Bělá (přítok Jizery)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bělá
Bělá v propustku u Malého Rečkova
Bělá v propustku u Malého Rečkova
Základní informace
Délka toku 15,03 km
Plocha povodí 158,73 km²
Průměrný průtok 0,53 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-05-02-061
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Jizera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělá (též Bělský potok), je říčkaokrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, pravostranný přítok řeky Jizery. Délka toku činí 15,03 km.[1] Plocha povodí měří 158,73 km².[2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Vrchbělské údolí[editovat | editovat zdroj]

Bělá prameníúdolí u částečně zaniklé osady Vrchbělá, severozápadně od města Bělá pod Bezdězem, a teče převážně východním směrem hlubokým neckovitým údolím. Ve vrchbělském údolí, před 2. světovou válkou v době převážně německého osídlení, Bělá napájela celkem 7 rybníků (na celém toku dokonce 14 rybníků). Po vzniku bývalého vojenského prostoru Ralsko krátce po válce a zejména po obsazení Sovětskou armádou na konci 60. let 20. století, kdy se prostor rozšířil až do údolí, však došlo k celkové devastaci území a dodnes zůstaly zachovány pouze tři zanedbané rybníky (největší z nich se nazývá Vrchbělský rybník a je druhý v pořadí) s poškozenými hrázemi, ale přece jen funkčním odtokem. Zbylé rybníky v oblasti Vrchbělé se díky propadu hrází a dalšímu zanedbání změnily převážně v bezodtokové sezónní tůně, a jsou závislé na proměnlivé výšce hladiny dešťové a podzemní vody. Hlavní pramen Bělé je neurčitý, souvislý tok počíná svou cestu někde před prvním průtočným rybníkem, nicméně v oblasti je více vedlejších pramenů.[3][4]

Od Bělé pod Bezdězem k ústí[editovat | editovat zdroj]

Na dalším toku za Vrchbělou říčka nejprve napájí městské koupaliště v Bělé pod Bezdězem a poté poblíž napájí dvojdílný protáhlý rybník Slon. Dále u osady Šubrtov jsou to rybník Netušil a Tůň Hájovna (zároveň přírodní památka Valcha) na drobném levobřežním přítoku zvaném Radechovské povodí a několik průmyslových nádrží v areálu Bělských papíren. U Malého Rečkova přechází říčka z katastrálního území Bělé pod Bezdězem na území města Bakov nad Jizerou. Ve Velkém Rečkově se Bělá spojuje s významným levobřežním přítokem, Rokytkou, jehož další rameno se k Bělé připojuje dále u sídel Malá Bělá a Nová Ves. U těchto sídel postupně mizí hluboké údolí Bělé. U jihovýchodního okraje Malé Bělé se pak říčka vlévá do Jizery na jejím 49. říčním kilometru, poblíž mostu vedoucího do Bakova nad Jizerou. V úseku od Bělé pod Bezdězem po Malou Bělou vede souběžně s říčkou železniční trať č. 080 (Bakov nad Jizerou – Jedlová), se kterou se říčka i křižuje a podtéká železniční násep celkem osmi propustky (mosty).[4]

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • levé – Radechovské povodí, Rokytka

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 0,53 m³/s.[5]

Kvalita vody[editovat | editovat zdroj]

Úsek říčky za Bělskými papírnami dlouhodobě trpěl znečištěním odpadními vodami právě z papíren již od dob jejich založení v roce 1696. Bělské papírny bývaly největším znečišťovatelem na povodí horní Jizery. V roce 2005 podnik instaloval biologickou čističku odpadních vod. Poté se kvalita vody rapidně zlepšila (kvalita téměř na úrovni pitné vody) a postupně se ozdravilo i koryto a vodní vegetace.[6] Čistička byla v provozu pouhé 3 roky, poté již nebyla třeba, protože v roce 2008 upadající podnik ukončil veškerou mokrou výrobu a stal se čistě zpracovatelským.[7]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Mezi Malý a Velkým Rečkovem protéká přirozeně meandrující říčka národní přírodní památkou Klokočka, kde se ochraňuje mokřadní niva s velmi vzácnou rostlinou popelivkou sibiřskou. Obdobný biotop se stejnou rostlinou se nachází i v oblasti soutoku s Rokytkou mezi Velkým Rečkovem a Malou Bělou – toto území je chráněno jako národní přírodní památka Rečkov.[4]

Kvalita vody a typ koryta Bělé zde umožnil již několikeré vysazení stovek raků.[8]

Rybaření[editovat | editovat zdroj]

Po vyčištění vody byl na úseku od pramene po soutok s Rokytkou vyhlášen pstruhový revír 413 001 - Bělá 1 (Bělský potok) obhospodařovaný Místní organizací Českého rybářského svazu Bělá pod Bezdězem.[9]

Podzemní voda[editovat | editovat zdroj]

Podél toku Bělé je několik pramenních jímek a vodojemů podzemní vody, z nichž se napájejí vodovody Mladoboleslavska, např. Hlučovské prameny v Bělé pod Bezdězem. Ve Velkém Rečkově je významná úpravna vody Rečkov.[10]

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Říčka poháněla v minulosti vodní kola a turbíny třinácti technických zařízení (mlýnů, pil, valchy, vodáren a papírny). Část z těchto staveb a vodních děl existuje dodnes. Z mlýnů je nejlépe dochován tzv. Podzámecký mlýn v Bělé pod Bezdězem.[11]

Zajímavostí je, že po Mnichovské dohodě v září 1938 tvořila říčka mezi Malým Rečkovem a Novou Vsí hranice mezi Československem a Sudetami, zabranými Německem, po okupaci Čech a Moravy 15. března 1939 pak hranici Protektorátu Čechy a Morava.[12]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 174) [online]. [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  3. Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (sborník příspěvků z konference), str. 26–28 [online]. www.calla.cz, 2006-04-26 [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  4. a b c Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  5. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 56. 
  6. Potok Bělá je po více než tři sta letech zase čistý [online]. Arnika [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  7. Papirenská [online]. www.geocaching.com [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  8. Proč se raci vrací? Do rybníka v Bělé vypustili stovky korýšů [online]. boleslavsky.denik.cz [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  9. Středočeský ÚS - Pstruhové revíry [online]. www.rybsvaz.cz [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  10. Zpravodaj akciové společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav [online]. 2003-12-12 [cit. 2014-05-02]. Roč. 2003, čís. 4, s. 15. Dostupné online. 
  11. Vodní mlýny II. (Sborník referátů ze semináře Vysoké Mýto 2005) [online]. Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  12. Stručná historie města Bělá pod Bezdězem [online]. www.mubela.cz [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-03. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]