Bál (usedlost)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Usedlost Bál
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Slohbaroko
Zánik1893
Další majiteléhrabě Lažanský z Bukové, baron Wimmer
Poloha
Adresapůvodní č.p. 46, 69, Praha 2 - Vinohrady, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kravín v roce 1890

Bál (německy Ball), také Kravín je zaniklá usedlost v Praze 2-Vinohradech, která se rozkládala v místech ulic Budečská, Korunní, Sázavská a Slezská, a také v části sadů Svatopluka Čecha. [1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Čtyři zahrady, Matička, Šmelcerka, Vejvodka a Vodřinka, spolu s usedlostí Nigrinkou (čp. 47) patřily roku 1745 pod názvem Kravín Antonínu, Anně a Josefě z Remscheidu. Jménem Ball je usedlost uvedena na Huberově plánu Prahy z roku 1769. Dalším majitelem byl hrabě Lažanský z Bukové a ke konci 18. století vše držel baron Jakub Wimmer, majitel dalších pozemků a usedlostí v okolí.

Hostinec[editovat | editovat zdroj]

Roku 1817 dal baron Wimmer letohrádek přestavět na hostinec s tanečním sálem a kolem budovy vysadil ovocné a okrasné stromy, alej Wimmerových sadů vedla až na šance ke Koňské bráně. Hostinec známý jako Kryštol nebo Saint Cloud se stal místem společenských zábav. Bývala zde střelnice s kolotočem. Z původního kravína zůstala část hospodářské budovy, ze které bylo prodáváno čerstvě nadojené mléko. Po smrti barona v 60. letech 19. století pustý hostinec v dražbě koupili Jan a Matylda Kreislovi.

Divadelní aréna[editovat | editovat zdroj]

Roku 1868 zřídil divadelní ředitel Josef Emil Kramuele v zahradě hostince divadelní prkennou arénu a v letní sezóně v ní hrával česká představení. Roku 1878 arénu koupil divadelní ředitel Jan Pištěk, o pět let později ji pro zchátralost dal zbořit a postavil na jejím místě novou, nekrytou, známou jako „Letní divadlo na Královských Vinohradech“. Roku 1893 ji dal také zbořit a její kostru použil při stavbě arény nové, nazývané „Pištěkova aréna ve Slezské ulici“.[3] O šest let později stavba získala zastřešení. Po smrti Pištěka arénu vedla jeho žena, pak různé společnosti až byla roku 1932 zbořena pro zchátralost.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Roku 1893 při parcelaci pozemků poplužního dvora byly Bál a Nigrinka zbořeny z důvodu výstavby činžovních domů.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Původní název dvora Kravín byl přenesen na nový hostinec v činžovním domě čp. 793 na nároží Korunní a Budečské ulice. Roku 2009 byl název opět přenesen na novou restauraci, provozovanou dosud ve vinohradském domě čp. 109 na nároží Náměstí Míru a Rumunské ulice.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 3498-1, mapový list č. IV. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné z WWW Archivováno 15. 4. 2017 na Wayback Machine.
  2. Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine.
  3. Encyklopedie Prahy 2: Pištěkova aréna (Vinohrady)
  4. webové stránky restaurace

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 26, 165.
  • STÁTNÍKOVÁ, Pavla. Vinohrady: dobrá čtvrť pro dobré bydlení. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 202 s. ISBN 978-80-85394-91-7. S. 114-116.
  • RUTH, František: Kronika královské Prahy a obcí sousedních I. Praha 1903, s. 97

Související články[editovat | editovat zdroj]