Bílá hůl

Bílá hůl neboli slepecká hůl je pomůcka pro lidi s postižením zraku, díky níž získávají hmatové informace ze svého okolí, zejména při chůzi. Další jejich pomůckou může být vodicí pes.
Bílou hůl nosí i slabozrací a jinak těžce zrakově postižení lidé, aby bylo zřejmé, že je nutné brát na tuto okolnost ohled a v případě potřeby poskytnout pomoc. Hluchoslepí nosí hůl červenobílou.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hůl používají nevidomí po staletí, přičemž její původní role spočívala výhradně v ochraně těla před nárazem do překážek. Teprve s rozvojem dopravy na počátku 20. století vznikla potřeba viditelného označení nevidomých osob, což vedlo k experimentům s různými signalizačními prostředky, například červenými praporky v Belgii či žlutými páskami v Dánsku, Švédsku a Německu. K rozšíření bílé hole jako symbolu nevidomých významně přispěl britský fotograf James Biggs, který si roku 1921 natřel svou hůl na bílo, a nezávisle na něm Francouzka Guilly d’Herbemontová, jež roku 1930 navrhla systematické používání bílé hole a následně financovala distribuci pěti tisíc kusů, čímž přispěla k rychlému přijetí tohoto označení ve Francii i v dalších evropských zemích. Ve Spojených státech se zprvu experimentovalo s černou holí zavedenou Lions Cluby, ale pro její špatnou viditelnost byla brzy nahrazena bílou. Další zásadní vývoj přinesla práce s válečnými veterány osleplými během druhé světové války, kdy Richard E. Hoover a C. Warren Bledsoe v nemocnici ve Valley Forge rozvinuli techniky využívající dlouhou bílou hůl jako prostředek prostorové orientace a mobility, které se následně rozšířily do Evropy. Od roku 1964 je v USA 15. říjen připomínán jako Den bezpečnosti s bílou holí, později přijímaný i v Evropě jako Den bílé hole.[2]
Definice
[editovat | editovat zdroj]V ČR je bílá hůl definována v prováděcí vyhlášce k zákonu o provozu na pozemních komunikacích:[3]
| „ | Speciální označení osoby nevidomé je bílá hůl, označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm. Bílá hůl i hůl s bílými a červenými pruhy musí být opatřena nejméně jedním reflexním bílým pruhem šířky 50 mm a nejméně souvislá třetina její délky musí mít průměr nejméně 12 mm. | “ |
| — § 21 Speciální označení vozidel a osob | ||
Dělení
[editovat | editovat zdroj]Bílé hole mohou plnit čtyři funkce:[1]
- Funkci signalizační – Bílá barva na holi upozorňuje kolemjdoucí a řidiče na osobu těžce zrakově postiženou a že je tedy nutné brát na tuto okolnost ohled a v případě potřeby poskytnout pomoc. Pokud chce nevidomý chodec přejít vozovku, signalizuje svůj úmysl mávnutím bílou holí ve směru přecházení.[4]
- Funkci ochrannou – Hůl upozorní v dostatečném předstihu na překážku a tím chrání před případným střetem.
- Funkci orientační – Hůl vyhledává body a znaky hmatového charakteru a tím napomáhá k prostorové orientaci a samostatnému pohybu nevidomých osob.
- Funkci opěrnou – Hůl jako prostředek opory pro starší a nemocné zrakově postižené osoby.
Každý typ bílé hole je navržen tak, aby efektivně zastával zpravidla dvě až tři základní funkce. Každá hůl plní funkci signalizační, avšak univerzální model, který by plnohodnotně pokrýval všechny čtyři funkce, neexistuje. Pokud je hůl primárně konstruována jako opěrná pomůcka, její využitelnost pro prostorovou orientaci či detekci překážek je omezená. Je to dáno zejména hmotností, tuhostí a tvarem rukojeti. Naopak hůl určená především pro prostorovou orientaci — tedy lehká, delší a s odpovídající konstrukcí a tvarem rukojeti — nemůže plnit opěrnou funkci, nebo ji plní pouze v minimálním rozsahu.[1] V závislosti na tom, které funkce mají plnit, se hole dělí na tři typy:[2]
| Typ | Funkce | Délka [cm] | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Signalizační | Ochranná | Orientační | Opěrná | ||
| Orientační hůl | ano | ano | ano | ne | 110 až 140 |
| Signalizační hůl | ano | ano | omezeně | ne | 90 až 110 |
| Opěrná hůl | ano | ne | ne | ano | 80 až 95 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 Bílá hůl [online]. TyfloCentrum Praha, 2024-12-10 [cit. 2025-12-08]. Dostupné online.
- 1 2 SVÁROVSKÝ, Miloš; MACHÁČEK, Pavel. Bílé hole [online]. Tyfloservis [cit. 2025-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích. In: Sbírka zákonů. 2015. Dostupné online. § 21, odst. 2. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. § 54, odst. 3. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu slepecká hůl na Wikimedia Commons - BÍLÉ HOLE (brožura)