Automobilová orientační soutěž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Automobilová orientační soutěž (AOS) je speciálním druhem automobilového sportu, který se provozuje na veřejných komunikacích za běžného silničního provozu. Principem AOS je přesnost navigace a týmová práce, čas hraje sekundární roli a je vyžadováno dodržování pravidel silničního provozu. Posádka automobilové orientační soutěže se zpravidla skládá z řidiče a navigátora.

Princip soutěžení[editovat | editovat zdroj]

Soutěžící AOS projíždějí předem vytyčenou trasu, na jejíž projetí mají definován určitý časový limit. Vozidla startují obvykle v jedno- až dvouminutových intervalech. Nejedná se tedy o simultánní závod (v němž všichni startují najednou). V AOS hrají navigační schopnosti a týmová práce daleko větší roli než rychlost. Klíčová je obratná práce s mapou a rychlá orientace v projížděných úsecích.

Správný průjezd tratí je kontrolován několika typy kontrol:

  • časové kontroly, které představují začátek a konec jednotlivých soutěžních etap,
  • průjezdní kontroly s obsluhou - na místě kontroly je přítomen pořadatel, který do jízdního výkazu potvrdí posádce průjezd daným místem,
  • samoobslužné průjezdní kontroly, které jsou reprezentovány speciálním obrazcem umístěným na trati podobně jako např. dopravní značka (pořadatelé je dopředu rozmisťují na trať); posádka musí do svého jízdního výkazu zapsat písmeno, které je u obrazce uvedeno.

V AOS se zpravidla udělují pouze trestné body, přičemž vítězí posádka s nejnižším počtem získaných trestných bodů.

Jedním ze základních požadavků AOS je dodržování dopravních předpisů. Organizátoři navrhují trasy a jejich časové limity tak, aby bylo teoreticky možné projet trasu bez jakýchkoliv trestných bodů a zároveň dopravních přestupků (překročení rychlosti, nedovolené zastavení, odbočování, otáčení apod.). V praxi však soutěžní posádky často pravidla silničního provozu porušují, zejména pokud jde o nedovolené otáčení a couvání. Běžným prohřeškem je také překračování povolené rychlosti v obcích, a to zejména v případech, kdy posádce díky předchozímu bloudění hrozí překročení časového limitu. Časté porušování dopravních předpisů soutěžícími je považováno za jedno z hlavních negativ AOS, proto se organizátoři snaží dodržování pravidel silničního provozu sami kontrolovat, ať už ve spolupráci s policií nebo vlastními silami (například umístěním radarů na kritické úseky na trati apod.).

Historie českých AOS[editovat | editovat zdroj]

Historie automobilových orientačních soutěží v bývalém Československu sahá do šedesátých let 20. století, kdy Svazarm začal pořádat tzv. branně-orientační automobilové soutěže (BOAS). Tyto soutěže si brzy získaly velkou popularitu, takže na některých závodech startovalo i více než sto soutěžních posádek. Vlastní závod býval obvykle doplněn o branné prvky, které soutěžící plnili na stanovištích rozmístěných po trati (hod granátem, střelba ze vzduchovky apod.).

Vrcholem popularity BOAS byl přelom sedmdesátých a osmdesátých let. Historicky nejvýznamnější BOAS byla soutěž s názvem Cíl neznámý, kterou každoročně pořádala sportovní redakce deníku Mladá fronta a která se dočkala neuvěřitelných 31 ročníků (poslední se konal v roce 2003).

Od roku 1965 se s jedinou přestávkou (1968) pořádají Mistrovství republiky v BOAS (dnes Mistrovství České republiky v AOS). V současné době je pořadatelem mistrovství Svaz AOS Autoklubu České republiky.

Ve druhé polovině osmdesátých let zájem o BOAS (po roce 1989 přejmenované na AOS) poněkud opadl zejména v souvislosti se vzrůstajícími cenami pohonných hmot.

Jízda zručnosti[editovat | editovat zdroj]

Obvyklou součástí AOS bývá jízda zručnosti. Koná se vždy na uzavřeném prostranství a spočívá v projetí krátké, předem určené trati, jejíž plánek je zveřejněn dopředu. Základním hodnoticím kritériem je čas, zároveň je však třeba správně projet všechny vytyčené prvky, mezi něž obvykle patří slalom (vpřed, někdy i vzad), zajetí nebo zacouvání do garáže, zastavení vozidla na přesnost, osmička apod. Výsledné pořadí je dáno kombinací dosaženého času a počtem chyb při průjezdu jednotlivých prvků.

Soutěžní posádka a styl jízdy[editovat | editovat zdroj]

Soutěžní posádka obvykle sestává z řidiče a navigátora. Role navigátora se často zejména u začínajících posádek poněkud podceňuje, ačkoliv právě navigátor je v AOS tím důležitějším členem posádky a jeho schopnosti daleko více ovlivňují úspěch posádky v soutěži než jízdní zručnost řidiče.

Začínající posádky AOS často luští itineráře tzv. metodou Plot'n'bash (vyměř a udeř). Tato metoda spočívá v tom, že soutěžní posádka, jakmile od pořadatelů obdrží itinerář, po vyjetí do etapy na nejbližším vhodném místě ihned zastaví, nalezne správnou trasu (fáze plot) a pak vyjede tzv. "na jistotu" (fáze bash). Tento způsob průjezdu etapou je však náročnější na čas, proto s přibývajícími zkušenostmi většina posádek přechází na styl, kdy luštění itineráře probíhá za jízdy. Tento styl vyžaduje značnou zručnost a zkušenost navigátora, který musí dešifrovat itinerář a stanovovat další průjezd za jízdy, přičemž vedle itineráře musí současně sledovat okolí a poskytovat řidiči kvalitní informace o dalším postupu. Zároveň musí sledovat čas, aby posádka nepřekročila maximální limit určený pro danou etapu. Řidič při takovém stylu zpravidla "pouze" řídí a do samotné navigace nijak víceméně nezasahuje. U špičkových posádek probíhá potom spolupráce tak, že oba členové posádky navigují a řidič k tomu ještě řídí.

Rozhodnutí, zda při navigování použít plot'n'bash nebo simultánní navigaci, záleží na řadě okolností, a oba styly posádka často kombinuje. Simultánní přístup bývá obvykle rychlejší, ale je náchylnější na vznik navigačních chyb v případě zbrklého rozhodování navigátora, což může mít v případě chybného rozhodnutí učiněného ve spěchu fatální následky na úspěšnost posádky v soutěži.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]