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Sesterský druh
Denebola brachycephala
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běluha severní (Delphinapterus leucas Pallas, 1776) je ozubený kytovec z čeledi narvalovitých typický svou bílou barvou. Přezdívá se jí „mořský kanár“, protože se dorozumívají mnoha zvuky. Mají též bohatou mimiku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pro běluhy severní je charakteristické jejich bílé zbarvení, podle kterého byly pojmenovány. Jejich průměrná délka se pohybuje kolem 4,5 metru, někteří jedinci však mohou dorůst až 6 metrů a váží 1 500 kg. Mláďata jsou světle šedá a bílou barvu získají po dosažení pohlavní zralosti ve čtyřech letech.

Zuby jsou kuželovité, všechny stejné, dlouhé až 6 cm a asi 2 cm v průměru.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytují se ve studených mořích Arktidy a na jih pronikají až k ústí řeky Quebec, pronikají rovněž do sibiřských řek. V minulosti se vyskytovaly i v Baltském moři.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Běluhy jsou masožravci, kteří jako svou potravu sbírají mořské živočichy žijící u dna, převážně ryby, ale občas snědí i korýše a chobotnice.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Žijí v malých skupinách, nejčastěji to bývají stádečka složená ze samice a několika mláďat různého věku. Samci žijí zvlášť a k samici se připojují jen v době rozmnožování.

Běluhy se v kalných vodách a za dlouhých severských nocí orientují podobně jako netopýři echolokací ultrazvukovými vlnami. Běluhy slyší ultrazvuk do 200 kHz, zatímco člověk pouze do 20 kHz. Jako akustické zrcadlo slouží běluhám zvláštní útvar na hlavě, tzv. meloun.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-14]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]