Bělolist rolní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBělolist rolní
alternativní popis obrázku chybí
Bělolist rolní (Filago arvensis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďhvězdnicové (Asteroideae)
TribusGnaphalieae
Rodbělolist (Filago)
Binomické jméno
Filago arvensis
L., 1753
Synonyma
  • Logfia arvensis
  • bělolistka rolní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Větvené rostliny
Hvězdicovitý zákrov
Nažky s chmýrem

Bělolist rolní (Filago arvensis) je jednoletá, 10 až 40 cm vysoká, planě rostoucí rostlina se šedoplstnatou lodyhou i listy. Je v české přírodě původní druh, jeho místa výskytu se však z české krajiny postupně vytrácejí, a je proto považován za rostlinu ohroženou vymizením.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je původním druhem téměř v celé Evropě, vyjma západu Pyrenejského poloostrova a severních oblastí Skandinávie. Východním směrem její areál zabírá západní Asii, Blízký východ, Kavkaz, Sibiř, Střední Asii, Čínu, Mongolsko i severní území Indického subkontinentu, vyskytuje se také na severovýchodě Afriky a v Makaronésii.

Druhotně byl zavlečen do Severní Ameriky, kde roste na Aljašce, v západních oblastech Kanady a na severozápadě Spojených států.[1][3][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jednoletý terofyt preferující teplé, v létě vysychavé, skeletové půdy s malým obsahem živin, které bývají písčité až štěrkovité, obsahují jen minimum humusu a mají mírně kyselou reakcí. Bylina roste po okrajích cest a polí, na suchých pastvinách, neúrodných kamenitých či písčitých stráních, mezích, úhorech, vřesovištích, náspech, v opuštěných písčitých lomech, případně i ve vinicích a řídkých borových lesích, nejčastěji na silikátovém podloží. Vyskytuje se převážně v nižších nadmořských výškách v nezapojeném porostu na slunném místě, ve vyšších polohách se objevuje pouze řídce, většinou jako důsledek krátkodobého zavlečení podél komunikace.

Jako plevelná rostlina vyrůstá na polích v pícninách a obilninách na místech, kde vlivem sucha a chudé půdy nedošlo k zapojení porostu a bělolist rolní tam i přes svůj slabý růstový potenciál vyklíčil a může se dále vyvíjet. Není příliš škodícím plevelem, je spíše indikátorem písčitých, nevápnitých a na živiny chudých půd. Bývá podle stanovištních podmínek značně proměnlivý ve velikosti a bohatosti květenství.

Kvete od července do října a plody dozrávají až do zámrazu. Počet chromozomů druhu 2n = 28 a stupeň ploidie x = 4.[1][3][4][6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Šedoplstnatě chlupatá bylina bez mléčnic se vztyčenou jednoduchou, nebo od poloviny délky latnatě větvenou lodyhou 10 až 40 cm dlouhou, která vyrůstá z vláknitého kořene. Lodyha je hustě střídavě porostlá, oboustranně šedoplstnatými, přisedlými, celistvými listy, které jsou podlouhle kopinaté, na koncích krátce zašpičatělé a průměrně 5 až 15 mm dlouhé a 1 až 3 mm široké.

Úbory jsou podlouhle vejčité, asi 5 mm dlouhé a 3 mm široké, obsahují drobné žlutavé až načervenalé květy velké 2 až 3 mm a vyrůstají až po sedmi v řídkých přisedlých květenstvích kulatých klubkách. Klubka jsou kratší než podpůrné listeny a společně vytvářejí přetrhované vrcholičnatě či hroznovitě větvené květenství. Víceřadý zákrov úboru má čárkovité, na vrcholu tupé listeny střechovitě se kryjící, jež jsou obvykle bez lemu nebo jen s úzkým blanitým lemem a za plodu bývají hvězdicovitě rozložené. Květní lůžko je rozšířené, ploché či mírně vyklenuté, vyrůstají na něm trubkovité květy, převážně samičí s niťovitou korunou a čtyři až osm oboupohlavných květů s dlouhou korunní trubkou se čtyřmi cípy. Oboupohlavné květy mají pět tyčinekprašníky a dvě čnělkybliznami. Celkem nenápadné květy bývají opylovány mouchami nebo větrem, občas vznikají semena i bez opylení, apomixií.

Plody jsou obvejčité, nestejně tvarované nažky, z okraje květu jsou mírně prohnuté a ze středu zploštělé. Nažky z okrajových samičích květů jsou bez chmýru, středové, samičí i oboupohlavné květy mají chmýr složený z jedné řady kratičkých paprsků. Zralé nažky, částečně uzavřené v zákrovních listenech, jsou dlouhé 0,5 až 1 mm a bývají světle hnědé nebo šedé. Snadno opadávající chmýr s dvanácti až patnácti jemnými štětinkami je dlouhý 2 až 3 mm. Nažky jsou velmi lehké, jedna váží jednu až dvě setiny miligramu a jsou snadno roznášené větrem. Obvykle klíčí až následného roku na jaře, mnohdy hromadně.[1][2][3][4][6][7][8]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V České republice se bělolist rolní vyskytoval v prvé polovině 20. století, s výjimkou horských oblastí, ještě poměrně hojně. Jako následek intenzifikace zemědělství a s ní spojené eutrofizace polí se však v současnosti počty vhodných stanovišť snižují a bylina z přírody ustupuje. Nejčastěji jej lze nalézt v jižních Čechách, na Blatensku a Třeboňsku, v posledních letech bývá pozorován častěji na synantropních než přirozených stanovištích. V „Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky z roku 2017“ je zařazen mezi ohrožené druhy (C3), v Červeném seznamu IUCN je považován za druh téměř ohrožený (NT).[3][6][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Bělolist rolní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2008-07-23 [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Filago arvensis [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d e SLAVÍK, Bohumil; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka. Květena ČR, díl 7. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7. Kapitola Logfia arvensis, s. 95–96. 
  4. a b c POWO: Filago arvensis [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. GRULICH, Vít; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky, cévnaté rostliny. S. 75–132. Příroda [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2017 [cit. 2021-06-27]. Čís. 35, s. 75–132. Dostupné online. ISSN 1211-3603. (anglicky) 
  6. a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Bělolist rolní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 2016-08-23 [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. Finland Nature and Species: Filago arvensis [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. CHEN, Yousheng; BAYER, Randall J. Flora of China: Filago arvensis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. GRULICH, Vít; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky, cévnaté rostliny. S. 75–132. Příroda [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2017 [cit. 2021-06-27]. Čís. 35, s. 75–132. Dostupné online. ISSN 1211-3603. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]