Býkovec (Kaliště)
| Býkovec | |
|---|---|
 část vesnice s Býkoveckým rybníkem | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Kaliště |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′54″ s. š., 15°17′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 17 (2021)[1] |
| Katastrální území | Býkovec (1,88 km²) |
| PSČ | 588 53 |
| Počet domů | 34 (2011)[2] |
  Býkovec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 62251 |
| Kód k. ú. | 662259 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Býkovec (německy Bikowetz) je malá vesnice, historicky s českým obyvatelstvem, část obce Kaliště v okrese Jihlava. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Kaliště, v nadmořské výšce 647 m. Obec leží v údolí Hamerského potoka s řadou rybníků, na styku Jihlavských vrchů s Jindřichohradeckou pahorkatinou. Nejbližší železniční stanice je Jihlávka. Prochází zde silnice II/134. V roce 2009 zde bylo evidováno 36 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 19 obyvatel.[4]
Býkovec je také název katastrálního území o rozloze 1,88 km2.[5]
V letech 1869–1900 nesla obec název Bejkovec, v roce 1910 byla označena Bejkovec t. Býkovec, později již jen jako Býkovec. V letech 1869–1930 patřila do okresu Dačice, v roce 1950 do okresu Třešť, od roku 1961 je součástí obce Kaliště v okrese Jihlava.[6]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty Bikowecz (1385), Bykowecz (1386, 1407, 1447), z Beykowcze (1481), Beykowitz (1678, 1718), Beikowetz (1720), Beykowetz (1751), Beikowetz a Begkowec (1846), Beikowetz a Bejkovec (1872) až k podobě Býkovec v roce 1881. Místní jméno vzniklo buď přidáním přípony -ec k názvu Býkov či přidáním přípony -ovec k osobnímu jménu Býk či substantivizací přídavného jména býkový a znamenat místo, kde se chovají býci.[7]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves je poprvé uváděna v historických pramenech kolem roku 1348, kdy se podle ní psal Benedikt z Býkovce. Majitelé vsi se velmi často střídali. V 17. století náležela k Panským Dubenkám, se kterými pak byla v roce 1685 prodána k Telči. Koncem 17. století byla pustá a znovu byla osídlena před rokem 1750. Pak sdílela osudy studenského panství až do roku 1849. Podle vceňovacího operátu žilo roku1843 v Býkovci 194 obyvatel, z toho 91 mužů a 103 žen ve 27 domech a 47 domácnostech. Desátky se odváděly panství Studená. Z Býkovce se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Počátek v Čechách. Z uvedených živností zde byli 3 mlynáři, 1 kovář a 1 krejčí.
Vývoj obce do současnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 177 ha. Živnosti roku 1911: 1 kovář, 1 mlynář a 1 obchodník se smíšeným zbožím. Roku 1924: lesní revír velkostatku Telč Podstatských - Lichtenštejnů, živnosti: 1 hostinský, 2 mlynáři, 1 trafikant, 8 hospodařících rolníků. Na Dubenském potoce samota Šimanův (Furmanův) mlýn, druhý Navrátilův mlýn v obci. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1946. JZD bylo založeno v 50. letech 20. století, roku 1960 bylo sloučeno do JZD Jihlávka, nyní farma Javořice se sídlem v Jihlávce. Nyní převládající zaměstnání: důchodci.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Býkovec leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2 km jihozápadně od Kaliště, 1 km severozápadně od Klatovce, 2 km severovýchodně od Panských Dubenek a 4 km východně od Horní Vilímče. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Křemešnické vrchoviny a Javořické vrchoviny a jejich podcelků Jindřichohradecká pahorkatina a Jihlavské vrchy, v jejich rámci spadá pod geomorfologické okrsky Žirovnická pahorkatina a Řásenská vrchovina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 650 metrů. Nejvyšší bod o nadmořské výšce 701 metrů stojí jižně od vsi. Býkovcem protéká Hamerský potok, na němž se rozkládají Býkovecký rybník a Vančurův rybník, západní hranici katastru tvoří Doubravský potok.[9]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání 1930 zde žilo v 34 domech 174 obyvatel. 174 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 154 římských katolíků, 16 evangelíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 150 | 183 | 204 | 173 | 182 | 190 | 174 | 109 | 98 | 65 | 34 | 26 | 19 | 12 |
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
V obci sídlí firma EKOCHEP, s.r.o.[12] Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 z Panských Dubenek do Kaliště.[13] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Horní Cerekev, Horní Ves, Počátky, Jihlava, Horní Vilímeč, Studená, Třešť a Batelov.[14]
Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]
Místní děti dojíždějí do základní školy v Počátkách.
Památky a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- na katastru obce jsou dva kříže
- Navrátilův mlýn – bývalý mlýn vystavěný v 19. století na místě přádelny; sousední osmiboký komín chráněn jako technická památka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Historický lexikon obcí 2005
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 136.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Býkovec [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 40-1. Dostupné online.
- ↑ Býkovec [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Býkovec [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 828–830.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Býkovec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bejkovec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Býkovec na webu ČÚZK
